Pom13

Výměra dovolené

• Nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
• 5 týdnů u zaměstnavatelů s platem.
• 8 týdnů u pedagogických pracovníků.

Zaokrouhlování

Na celé hodiny nahoru.

Změna týdenní pracovní doby v průběhu roku

Při změně týdenní pracovní doby v průběhu roku přísluší zaměstnanci dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období.

Dovolená za kalendářní rok

Dovolená (hod) = stanovená týdenní pracovní doba (hod) * výměra dovolené (počet týdnů)

Dovolená (hod) = hodiny (týdenní) * počet týdnů

Odpracováno více než "rok"

Při odpracování více než 52-násobku týdenní pracovní doby se prodlužuje délka dovolené:

vždy o 1/52 dovolené za kalendářní rok (za každou další odpracovanou týdenní pracovní dobu)

Poměrná část dovolené

Nebyl odpracován celý rok (nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok), ovšem byly odpracovány alespoň 4 týdny.

Poměrná část dovolené (hod) = 1/52 týdenní pracovní doby (hod) * výměra dovolené (za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu)

Dodatková dovolená

Týká se vybraných profesí a prací (zvlášť obtížné).

Celoroční

Při odpracování celého kalendářního roku

Dodatková dovolená = hodiny (týdenní) * 1

Poměrná

Nebyl odpracován celý rok.

Poměrná část dodatkové dovolené (hod) = 1/52 týdenní pracovní doby * 1 (za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu)

Změna týdenní pracovní doby v průběhu roku

Postupuje se obdobně jako u "základní" dovolené.

Výkon práce pro účely dodatkové dovolené

Považují se:

• samotný výkon práce
• čerpání dovolené

Nepovažují se

• doby uvedené v § 216 odst. 2
• doby uvedené v § 348 - s výjimkou čerpání dovolené.

---

§ 348 (1) Za výkon práce se považuje doba

a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,

b) dovolené,

c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,

d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.

---

§ 216

(2) Pro účely dovolené se za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, doba poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění, doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doba péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Výkon práce pro účely dovolené

Max. do výše 20-násobku týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v kalendářním roce z důvodu:

• DPN (ale ne pracovní úraz nebo nemoc z povolání)
• karanténa
• rodičovská dovolená
• jiné důležité osobní překážky v práci podle § 216, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpise podle § 199 odst. 2.

Podmínkou ovšem je odpracování alespoň dvacetinásobku týdenní pracovní doby (v daném kalendářním roce).

Čerpání dovolené

§ 218

(1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.

(2) S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.

(2)(3) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak.

(3)(4) Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.

(4)(5) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.

(6) Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.

Odkazy

• Překážky v práci na straně zaměstnance