Legislativa s komentářem 1.1.2011
Datum poslední aktualizace: 24.1.2011
Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.
Na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 293/2010 se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2011 V období 2011 až 2013 bude nemocenské náležet až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény s tím, že až do 21 kalendářního dne se bude poskytovat náhrada mzdy , platu nebo odměny ze strany zaměstnavatele.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 293/2010, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2011 V roce 2011 činí výše první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu částku 825 Kč, výše druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí částku 1237 Kč a výše třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí částku 2474 Kč.
Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2010, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu. V roce 2011 se totiž mělo vrátit odstupňování procentní sazby pro nemocenské pojištění závislé na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti. Výpočet nemocenského ze 60 % denního vyměřovacího základu nyní platí neomezeně.
Stanovení redukčních hranic pro náhradu mzdy
Krok první
Výpočet redukční hodinové hranice pro náhradu mzdy z redukčních hranic (RH) pro nemocenské pojištění:
* První RH: 825 x 0,175 = 144,38 Kč * Druhá RH: 1237 x 0,175 = 216,48 Kč * Třetí RH: 2474 x 0,175 = 432,95 Kč
Krok druhý
* 1. redukční hranice: 144,38 x 0,9 = 129,95 Kč * 2. redukční hranice: 216,48 – 144,38 = 68,60 x 0,6 = 43,26 Kč * 3. redukční hranice: 432,95 – 216,48 = 216,47 x 0,3 = 64,95 Kč
Maximální upravený redukovaný základ: 129,95 + 43,26 + 64,95 = 238,16 Kč
Krok třetí
Vypočte se hodinová náhrada mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku náležejícího od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na haléře, teprve za celý kalendářní měsíc se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Dále se postupuje v souladu se zákonem o nemocenském pojištění. Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Příklad č. 1:
Zaměstnanec v pracovním poměru, účastný nemocenského pojištění, bude uznán dočasně práce neschopným dne 30. 12. 2010. Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance bude trvat do 28. 2. 2011. Protože pracovní neschopnost vznikla v roce 2010, poskytuje se náhrada mzdy i nemocenské podle právní úpravy účinné do konce roku 2010. Náhrada mzdy tedy bude poskytována v prvních 14 kalendářních dnech trvání DPN a od 13. 1. 2011 (15. dne trvání DPN) do 28. 2. 2011 bude náležet nemocenské.
Příklad č. 2:
Zaměstnanec v pracovním poměru, který se účastní nemocenského pojištění od 5. 1. 2009, bude uznán dočasně práce neschopným dne 1. 2. 2011. Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance bude trvat do 28. 2. 2011.
Nemocenské bude náležet od 22. do 28. 2. 2011. Rozhodným obdobím pro výpočet nemocenského bude období od 1. 2. 2010 do 31. 1. 2011. Při vyměřovacím základu zaměstnance ve výši 350 000 Kč za rozhodné období bude činit denní vyměřovací základ před redukcí 958,90 Kč (350 000 Kč/365 dnů). Částka do výše první redukční hranice (825 Kč v roce 2011) se započítá 90 %, tj. 742,50 Kč = 90 % z 825 Kč. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (958,90 Kč – 825 Kč = 133,90 Kč) se započítá 60 %, tj. 80,34 Kč (60 % z 133,90 Kč). Redukovaný denní vyměřovací základ bude činit 822,84 Kč (742,50 Kč + 80,34 Kč). Výše nemocenského za kalendářní den bude činit 60 % redukovaného a na celé koruny nahoru zaokrouhleného denního vyměřovacího základu, tj. 493,80 Kč, tj. po zaokrouhlení 494 Kč.
Zrušení odpočtu poloviny náhrad z pojistného od 1.1.2011
Zaměstnavatelům s více jak 25 zaměstnanci se ruší možnost odečtu poloviny částky zúčtované na náhradě mzdy poskytnuté zaměstnancům za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Výjimkou jsou malí zaměstnavatelé do 25 zaměstnanců, kteří se přihlásí do tzv.zvláštního režimu placení pojistného (viz další bod). Při vzniku PN v roce 2010 lze odečíst jen tu ½ náhrad, která je zúčtována za měsíc 12/2010. Část náhrad, které jsou zúčtovány do období 1/2011 či pozdějších, nelze odečíst z odváděného pojistného, i kdyby se vztahovaly k období roku 2010.
