DPČ
DPČ - dohoda o pracovní činnosti patří mezi Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
DPČ - dohoda o pracovnej činnosti Slovenská aplikace
rok 2013
- Sjednaný rozsah práce nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Délka pracovní doby se posuzuje podle konkrétní práce a pracoviště. Dodržování rozsahu pracovní doby se posuzuje v průměru za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle za 52 týdnů.
- V dohodě musí být uvedeno
- sjednaná práce
- odměna
- rozsah pracovní doby
- doba, na kterou se dohoda uzavírá (určitá nebo neurčitá)
- Způsob zrušení dohody: lze sjednat. Pokud není sjednán, lze ji zrušit dohodou nebo jednostranně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou (běží dnem doručení).
Pracovní poměr
V agendě Pracovní poměr jsou důležité následující položky
- druh pracovního poměru - nutný údaj, buď 5-DPČ vlastní (zaměstnanec má ještě hlavní pracovní poměr v organizaci) , nebo 7-DPČ cizí. V nestandardních případech je možno založit vlastní druh pracovního poměru.
- pracovní kategorie - zařaďte do některé stávající pracovní kategorie, příp. můžete založit specifickou pro DPČ.
- pracovní místo - zařaďte do některého stávajícího pracovního místa, příp. vytvořte nové pracovní místo pro DPČ.
Vyplnění následujících údajů závisí na zvoleném způsobu zadávání odměny.
- Při pořizování "hodin a částky" volíte
typ kalendáře = 6-běžný kalendář bez aut.dopočtu,- skutečný úvazek = 0
- Nová pravidla pro DPP a DPČ od 10/2023
- Při automatickém doplnění mzdy volíte určitý naplněný typ kalendáře a rozvrh, vyplňujete hodnotu tarifu.
- typ kalendáře
- rozvrh
- zákonný úvazek
- skutečný úvazek - při zadávání nového pracovního poměru druhu DPČ systém implicitně nabídne přednastavení skutečného úvazku nikoliv v plné výši zákonného, ale v 50%. Např. pro zák.úvazek 8h se nabízí 4h.
- typ mzdy
- tarif
Mzdové položky
- 634 - DPČ
- DPP (pojem)/DPČ (pojem) - Pokud by uživatel chtěl používat ještě nějaké další mzdové položky (další rozčlenění různých dohod), je nutno nejen založit mzdové položky, ale také je zavést do pojmu DPP.
Pozn. před 1.10.2023. Průměr ppú = 1, započítává se. Někdy je totiž potřeba využít průměru ppú, byť i nepřímo - výpočet průměrného výdělku, např. Sdělení exekutorovi. hd 43470.
Zadání odměny
1) Hodiny a/nebo částka
Pořizuje se počet hodin a částka. Možné agendy:
Pokud u některých dohodářů je žádoucí zadávat jen hodiny (které má systém pronásobit pevně danou hodinovou sazbou) a u jiných zadávat i hodiny i částku, je možné nastavení
- - pomocí dvou různých mzdových položek (jedna s číslem algoritmu, druhá nevyplněno)
- - pomocí jedné mzdové položky (s číslem algoritmu, tj. 1 nebo 3). V tomto případě se Pořizování dat nastaví na zadávání i hodin i částky. V případě zadání jen hodin (a částky nulová) systém vynásobí počet hodin tarifní sazbou (Tarif z agendy Pracovní poměr). V případě zadání i hodin i částky již systém tarifní sazbu nevyužije.
2) Automatické doplnění mzdy
Systém mzdu/plat automaticky doplní při vyúčtování na základě tarifu a kalendáře. Mzdová položka musí mít nastaven správný algoritmus.
- Systém standardně pro doplnění použije mzdovou položku 634-DPČ.
- Uživatel může nastavit doplnění jiné mzdové položky prostřednictvím parametrů:
- dopoc_dpc_vl (sk.3) - Kód mzdové položky, na který se provede dopočet u pracovního poměru DPP vlastní - doporučená hodnota 630
- dopoc_dpc_ciz (sk.3) - Kód mzdové položky, na který se provede dopočet u pracovního poměru DPP cizí - doporučená hodnota 630
- Další možností je určení mzdové položky u druhu pracovního poměru.
Pokud mzdová položka uvedená výše nebude mít nastaven algoritmus tzn. systém nedokáže rozhodnout, jak částku vypočítat , bude výpočet zpracován na mzdovou položku jako by se jednalo o hlavní pracovní poměr.
