Stravenkový paušál (Legislativa)

Z Prirucky

Stravenkový paušál 2021

Legislativa

609/2020 Sb., který mění 586/1992 - ZDP následovně § 6

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,


Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

§ 24

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť; výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy122),

2. pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu132) a rekvalifikací zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele,

4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo na peněžitý příspěvek na stravování. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu110a), bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu23b). Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,

Poznámky

MF ČR - Co přináší stravenkový paušál od ledna 2021 (22.12.2020)

Nezahrnuje se do exekucí!

epravo.cz - Stravenkový paušál - co tato novinka znamená pro

Podnikatel cz - Konkrétní podoba stravenkového paušálu - Kučerová


Důvodová zpráva - sněmovní tisk č. 910

Sněmovní tisk č. 910

1 Zhodnocení platného právního stavu

1.3.1 Příspěvek zaměstnavatele na stravování

V současné době zaměstnavatelé (v souladu se současnou právní úpravou daňového a pracovního práva) poskytují svým zaměstnancům příspěvek na stravování vzásadě dvěma způsoby, ato buď formou stravenek, anebo zajištěním zvýhodněného závodního stravování. Celkový počet zaměstnanců v České republice dosahuje v roce 2019 přibližně 4,4milionů. Z toho přibližně 1,8milionu má k dispozici závodní stravování a přibližně 1,5 milionu dostává stravenky. Daňově zvýhodněný příspěvek na stravování tak dnes nemá k dispozici více než 1 milion zaměstnanců. Podle současného znění zákoníku práce je možné přispívat zaměstnancům na stravování také v peněžní formě, tato varianta však není daňově zohledněna (zvýhodněna), a proto ani není zaměstnavateli využívána. Daňový režim poskytování stravenek je dnes upraven ve dvou ustanoveních zákona o daních z příjmů. V § 6 odst. 9 písm. b) tohoto zákona je na straně zaměstnance zakotveno osvobození příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování. Na straně zaměstnavatele je pak v § 24 odst. 2 písm. j) bodě 4 zákona o daních zpříjmů tento příspěvek zohledněn jako daňově uznatelný výdaj. Ani stravenky však nejsou zcela optimální variantou, a to především kvůli nákladům spojeným s provizemi stravenkovým společnostem. Tyto společnosti, často sídlící mimo Českou republiku, pak své zisky odvádějí do zahraničí, čímž dochází k nežádoucímu odlivu zisků z České republiky. Tyto společnosti rovněž prosperují z omezené platnosti stravenek. Hodnota takto zneplatněných stravenek totiž nezůstává zaměstnanci, ale stává se příjmem stravenkových společností. Stravenky ani přes administrativní náročnost a transakční náklady nezaručují, že budou využity na stravovací službu nebo uhrazení nákupu potravin. A pokud je za ně pořízena stravovací služba nebo potraviny, nezaručují, že budou konzumovány zaměstnancem, kterému byl příslušný příspěvek na stravování poskytnut (např. „rodinné nákupy“). Rovněž nelze vyloučit, aby obchodník, který přijímá stravenky, tyto následně dále nepoužíval k úhradě svých nákupů. Využití stravenek k pravidelnému stravování zaměstnance prostřednictvím restaurační služby mnohdy naráží na problém, že stravenky nelze použít vkaždé restauraci. Jiné způsoby využití stravenek, např. domácí příprava stravy nakoupené za stravenky adonášení do práce, pak mohou narážet na jiné problémy na straně zaměstnavatele (nedostupnost ledničky nebo kuchyňky apod.)

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení její nezbytnosti

2.3.1 Příspěvek zaměstnavatele na stravování

Hlavním principem navrhované úpravy zákona o daních z příjmů je umožnění daňově zvýhodněného stravování i těm zaměstnancům, kterým zaměstnavatelé v současné době žádný příspěvek na stravování neposkytují, a to převážně z důvodu vysokých transakčních a administrativních nákladů zaměstnavatelů na poskytování stravenek. Lze mít za to, že právě tato skupina zaměstnavatelů by v případě daňového zvýhodnění poskytovala svým zaměstnancům příspěvek na stravování právě formou peněžního příspěvku, jelikož ten je spojen snižšími transakčními a administrativními náklady. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné zajistit jednotný daňový režim, tj. totožné daňové zvýhodnění pro peněžitý příspěvek, jaké podle stávajícího znění zákona o daních zpříjmů platí pro stravenky. Peněžní příspěvek se proto na straně zaměstnance navrhuje osvobodit do výše 70% horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanoveného pro zaměstnance odměňovaného platem, na straně zaměstnavatele bude tento příspěvek nově daňovým výdajem bez omezení. Spojení nižších transakčních a administrativních nákladů a daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatele by mohlo přestavovat kombinaci motivující právě ty zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům doposud na stravování nepřispívali, resp. přispívat nemohli. Pro úplnost se uvádí, že stávající daňový režim nepeněžního plnění v podobě stravenek a daňový režim závodního stravování zaměstnanců, včetně osvobození od sociálního a zdravotního pojistného, zůstává nedotčen. Zda u stávajících zaměstnavatelů poskytujících příspěvek na stravování formou stravenek dojde kpřechodu na novou alternativu, nebo ne, by mělo záviset na svobodném rozhodnutí zaměstnavatelů na základě jednání se zaměstnanci. Nově navrženou alternativu v podobě peněžitého příspěvku na stravování si zaměstnanec tudíž nebude moci jednostranně nárokovat u svého zaměstnavatele. Je však možné poskytovat zaměstnancům na jednom pracovišti jinou formu stravovacího benefitu než zaměstnancům téhož zaměstnavatele na jiném pracovišti.