Příklad č. 1:
Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od pondělí 27. 12. 2010 do pátku 7. 1. 2011. Náhradu mzdy za dny 30. 12. a 31. 12. 2010 a 3. 1. až 7. 1. 2011 mu zaměstnavatel vyplatil spolu se mzdou za měsíc leden 2011. Zaměstnavatel si nemůže polovinu vyplacené náhrady mzdy za uvedené dny pracovní neschopnosti odečíst od pojistného na sociální zabezpečení, které odvádí za měsíc leden 2011.
Příklad č. 2:
Zaměstnavatel má 26 zaměstnanců k 1. 10. 2010, 25 zaměstnanců k 1. 11. 2010 a k 1. 12. 2010, tj. v součtu 76. Průměrný počet zaměstnanců tohoto zaměstnavatele činí 25,33 (76 : 3), tj. po zaokrouhlení 25. Tento zaměstnavatel si může do 20.1.2011 zvolit, že bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší sazbě 3,3 % - tato sazba pak bude platit pro tohoto zaměstnavatele po celý rok 2011 spolu s možností odpočtu poloviny náhrady mzdy vyplacené za dobu pracovní neschopnosti.
Pokud tento zaměstnavatel vyplatí za leden 2011 svým zaměstnancům náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti v celkové výši 10 000 Kč, odečte si částku 5 000 Kč od pojistného na sociální zabezpečení, které za leden 2011 platí.
Příklad č. 3:
Společnost přijala prvního zaměstnance od 1. 11. 2010, tj. od tohoto dne se stala zaměstnavatelem. Dne 20.1.2011 podala na podatelně příslušné OSSZ oznámení o stanovení vyšší sazby pojistného na nemocenské pojištění pro rok 2011. K 20. 1. 2011 má 5 zaměstnanců, může si tedy zvolit zvláštní režim placení pojistného pro rok 2011.
Příklad č. 4:
Zaměstnavatel vznikne 1. 2. 2011. Pokud oznámí OSSZ, že si stanovuje zvláštní režim placení pojistného dne 28. 3. 2011 a k tomuto datu má 10 zaměstnanců, platí pro něj od března 2011 zvláštní režim placení pojistného.
Důležité:
Pokud si zaměstnavatel zvolil zvláštní režim placení pojistného, platí pro něj tento režim a tím i vyšší sazba pojistného na nemocenské pojištění až do konce příslušného kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku již není možné tuto volbu změnit, a to ani v případě, když se zvýší počet zaměstnanců nad 25.
V souvislosti s výše uvedenými změnami byl aktualizován tiskopis „Přehled o výši pojistného“ (byl doplněn údaj o zvoleném kódu sazby pojistného). Nový tiskopis bude používán při platbě pojistného za leden 2011 a následující měsíce a bude k dispozici na webových stránkách ČSSZ i na okresních správách sociálního zabezpečení.
Zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců do 25 včetně, si mohou dobrovolně zvolit, že jim možnost odečtu zůstane zachována, s tím, že budou platit vyšší odvod pojistného na sociální zabezpečení a to ve výši 26%. Tuto dobrovolnou volbu je nutné předem písemně oznámit nejpozději do 20. ledna příslušné správě sociálního zabezpečení. Po splnění obou podmínek si zaměstnavatelé budou moci odečíst od pojistného polovinu náhrad mzdy vyplacených zaměstnancům za období prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti v kalendářních měsících běžného roku.
Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného
V roce 2011 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2010 činit 72násobek průměrné mzdy. Průměrná mzda v roce 2011 bude činit 24 740 Kč. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2011 činit 1 781 280 Kč.
Změna výše rozhodného příjmu pro účast na důchodovém pojištění
Došlo ke zvýšení rozhodného příjmu, od kterého jsou účastny na důchodovém pojištění osoby vykonávající činnosti uvedené v ust. § 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona č. 155/1995Sb. Jedná se např. o společníky a jednatele s.r.o. či členy družstev. Hodnota rozhodného příjmu byla zvýšena z 6000 na 6200 Kč.
