Legislativa 1.1.2013 - komentář - exekuce

Exekuční srážky ze mzdy v roce 2013. Nová nezabavitelná částka.

Srážky se provádějí zásadně z čisté mzdy, do které se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se náhrady spojené s pracovním výkonem, např. náhrady při tuzemských a zahraničních pracovních cestách jako cestovné, stravné, výdaje za ubytování, náhrada za cesty k návštěvě rodiny a náhrada za další nezbytné výdaje. Povinnému však musí vždy zůstat takzvaná základní nezabavitelná (nepostižitelná) částka.
Pro rok 2013 činí nezabavitelná částka dlužníka 6064,66 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1516,16 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9097 Kč.

Srovnání nezabavitelných částek

Označení	rok 2012	rok 2013
Životní minimum jedince	3410 Kč	3410 Kč
Náklady na bydlení	5352 Kč	5687 Kč
Základní nezabavitelná částka	8762 Kč	9097 Kč
2/3 nezabavitelné částky	5841,33 Kč	6064,66 Kč
1/4 základní nezabavitelné částky na povinného	1460,33 Kč	1516,16 Kč
Maximum 1/3 zbytku čisté mzdy	2920 Kč	3032 Kč

Rok 2013 2012
Životní minimum jedince 3410 Kč 3410 Kč
Náklady na bydlení 5687 Kč 5352 Kč
Základní nezabavitelná částka 9097 Kč 8762 Kč
2/3 nezabavitelné částky 6064,66 Kč 5841,33 Kč
1/4 základní nezabavitelné částky na povinného 1516,16 Kč 1460,33 Kč
Maximum 1/3 zbytku čisté mzdy 3032 Kč 2920 Kč

Výpočet nezabavitelných částek v roce 2013
Povinný (tedy zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
V průběhu výpočtu se pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.

Příklady zaokrouhlení nezabavitelných částek:
• Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 6064,66 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 6065 Kč.
• Ženatý zaměstnanec s manželkou a jedním dítětem bude mít nezabavitelnou částku 9096,98 Kč (6064,66 + 1516,16 + 1516,16), po zaokrouhlení 9097 Kč.

Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:
1. Stanovíme čistou mzdu.
2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (6064,66 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1516,16 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 9097 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 9097 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 9097 vychází 3032 Kč, zbytek 1 Kč se připočte k základní nezabavitelné částce povinného.
4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
5. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

Souběh nemocenského a mateřské s exekučními srážkami
Za změnu plátce mzdy se od roku 2013 považuje vyplácení nemocenského a peněžité pomoci v mateřství od České správy sociálního zabezpečení. Proto musí zaměstnavatelé od roku 2013 spolu s tiskopisy a přílohami k nemocenskému, zasílat i podklady k provádění srážek ze mzdy. Tím jsou myšleny kopie usnesení nařízení o výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a výši uplatněné nezabavitelné částky, která nemá být v měsíci souběhu příjmů ze strany ČSSZ sražena. Je vhodné uvést i celkovou (původní) výši pohledávek, včetně jejich pořadí. Obdobně bude postupovat i ČSSZ při ukončení nemoci nebo peněžité pomoci v mateřství.

Povinnosti zaměstnavatelů
Zaměstnavatelé jako plátci mezd musí při provádění exekučních srážek postupovat v souladu s občanským soudním řádem tak, aby byly srážky provedeny řádně a včas. To často vyžaduje spolupráci s exekutory, například při stanovení výše srážek, které jsou zasílány včetně úroků z prodlení, jejichž výpočet je zpravidla velmi komplikovaný.

http://www.podnikatel.cz/clanky/exekucni-srazky-ze-mzdy-v-roce-2013-nova-nezabavitelna-castka/ dne 15.1.2013