Dovolená 21 (FAQ - 08/2020)
Z Prirucky
FAQ
Proč zmizelo krácení dovolené za neodpracované dny? (Za 100 dnů o 1/12 nároku a za každých dalších 21 dnů o další 1/12)
- Dovolená ve dnech přiznala (po odpracování 60 dnů) nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Ale v případě většího množství neodpracovaných dnů zaváděla krácení.
- Dovolená v hodinách staví na opačném principu. Přiznává dovolenou vždy jen v té míře, která je úměrná aktuálnímu množství odpracované doby (od začátku roku). Tedy úměrně s narůstající odpracovanou dobou (měřena v hodinách) v průběhu roku se zaměstnanci navyšuje i nárok na dovolenou.
Co se stane na konci roku?
- Nový rok začne počítání zase od začátku - tento princip je samozřejmě stejný pro původní i nový systém; každý rok je posuzován samostatně a uzavírán jako dokončená záležitost s jednou výjimkou: přenos zůstatku dovolené do nového roku.
Jak to bude s rozhodnutím dle parametru DOVOL_NOVE_NAST (sk.2)
Jak ovlivní nárok datum nástupu a výstupu v průběhu roku?
- Dovolená ve dnech. Byla přiznávána poměrná část:
- Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. (§ 212, odst.2)
- Dovolená v hodinách. Tento princip již není potřebný vzhledem k principu vzájemné úměry odpracované doby od začátku roku a nároku. Tak zaměstnanec nastoupivší až v průběhu roku (nebo končící) odpracuje za stejných podmínek méně doby, než zaměstnanec pracující pro zaměstnavatele celý rok.
Budu nadále přiznávat zaměstnanci nárok za měsíc, v jehož průběhu nastoupil do zaměstnání? Například dnem 2.1. či dnem následným po ukončení pracovního poměru u jiného zaměstnavatele?
- Ne.
- Dovolená ve dnech. Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. (§ 212, odst.2)
- Pole Návaznost zaměstnání (nevyplněno, Ne / Ano) v záložce Dovolená, dov_nar_nastup (sk.2), dov_nar_vystup (sk.2)
- Dovolená v hodinách. Nezná poměrné části za kalendářní měsíce.
Liší se metodiky výpočtu dovolené za kalendářní rok a poměrné části dovolené?
- Předpokládáme, že nikoli. Tedy že i dovolená za kalendářní rok chápe odpracovanou dobu stejně jako při posuzování poměrné části dovolené, tj. z odpracované doby a ne např. z rozdílu dvou kalendářních dnů (např. 1.1. a 31.12.) přepočtených na týdny. Pak by výpočet dovolené za kalendářní rok byl jen podmnožinou výpočtu poměrné části, neboť:
52 odpracovaných týdnů * 1/52 StanTydPr * výměra dovolené = (odpovídá) = StanTydPr * výměra dovolené
Nahrává tomu i ustanovení (§ 213, odst. 5) o navyšování dovolené při odpracování více než 52 týdnů.
Jak mohu na začátku roku stanovit zaměstnancům nárok na dovolenou, když se bude v čase v průběhu roku dynamicky vyvíjet?
- Stejný problém řešila i dovolená ve dnech. Aplikace poskytovala volbu prostřednictvím parametru DOVOL_NOVE_NAST (sk.2). Většina společností (s nadsázkou můžeme říci, že i většina společnosti) zachovávala obvyklý úzus, kdy zaměstnanec již na začátku roku viděl na svém výplatním lístku, že má nárok na letošní dovolenou v délce 20 (25, apod.) dnů dovolené. A to přesto, že do konce roku nemusel splnit všechny podmínky a nárok by se mu snížil, či krátil, nebo byl počítán jiným způsobem. Hodnota parametru se tak neměnila a byla na a.
- Dovolená v hodinách XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXx - bude to chtít také nový parametr. Hodnoty stejné, tj. a/n. Při hodnotě a by se dle mého vycházelo z předpokladu, že všechny plánované směny od teď (aktuálního období) až do konce roku dle aktuálního přiřazení kalendáře zaměstnanci budou započteny jako odpracované pro stanovení počtu odpracovaných hodin.
Jak se vypočte počet odpracovaných týdnů?
- Zákon hovoří o počtech odpracovaných týdnů, ale nedefinuje, co se pod pojmem "odpracovaná stanovená týdenní pracovní doba" (někdy pojmenovaná zkráceně: týdenní odpracovaná doba) skrývá či jak se přesně počítá. Předpokládejme, že ve všech případech, kdy je tento pojem použit, měl zákonodárce na mysli stejnou veličinu se stejným výpočtem. Tedy pro následující případy:
- 1 násobek (při určování počtu týdnů)
- 4 násobek (podmínka pro nárok na poměrnou část)
- 12 násobek (podmínka pro započtení částečně započitatelných náhradních dob)
- 20 násobek (limit započítání částečně započitatelných náhradních dob)
Počet odpracovaných týdenních dob by bylo možno určovat mnoha různými způsoby. Až výklady určí doporučený (či nutný) postup.