Srážky ze mzdy
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády č.414/2010Sb., se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 7989 Kč . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.
Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:
1. životního minima jednotlivce, které se pro rok 2011 nezměnilo a činí 3126 Kč. 2. normativních nákladů na bydlení jednotlivce, tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na 4863 Kč
Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí 7989 Kč. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.
Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:
A. dvě složky základní nezabavitelné částky, a to: a)na osobu povinného - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné přičemž základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,
B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)
Příklad č. 1
Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2011 základní nezabavitelnou částku 5326 Kč + 3994,5 Kč (3 x 1331,50 Kč)= 9321 Kč po zaokrouhlení.
Příklad č. 2
Svobodný zaměstnanec bez vyživovacích povinností bude mít základní nezabavitelnou částku 5326 Kč (dosud po zaokrouhlení 5149 Kč). Vůči tomuto svobodnému zaměstnanci je vedena nepřednostní pohledávka ve výši 150000 Kč a jeho čistá mzda v lednu 2011 činí 18522 Kč. Po odečtení základní nezabavitelné částky 5326 Kč činí zbytek čisté mzdy 13196 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 7989 Kč, z čehož 1/3 činí 2663 Kč. Pro pohledávku se použije tato jedna třetina plus celý zbytek čisté mzdy nad 7989 Kč. Srážka ze mzdy tak činí 7870 Kč (13196 - 7989+ 2663). V roce 2010 mohlo být sraženo 8224 Kč.
Změny v zákoně o dani z příjmu
Změna základní slevy na poplatníka
Sleva na poplatníka (základní dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP se počínaje výpočtem daňové zálohy za leden 2011 snižuje z 2070 na 1970 Kč měsíčně (tzv. povodňová stokoruna), roční výše slevy na poplatníka se snižuje z 24840 na 23640 Kč. Výše ostatních slev se nemění.
Odpočty nezdanitelných částí základu daně
Odpočty nezdanitelných částí základu daně jsou položky snižující základ daně, které jsou v § 15 ZDP definovány následovně:
dary - úhrn darů musí činit minimálně 1000 Kč nebo více než 2% ze základu daně, maximálně pak 10% ze základu daně, prokazuje se potvrzením od příjemce daru, ze kterého musí být zřejmé, že jsou pro uplatnění splněny všechny podmínky § 15 ZDP. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.
úroky zaplacené z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo zahraniční bankou nebo pobočkou zahraniční banky na financování bytových potřeb - podle potvrzení, max. 300000 Kč, prokazuje se potvrzením stavební spořitelny nebo banky.
příspěvky hrazené zaměstnancem na své penzijní připojištění se státním příspěvkem - částka z potvrzení , příp. úhrn částek z více potvrzení snížená o 6000 Kč, max. 12000 Kč, prokazuje se potvrzením penzijního fondu.
příspěvky hrazené zaměstnancem na své životní pojištění - částka, příp.úhrn částek z více potvrzení, max. 12000 Kč prokazuje se potvrzením příslušné pojišťovny
členské příspěvky hrazené zaměstnancem odborové organizaci - částka z potvrzení odborové organizace do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, max. 3000 Kč.
úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání dle zákona o ověřování a uznávání dalšího výsledku vzdělávání, částka z potvrzení max. 10000 Kč u osob se zdravotním postižením 13000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením 15000 Kč.
Další změny s ohledem na úpravy příslušných zákonů a změny tiskopisů
Přehled o výši pojistného Tento tiskopis, který bude používán od ledna 2011 bude obsahovat údaj o tom, zda pro zaměstnavatele platí „normální“ sazba nebo zvláštní sazba pro výpočet pojistného. Zaměstnavatelé budou nově vyplňovat „kód sazby“ na tiskopise zůstává rubrika „odečty od pojistného“, kterou budou vyplňovat pouze zaměstnavatelé, kteří se přihlásili do zvláštního režimu placení pojistného (budou mít kód sazby 2), kteří uvedli kód sazby 1, si nemohou odečíst ½ náhrady mzdy, i kdy náhrada mzdy náležela za dny připadající do roku 2010, ale byla zúčtována v roce 2011 nebo si zaměstnavatel jen „zapomněl! odečíst náhrady mzdy na Přehledu pojistného za měsíce roku 2010.