Průměr pro ppú
Průměr pro ppú - rozlišit mzd.položky, jejichž hodiny představují odpracovanou dobu, od těch, které nejsou odpracovanou dobou. U prvních zmíněných nastavit (Mzdové položky - započitatelnost do PPÚ) započítávání jak částky tak hodin do ppú - buď (prostřednictvím hodnoty 1 a dalších podmínek) nebo jednoduše pomocí hodnoty 5.
Evidovat také "dny" u položek odpracované doby (obvykle 630, 634) - s ohledem na pravděpodobný průměr v případě odpracovaných dnů menších než 21, nebo parametr pravd_prum (sk.2) mít nastaven (s určitým rizikem) na hodnotu ze skutečného příjmu.
Zdravotní pojištění
- Pokud má zaměstnanec druh pracovního poměru 5-DPČ vlastní nebo 7-DPČ cizí a a má příjem menší než rozhodný příjem, nepovažuje se pro účely zdravotního pojištění za pojištěnce, a tedy se neodvádí zdravotní pojištění. V případě zadání neplaceného volna na takovém poměru (příp. nesplnění minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění) se neodvádí zdravotní pojištění za kalendářní dny neplaceného volna z minimálního vyměřovacího základu.
- Pokud by se jednalo o prac.poměr DPČ a zaměstnanec měl ještě hlavní pracovní poměr, je výpočet minimálního vyměřovacího základu potlačen jen u pracovního poměru dohody, nikoliv pro hlavní pracovní poměr.
- Pokud má zaměstnanec prac.poměr DPČ a má příjem menší než rozhodný příjem a k tomu má ještě druhý platný prac.poměr DPP, potlačí se hlídání minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění.
Výše uvedené situace se netýkají výpočtu odvodu zdravotního pojištění za dny neplaceného volna (např. mzd.položka 513-OML.VOLNO KRÁT.se započitatelností do zdrav.poj. = 2 platí zaměstnanec 13,5% z min.mzdy) - toto je standardně hlídáno jen pro hlavní pracovní poměr.
- Výpočet zdravotního pojištění v případě, že jde o zaměstnance s DPČ, jehož příjem nedosahuje hranice rozhodného příjmu. Za těchto podmínek se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje za zaměstnance a systém správně neodvádí zdravotní pojištění. Nejasná situace byla v případě, kdy daný druh pracovního poměru byl v systému nastaven pro kontrolu minimálního vyměřovacího základu. V takovém případě systém dopočítával zdravotní pojištění do min.vyměřovacího základu a případně bylo nutno toto potlačit ručně nastavením ve Mzdových údajích v Evidenci. Na základě konzultace s centrálou Všeobecné zdravotní pojišťovny se v této situaci na minimální vyměřovací základ nepřihlíží, a proto došlo k úpravě systému a potlačení dopočtu zdrav.pojištění do min.mzdy je v uvedeném případě nyní automatické. Pokud v některém dalším měsíci zaměstnanec hranici překročí a tudíž zdravotní pojištění se z dané DPČ odvede, pak se opět hlídání minimálního vyměřovacího základu aplikuje.
- Výpočet zdravotního pojištění z minimální mzdy DPČ
V případě, že je jiným parametrem (MINVZAKL_DRUHP (sk.5)) nastaveno hlídání minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění i pro druh poměru "dohoda o pracovní činnosti", tak v okamžiku, kdy je započitatelný příjem pod hranicí účasti na zdravotním pojištění, tak zaměstnavatel není povinen hlídat minimální vyměřovací základ. Je to z důvodu toho, že pro organizaci není defacto pojištěncem a má ho i odhlášeného u příslušné zdravotní pojišťovny (potvrzeno centrálou VZP i odbornou literaturou). Nicméně v praxi nastávají i případy, kdy na základě dohody zaměstnavatele, zaměstnance a zdravotní pojišťovny se má hlídat minimální vyměřovací základ i ve výše popsaném případě. Aby bylo možno dosáhnout i tohoto nestandardního stavu, byl zaveden do systému nový rozšiřující parametr MINVZAKL_DPC_0 (sk.5). Nastavením tohoto parametru na hodnotu Ano dojde k popsané funkcionalitě hlídání min.vyměřovacího základu ZP i v případě, kdy DPČ je pod hranicí rozhodného příjmu. Implicitní nastavení tohoto parametru je na hodnotu Ne, což je obecně správná a námi doporučovaná varianta, kdy se systém chová jako doposud.
Zaměstnání malého rozsahu
Příjem po ukončení prac.poměru
V případě doplatku DPČ po jejím ukončení (v měsících následujících po měsíci, kdy DPČ byla ukončena) se upravuje případný limit pro zdravotní pojištění i limit pro sociální pojištění (v případě zaměstnání malého rozsahu), a to o příjem, který byl na DPČ zúčtován v měsíci ukončení.
