Odpracované dny pro dovolenou (legislativa)
Odpracované dny pro dovolenou (legislativa)
Odpracovaná doba pro účely dovolené
Odpracované dny pro účely dovolené jsou složeny jednak ze
- skutečně odpracovaných dnů a dále
- ze dnů, které sice zaměstnanec fakticky neodpracoval, avšak pro účely dovolené se jako výkon práce posuzují.
- odpracované dny
(ZP §216)
- Překážky v práci na straně zaměstnance - Jiné důležité osobní překážky v práci
- mateřská dovolená
- rodičovská dovolená zaměstnance do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou
- pracovní úraz
- nemoc z povolání
- dlouhodobé ošetřovné
- OČR
(část ZP §348)
- a) Překážky v práci na straně zaměstnance - Překážky v práci z důvodu obecného zájmu
- b) dovolená
- c) náhradní volno za práci přesčas a ve svátek
- d) svátek (placený, nebo za který se mu mzda/plat nekrátí)
Legislativa
Zákoník práce - stav 1.6.2020.
Společná ustanovení o dovolené
ZP, ČÁST DEVÁTÁ, HLAVA IV - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DOVOLENÉ
§ 216
(2) Pro účely dovolené se za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, doba poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění, doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doba péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.
Výklad některých pojmů
ZP, ČÁST ČTRNÁCTÁ, HLAVA XVII - NĚKTERÁ USTANOVENÍ O ZÁVAZCÍCH A VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ
§ 348
(1) Za výkon práce se považuje doba
a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
b) dovolené,
c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.
(2) Ustanovení odstavce 1 a § 216 odst. 2 a 3 se nepoužijí pro účely práva na mzdu nebo plat a odměnu z dohody anebo náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce.
(3) Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací.