Potvrzení pro Úřad práce – nový formulář
Záznam o úraze elektronicky – nový formulář
Klasifikace CZ – ISCO
Klasifikace CZ – ISCO nahrazuje rozšířenou Klasifikaci zaměstnání (KZAM – R) vydanou sdělením Českého statistického úřadu č. 492/2003 Sb. Systematická část klasifikace je uvedena na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz .
Změna v odměnách členů zastupitelstev
Nařízení vlády č. 375/2010 Sb., kterým se mění NV č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. NV stanoví v příloze č. 1 novou výši měsíčních odměn a příplatků poskytovaných členům zastupitelstev obcí, členům zastupitelstev městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst a městských částí hlavního města Prahy, v příloze č. 2 novou výši měsíčních odměn poskytovaných členům zastupitelstev krajů a v příloze č. 3 novou výši měsíčních odměn a příplatků poskytovaných členům zastupitelstva hlavního města Prahy.
Změna v platových tarifech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Nařízení vlády 381/2010 Sb., kterým se mění NV 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě , ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zrušuje NV č .447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných dle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. Nařízením se umožňuje zaměstnanci platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy bez zřetele na počet let započitatelné praxe nebo sjednat se zaměstnancem zařazeným do 13. a vyšší platové třídy smluvní plat. Pro zaměstnance, kteří jsou pedagogickými pracovní, se stanoví v nových přílohách č. 4 a 5. nové stupnice platových tarifů v závislosti na získání odborné kvalifikace. Dále se upravuje doba, po kterou lze obsadit pracovní místo zaměstnancem, který nesplňuje potřebné vzdělání.
Změny v cestovních náhradách, výše stravného a průměrné ceny
Od 1.1.2011 dochází dle Vyhlášky č. 377/2010 Sb. ke změnám výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel, výše průměrných cen pohonných hmot pro účely cestovních náhrad zaměstnanců a stravného.
Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy se snižuje na:
1,00 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek (pro rok 2010 činila sazba 1,10 Kč)
3,70 Kč u osobních silničních motorových vozidel (pro rok 2010 činila sazba 3,90 Kč).
Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty se od 1.1.2011 zvyšuje na:
Benzin automobilový 91 oktanů 31,40 Kč (cena pro rok 2010 činila 28,50 Kč)
Benzin automobilový 95 oktanů 31,60 Kč (cena pro rok 2010 činila 28,70 Kč)
Benzin automobilový 98 oktanů 33,40 Kč (cena pro rok 2010 činila 30,70 Kč)
Motorová nafta 30,80 Kč (cena pro rok 2010 činila 27,20 Kč)
Sazba stravného poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty činí:
a) 63 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 a ž 12 hodin
b) 95 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin
c) 149 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci ve veřejné sféře stravné ve výši:
a) 63 Kč až 74 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 95 Kč až 114 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 149 Kč až 178 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Zahraniční stravné
U všech sledovaných zemí zůstává ve stejné výši jako v roce 2010, jedinou výjimkou je Barma (Myanmar), kde stravné vzrostlo z 35 na 45 eur za den.
Zdravotní pojištění
Odhlášení – nemoc po skončení zaměstnání
Pokud je zaměstnanec nemocen také po skončení zaměstnán, může být za něj plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Tuto platbu státu řeší § 7 odst. 1 písm. j) zákona 48/1997 Sb. a (bývalý) zaměstnavatel může provést oznámení o této skutečnosti kódem „N“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele (ukončení se oznamuje kódem „K“). Trvání platby státu je vázáno na faktickou výplatu dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání. K tomu dochází až od 22. kalendářního dne nemoci. Zaměstnavatel tak provádí (resp. může provést) oznámení kódem „N“ až kde dni, kdy začíná výplata dávek nemocenského pojištění.
