Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění a vyměřovací základ zákonného pojištění
Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění a vyměřovací základ zákonného pojištění.
Výpočet pojistného pro účely zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání - 16. června 2008
Stanovisko Ministerstva financí ohledně vyhlášky 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Pokud jde o výpočet pojistného pro účely zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, je třeba vycházet při výpočtu pojistného placeného zaměstnavatelem z ustanovení § 12 vyhlášky č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 12 odst. vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví:
"Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona.4) Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele."
Z uvedeného vyplývá, že existují dva základy:
- základ pro výpočet pojistného na zákonné pojištění
- vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti.
Oba tyto základy se stanovují shodně podle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.. Shoda mezi oběma základy se vztahuje jen na způsob jejich stanovení (výpočet, které složky příjmu zaměstnance se do základu započítávají a které ne).
Novela zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, přinesla v § 15a omezení v podobě maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného – 48násobek průměrné mzdy. Omezení uvedené v § 15a cit. zákona se na výši základu pro pojistné na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele nevztahuje. Tímto ustanovením totiž došlo k omezení jen jednoho z obou vyměřovacích základů. Omezení druhého základu z ustanovení § 15a nevyplývá.
To, že byl zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoven maximální vyměřovací základ, nic nemění na povinnosti zaměstnavatele v případě pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání platit pojistné za zaměstnance i při dosažení výše uvedeného maximálního limitu.
V Praze dne 20. května 2008