- Dle kalendářních dnů. Mohlo by se jednat o rozdíl v kalendářních dnech podělený 7. Tedy dny od 1.1. do 31.12. resp. od data zahájení do ukončení pracovního poměru (pokud připadnou na daný rok) resp. od data zahájení do ukončení práce v daném modelu stanovené týdenní pracovní doby.
- Dle pracovních hodin. Toto uvádějí stávající prameny (přednáška JUDr. Šubrt v létě 2020). Pokud platí pravidlo (výše) o shodnosti významu, přednost by připadla této variantě, a to vzhledem k potřebě započítávat určitým způsobem nepřítomnosti (např. nemoci) a k praktičtějšímu způsobu při zpracování mezd. Pak například
počet odpracovaných týdenních dob = počet "odpracovaných" hodin / StanTydPr
Můžeme pronést výrok:
Nárok na dovolenou v hodinách je závislý na počtu odpracovaných hodin v kalendářním roce.
Změna stanovené týdenní pracovní doby v průběhu roku
Jak počítat nárok při změně stanovené týdenní pracovní doby v průběhu roku?
- Zde přicházíme k prvním řádnějším komplikacím navrženého systému. Zákon v první řadě neuvádí přesný algoritmus. Logický se jeví postup parciálního samostatného výpočtu pro každou StanTydPr. Ale nejasná jsou zaokrouhlování, rozpočítávání (celý počet odpracovaných týdnů určit ze součtu za jednotlivé StanTydPr či přísněji jednotlivě u každého), a jiné.
Existuje příklad pro variantu parciálního výpočtu pro každou stanovenou týdenní pracovní dobu?
- V této variantě se sčítá nárok na dovolenou za dobu před přeřazením do jiné týdenní pracovní doby a po něm. Příklady obvykle uvádějí následující veličiny (celkově za celý kalendářní rok):
- hodnotu týdenní pracovní doby (v hodinách)
- počet odpracovaných týdenních dob (desetinné číslo)
Postup výpočtu (zlomky týdnů jsou určovány z pracovních hodin a StanTydPr):
- Stanovení počtu "započtených" pracovních hodin pro každý StanTydPr
- Určení počtu odpracovaných týdenních dob jako desetinné číslo
- Stanovení celé části (s případným ohledem na zaokrouhlovací rozdíl vzhledem k výslednému součtu)
- Výpočet nároku za každý StanTydPr: Nárok = Odprac.týd.doby * 1/52 StanTydPr * Výměra dovolené
- Výsledný součet a zaokrouhlení.
Má uvedený postup svá úskalí?
- Samozřejmě. Vynoří se ve chvíli, kdy je potřeba rozhodovat o limitech. Součástí "odpracovaných" hodin jsou i částečně započitatelné překážky do limitu (20-násobek). Dejme tomu, že jsme dospěli k limitní hodnotě a navíc počet (hodin) započitatelných překážek je vyšší, proto nemohou být započteny všechny. Ke které části je přičíst? K první dle pořadí, pak postupně k dalším? Poměrně?
| StanTydPr | Typ | Datum od | Datum do |
| 40 | Odprac.doba | 1.1.2021 | 10.2.2021 |
| 40 | Nemoc | 11.2.2021 | 23.9.2021 |
| 40 | Odprac.doba | 24.9.2021 | 30.9.2021 |
| 30 | Odprac.doba | 1.10.2021 | 18.10.2021 |
| 30 | Nemoc | 19.10.2021 | 27.11.2021 |
| 30 | Odprac.doba | 28.11.2021 | 31.12.2021 |
Je možno postupovat při výpočtu dovolené v těchto případech, respektive obecně, prostřednictvím průměrné délky stanovené týdenní pracovní doby?
Jaký je správný výpočet pro limity StanTydPr (4-násobek, 12-násobek, 20-násobek) při změně stanovené týdenní pracovní doby v průběhu roku?
- Zákon neuvádí - věc pro metodiku. Dovedeno do detailu jsou tyto komplikace již notné. Násobky jsou určeny pro celé období kalendářního roku. Je otázka, prostřednictvím jakých veličin se dobrat k průměrné hodnotě StanTydPr (poměr odpracovaných hodin, poměr délky kalendářních dnů) či zda nejít jinou cestou.