Zvolení zastupitelé a plnění oznamovací povinnosti Při přihlášení a odhlašování těchto funkcionářů jako zaměstnanců vychází příslušný subjekt, u kterého budou tyto soby funkci vykonávat ze zákona o veřejném zdraví (48/1997 Sb.,). U osob dlouhodobě uvolněných pro výkon funkce se za den nástupu do zaměstnání považuje den, od kterého náleží odměna za výkon funkce a za den skončení zaměstnání se považuje jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr (neuvolnění funkcionáři), je rozhodující den nástupu do funkce a den skončení funkce.
Změna v podpůrčí době
Podpůrčí doba u nemocenského poživatelů starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3.stupně činí 63 kalendářních dnů. V návaznosti na prodloužení období poskytování náhrady mzdy o 7 kalendářních dnů se o 7 kalendářních dnů snižuje podpůrčí doba u poživatelů takového důchodu, tj. ze 70 na 63 kalendářních dnů při téže pracovní neschopnosti anebo v kalendářním roce při více pracovních neschopnostech. Vznikla-li poživateli takového důchodu pracovní neschopnost v roce 2010 a přechází do roku 2011, činí podpůrčí doba pro nemocenské u této pracovní neschopnosti 70 kalendářních dnů, pokud má poživatel tohoto důchodu na nemocenské nárok.
Změna plateb pojistného na sociální zabezpečení od 1.1.2011
Sazba pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnavatele zůstává zachována ve výši 2,3%, nově se však zaměstnavatelům ruší možnost odečtu poloviny částky zúčtované na náhradě mzdy poskytnuté zaměstnancům za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 si přitom mohou dobrovolně zvolit, že jim možnost odečtu zůstane zachována, pokud zaplatí vyšší nemocenské pojištění - v sazbě 3,3%. Tuto dobrovolnou volbu je nutné předem písemně oznámit nejpozději do 20. ledna příslušné správě sociálního zabezpečení. Po splnění obou podmínek si zaměstnavatelé budou moci odečíst od pojistného polovinu náhrad mzdy vyplacených zaměstnancům za období prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti v kalendářních měsících běžného roku.
Vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou zvláštní sazbou
Do 31. 12. 2010 měl plátce daně povinnost předkládat vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou zvláštní sazbou (z příjmů právnických i fyzických osob) podle § 69 ZSDP ve lhůtě do třiceti dnů ode dne, v němž byl povinen za rozhodné období odvést poslední daňovou povinnost (obvykle počátkem března).
Od 1. 1. 2011 je povinnost podat vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou zvláštní sazbou uložena plátci daně v § 38d odst. 10 ZDP (zákon č. 281/2009 Sb.), ale žádná lhůta pro podání tohoto vyúčtování v ZDP stanovena není. Jen později (zákon č. 199/2010 Sb.) bylo upřesněno, že vyúčtování se podává na tiskopise vydaném Generálním finančním ředitelstvím, což se aktuální novelou ZDP zase zrušuje, protože forma podání vyúčtování je upravena v DŘ. Vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou zvláštní sazbou se tedy bude podávat ve lhůtě stanovené v § 137 odst. 2 DŘ, tj. do 4 měsíců po uplynutí kalendářního roku (tj. do konce dubna).
Poprvé se ve lhůtě stanovené v daňovém řádu bude podávat vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou zvláštní sazbou, jak je pro právní jistotu uvedeno v přechodných ustanoveních novely ZDP, již za zdaňovací období roku 2010. V § 38d odst. 10 ZDP se dále novelou stanoví, že lhůtu pro podání řádného vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou zvláštní sazbou prodloužit nelze.
Plátce daně má možnost podat toto vyúčtování v souladu s ust. § 72 DŘ (tj. jak řádné vyúčtování, tak i příp. dodatečné vyúčtování) v papírové podobě na tiskopisu vydaném MF (příp. i na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem), nebo elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněném správcem daně s tím, že podrobnější informace k EPO jsou vždy uvedeny na webových stránkách MF (EPO podání zde není ale povinné).
Průměrná mzda v roce 2011
Sdělení MPSV č. 390/2010 Sb., určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí 23324 Kč.
