Pom23
Příklady výpočtů
Odpadá (tj. zjednodušení):
Návaznost zaměstnání u původního a nového zaměstnavatele
V případě bezprostřední návaznosti náležel zaměstnanci u nového zaměstnavatele nárok na 1/12 poměrné části dovolené i za měsíc, v němž změnil zaměstnání.
Výpočet dvanáctin vzhledem k podmínce nepřetržitého trvání pracovního poměru
Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli. (§ 216, odst 1). Je splněno i tehdy, pokud pauzu představují jen dny pracovního klidu
Zaměstnanec skončil pracovní poměr 31. března a nový pracovní poměr u stejného zaměstnavatele uzavřel dnem 1. dubna.
- Pro účely posuzování práva na dovolenou (za kalendářní rok či poměrnou část) se tyto dva pracovní poměry posuzují jako nepřetržité trvání pracovního poměru.
Původní aplikace: neřešila Nová aplikace: nebude řešit
Původní: Dovolená za kalendářní rok - podmínkou je odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Nové: Ekvivalent ...
str. 22 Do: Odpracované dny pro dovolenou (legislativa) patří i překážky v práci na straně zaměstnavatele, ale ne všechny.
str. 28 dole - pravidlo o zápočtu 5 dnů nelze aplikovat na kratší pracovní dobu.
Ke krácení dovolené mohlo dojít jen tehdy, pokud byla splněna podmínka vzniku práva na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpracování alespoň 60 dnů v roce.
str. 30 - poměrná část dovolené za kalendářní rok
str. 33 - tvrdost zákona nelze odstranit výkladem (den nástupu do práce 2. ledna znamená, že není nárok na dovolenou za leden)
str. 45
Delší dovolenou lze sjednat nejen v týdnech, ale i v pracovních dnech, protože zákoník práce žádné omezení nestanoví, i když sám stanoví výměru dovolené v týdnech. Zaměstnanec tak může mít například právo na 4 týdny dovolené a 3 dny, nebo ... například 23 dny.
Pokud ... bude dovolená určena ve dnech, je nezbytné rovněž dohodnout či stanovit, jak se bude postupovat v případě určení poměrné části dovolené, popřípadě při jiných organizačně-účetních operacích s dovolenou. Zákoník práce je celkově konstruován na určení dovolené v týdnech a volba jiné úpravy podle §2 odst. 1 zákoníku práce vyžaduje, aby odchylky od zákoníku práce byly domyšleny v celém komplexu.
Kratší pracovní doba
Je možno si všimnout dvou případů:
- - kdy se pracuje po-pá, jen s menšími hodinami denně (např. 4 hod denně)
- - nebo se pracuje jen určité dny v týdnu
Počet dnů nároku na dovolenou se pak liší. Je nutno si ovšem uvědomit, že výsledek je správný, protože pro každého představuje týden práce (či dovolené) jiný počet dnů.
Pracuje od pondělí do pátku
Zaměstnanec pracuje podle běžného kalendáře, jen s menším počtem hodin denně.
Nárok na dovolenou je 4 týdny. Zaměstnankyně pracuje podle běžného kalendáře, s denním úvazkem 3 hodiny. Jaký je její nárok na dovolenou ve dnech?
Aplikace: Běžný kalendář. Koeficient = 1. Nárok na dovolenou = 20 dnů. Čerpání dovolené bude za každý den ve výši 3 hodin.
Pracuje 3 dny v týdnu
Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek - má sjednanou kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce. Pracuje pouze po 3 dny v týdnu. Má právo na dovolenou v rozsahu 4 týdnů?
Zaměstnanec má samozřejmě právo na 4 týdny dovolené, pokud splní podmínky stanovené v § 212 zákoníku práce. Skutečnost, že pracuje po kratší pracovní dobu, se promítne až do čerpání dovolené - podle § 213 odst. 4 zákoníku práce mu přísluší v jednom týdnu čerpání dovolené tolik pracovních dnů dovolené, kolik by jich v tomto týdnu odpracoval. Pracuje-li tudíž například jen v pondělí, úterý a středu, představuje pro něho týden dovolené tyto 3 pracovní dny. Jakubka J., Špundová E.: Dovolená a její aplikace v praxi, ANAG 2007, str. 43
Pozn. Zajímavý je odkaz na § 213 odst. 4 ZP, který se týká zaměstnanců s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou. Tento zaměstnanec má ovšem rovnoměrné rozvržení pracovní doby.
