ZAP ODM (sk.2)
ZAP_ODM (sk.2) je parametr. Podle platné legislativy je nutné dělenou částku upravovat na odpracovanou dobu. Správná hodnota parametru je tedy Ano.
Funkcionalita
| Kód | ZAP_ODM |
|---|---|
| Název | a/n - dělené částky přepočíst dle odpr.hod, xxx-konst |
| Rozsah | a - Ano
d - ano vč. čerpané dovolené |
| Popis | Úprava dělené částky pro výpočet průměru pro pracovně-právní účely. Viz příručka - kapitola Pracovní poměry - záložka Nápočty. |
Úprava dělené částky vícekvartálové odměny na odpracovanou dobu
K této funkcionalitě dochází při hodnotě parametru a-Ano (příp. d-Ano vč. čerpané dovolené).
Výpočet
B = Dělená částka 1 x počet odprac. hodin kvartálu/časový fond zaměstnance kvartálu
B ... Dělená částka 1 upravená na odpracovanou dobu
Časový fond zaměstnance za kvartál se zjišťuje jako součet časových fondů při uzávěrkách jednotlivých měsíců.
Do dělence i dělitele členu B se započítávají i hodiny za den, který je v plánovacím kalendáří označem jako svátek (stejně pro zaměstnance odměňovaného hodinovou, tak měsíční mzdou). Zaokrouhlení člena B je matematicky na celé koruny.
V případě zaměstnance pracujícího podle běžného kalendáře je časový fond kvartálu zjišťován ze skutečného úvazku zaměstnance, nikoliv zákonného. Je to kvůli zkráceným úvazkům (např. skutečný úvazek = 6, zákonný úvazek = 8. Kdyby se bral zákonný úvazek, neodpovídalo by to tomu, co se zamýšlí krácením částky na odpracované doby).
Příklad - viz obrázek
- Existuje mzdová položka 420 - 13. PLAT se započitatelností ppú = 2, tedy do 2 kvartálů.
- Za období 07-12/2015 obdržel zaměstnanec tuto položku v úhrnné výši 6300 Kč. Jiné vícekvartálové odměny neměl.
- Částka se má započítat do 2 po sobě jdoucích kvartálů, tj. do každého 6300:2 = 3150 Kč.
- Částka ze mzdových položek jednokvartálově započítávaných byla 44896 Kč.
- Ve 4Q 2016 zaměstnanec odpracoval 300 hodin, ale plánovaný fond byl 495 hod (zaměstnanec byl nemocný).
- Pro období leden 2016 (resp. 1.Q 2016) je pak výpočet následující:
- prům ppú = (44896 + 3150 * (300/495)) / 300 = 156,02
Zdůvodnění
Může nastat situace, že zaměstnanec velkou část kvartálu neodpracuje. Poté by dělená částka připadající na daný kvartál výsledný průměr neadekvátně ovlivnila a v podstatě by platilo, že čím delší nepřítomnost, tím větší průměr.
Příklad
Dva zaměstnanci mají za kvartál odpracovat 200 hodin, za což jsou odměněni základní mzdou v celkové výši 20.000Kč. V běžném kvartále by tedy měli tedy průměr 100Kč (tj. 20000/200).
V jednom měsíci aktuálního kvartálu jim tentokrát byla vyplacena pololetní odměna ve výši 20.000Kč, která se bude ze své podstaty započítávat do dvou kvartálů, v každém ve výši 10.000Kč (výpočet: 20000/2).
Prvnímu zaměstnanci, který měl za kvartál odpracován celý fond pracovní doby, byl stanoven průměr ve výši 150Kč, a to tímto výpočtem:
- hrubá mzda pro zjištění průměr: 20.000Kč (zákl.mzda) + 10.000Kč (podíl z pololetní odměny), tj. 30.000 Kč
- odpracovaná doba: 200 hodin
- vypočtený PRŮMĚR je tedy: 30.000/200 = 150 Kč
Druhý zaměstnanec čerpal v kvartálu řádnou dovolenou (ŘD) v celkové době 50 hodin. Z tohoto důvodu má základní mzdu pro stanovení průměru nižší, a to pro jasnost v poměru 150 hodin (čas.fond zkrácený o hodiny dovolené)/200 hodin, tzn. 15.000Kč. Do průměru se nezapočítávají hodiny ŘD ani částka za ŘD vyplacená. Do hrubé mzdy bude, kromě jiného, započteno 15.000Kč základní mzdy; odpracovaná doba v kvartále je 150 hodin.
Chybí ještě započítat poměrnou částku vícekvartálové položky. Nastíníme dva způsoby jejího započtení.
Nejdříve započtení bez úpravy. Tzn. celou poměrnou část ve výši 10.000Kč připočteme do hrubé mzdy, která zatím činí 15.000Kč. Takže celková hrubá mzda pro zjištění průměru je 25.000Kč. Tuto částku vydělíme odpracovanou dobou 150 hodin a dostaneme průměr po zaokrouhlení 166,67 Kč (pro jasnost výpočet: 25000/150).
Upozornění 1.: zde je dobré si povšimnout, že vypočítaný průměr je o více než 10% vyšší než průměr prvního zaměstnance pouze z toho titulu, že druhý čerpal ŘD!
Nyní započtení s úpravou. Poměrnou část ve výši 10.000 Kč nejprve upravíme na skutečně odpracovanou dobu. Takže odpracováno bylo 150 hodin a časový fond měsíce je 200 hodin, z toho plyne výpočet (150/200)*10.000Kč a výsledná upravená částka vícekvartálové položky je tedy 7.500Kč. Tuto opět přičteme do hrubé mzdy, která zatím činí 15.000 Kč a získáme tak celkovou hrubou mzdu pro zjištění průměru ve výši 22.500Kč. Odpracovaná doba 150 hodin zůstává nezměněna. A můžeme se podívat co to udělalo s průměrem:
- 22.500/150 = 150 Kč.
Upozornění 2.: zde je dobré si povšimnout, že vypočítaný průměr je přesně stejný jako průměr prvního zaměstnance.
Závěr z příkladu, pokud si pozorně přečtete obě upozornění, je jasný a je přesně takový, jaký zákonodárce při vytváření zákona měl na mysli, tzn. nenavyšovat průměr z titulu nepřítomnosti započtením vícekvartálové položky v plné výši.