Zvláštní části

K bodu 4(§ 6 odst. 9písm. b))Navrhuje se do určitého limitu osvobodit od daně zpříjmů fyzických osob ze závislé činnosti příspěvek na stravování poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci v peněžité formě. Poskytování peněžitého příspěvku na stravování zaměstnance je alternativou k poskytování příspěvku na stravování v podobě tzv. stravenek, přičemž obě tyto alternativy připouští právní předpisy pracovního práva. Vzhledem ke skutečnosti, že poskytování stravenek je od daně osvobozeno již dnes, je žádoucí, aby byla odstraněna daňová nerovnost mezi těmito dvěma druhy příspěvků na stravování a byly tak do určitého limitu osvobozeny i ty příspěvky na stravování zaměstnanců, které jsou poskytovány v peněžité formě, nikoliv formou stravovacích poukázek. Osvobozeno přitom může být pouze jedno z těchto plnění nikoli obě tato plnění zároveň. Peněžitý příspěvek na stravování za jednu směnu se navrhuje osvobodit do výše 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanoveného pro zaměstnance odměňovaného platem, tj. zaměstnance uvedeného v § 109 odst. 3 zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Limit stravného je upraven v § 176 odst.1 písm. a) zákoníku práce a v každoročně vydávané vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanovený těmito právními předpisy pro zaměstnance odměňovaného platem činí pro rok 2020 částku 103 Kč. Část peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování, se u zaměstnance zdaní jako příjem ze závislé činnosti. Do výše uvedeného limitu je tento peněžitý příspěvek na stravování osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá tak ani zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Zaměstnavatelé mají ohledně zajištění stravování svých zaměstnanců poměrně širokou možnost výběru. Mohou zvolit možnost poskytnutí nepeněžitého plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů i při provozování vlastního stravovacího zařízení, a to bez změny stávajícího daňového režimu tohoto nepeněžitého plnění, nebo poskytnout peněžitý příspěvek, který bude podle navrhované úpravy nově zvýhodněn osvobozením od daně z příjmů. Navrhovanou normou tak nedochází k zavedení nového institutu, nýbrž pouze k daňovému zvýhodnění již existující možnosti poskytování peněžitých příspěvků na stravování zaměstnanců.

Příklady:

Peněžitý příspěvek zaměstnavatele................ 110,00 Kč
Max. částka pro osvobození 70% ze103 Kč .......... 72,10 Kč
Osvobozeno od daně z příjmů ...................... 72,10Kč
Ke zdanění: 110 – 72,10 = 37,90 Kč
Peněžitý příspěvek zaměstnavatele................. 70,00 Kč
Max. částka pro osvobození 70% ze 103 Kč.......... 72,10 Kč
Osvobozeno od daně zpříjmů ....................... 70,00 Kč
Ke zdanění: 0Kč

Peněžitý příspěvek na stravování nemůže být předmětem soudního výkonu rozhodnutí ani exekuce. Stejně jako tzv. stravenka je i peněžitý příspěvek samostatným nenárokovým benefitem, který zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce může zaměstnanci poskytovat nad rámec sjednané odměny za práci. Srážkami ze mzdy je přitom možno postihnout pouze mzdu adále jiný příjem, jenž má vztah k výkonu práce, nahrazuje mzdu jako odměnu za práci anebo je poskytován vedle ní a zároveň je uveden v § 299 o. s. ř. Peněžitý příspěvek však není mzdou, a ačkoli by jej bylo možno klasifikovat jako jiný příjem, který má vztah k výkonu práce a je poskytován vedle odměny za práci, není uveden v taxativním výčtu §299 o. s. ř. Z toho důvodu nelze tento příjem postihnout srážkami z jiných příjmů ani přikázáním (jiné peněžité) pohledávky. Zároveň se navrhuje zohlednit v zákoně o daních z příjmů skutečnost, že se vprávním řádu již nevyskytuje institut závodního stravování, tedy zrušit slovo „závodního“ v tomto ustanovení.

Odkazy