- Jednoduché určení: Nárok 4 týdny, každý týden představuje 3 dny, celkem tedy nárok 12 dnů za rok.
- Aplikace: Nabízí se přiřazení týdenního kalendáře. Aplikace obdobně jako výše uvedený komentář provádí výpočet u týdenních rozvrhů stejným způsobem jako u nepravidelných (měsíční, cyklické, individuální). Tedy nárok 4 týdnů představuje pro zaměstnance s běžným rozvrhem (pracujícím 5 dnů v týdnu) nárok 20 dnů. A u zaměstnance s jiným rozvržením je
Nárok (dny) = Nárok (v týdnech) * průměrný počet pracovních dnů v týdnu
Také jiným způsobem vyjádřeno:
celoroční nárok letos (dny) = základní nárok (dny) * koef koef = (počet plánovaných směn v aktuálním kalendářním roce / (počet týdnů v roce * 5)
počet týdnů v roce: 52,143 v nepřestupném a 52,286 v přestupném roce
Nárok na dovolenou je 4 týdny. Zaměstnanec pracuje v pondělí, úterý a ve středu (vždy 8 hod). V aplikaci má založen týdenní kalendář.
- Rok 2019. Počet plánovaných pracovních dní je 157. Koeficient = 157/(52,143 * 5) = 0,602. Nárok = 20 * 0,602 = 12 dnů.
- Rok 2020 - přestupný rok. Počet plánovaných pracovních dní je 157 (stejně jako v r. 2019). Koeficient = 157/(52,286 * 5) = 0,601. Nárok = 20*0,601 = 12 dnů.
Kratší pracovní doba s neodpracováním 60 dnů v roce
Zvláštní kombinovaný případ.
Zaměstnanec s nárokem na 5 týdnů dovolené v roce pracuje pouze 1 den v týdnu, 8 hodin. Odpracuje celý rok. Kolik činí jeho nárok na dovolenou?
Celoroční nárok na dovolenou by představoval 5 dnů. Ale protože zaměstnanec neodpracuje 60 dnů, má nárok na 1/12 celoročního nároku za každých odpracovaných 21 dnů.
- 52 odpracovaných dnů znamená nárok na 2/12
- Nárok (dny) = 5 dnů (celoroční) * 2/12 = 0,833 = (po zaokrouhlení) 1 den
Obdobné příklady s tímto výpočtem uvádějí např.
- Jakubka J., Špundová E.: Dovolená a její aplikace v praxi, ANAG 2007, str. 52
- www.mzdovapraxe.cz - JUDr. Marcela Smutná - cca r. 2017
- Mzdová účetní 7-8/2020 - JUDr. Bořivoj Šubrt
Jiný názor zastává např. nejmenovaná právní kancelář, která při 5-týdenním nároku na dovolenou vyčisluje výsledný nárok jako 2/12 * 25 = 4,166 = 4,5 dne dovolené. Uvádí mj. V tomto postupu popsaném v článku se však podle našeho názoru chybně kombinuje postup podle § 214 ZP a § 212 ZP, kdy se tyto ustanovení navzájem vylučují a dochází pak k dvojímu krácení dovolené zaměstnancům pracujících po kratší pracovní dobu.
Dovolená za kalendářní rok
Nárok na dovolenou je ve společnosti 4 týdny. Zaměstnankyně pracuje 1 den v týdnu (8 hodin). Kolik činí její nárok na dovolenou ve dnech?
Celoroční nárok = 20 dnů * 1/5 = 4 dny.
- 20 dnů - celoroční nárok pro ("standardního") zaměstnance pracujícího 5 dní v týdnu.
- Zlomek 1/5 vyjadřuje podíl 1 dne pracovního v týdnu dotyčné zaměstnankyně a 5 pracovních dní týdne "standardního" zaměstnance.
Všimněme si, že čerpání 4 dnů dovolené znamená v konkrétním případě pro zaměstnankyni volno v délce 4 týdnů. Je tedy zachován její nárok na dovolenou vzhledem k osatním zaměstnancům.
(4) Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
