Opravné podání (MH)
Opravné podání (MH) je jedním z Typy podání (MH).
Definice
§ 14
Opravné hlášení
(1) Opravné hlášení je elektronické podání, kterým zaměstnavatel doplní nebo změní údaje obsažené v jím podaném jednotném měsíčním hlášení nebo opravném hlášení.
(2) Opravné hlášení podává zaměstnavatel na základě
- a) výzvy České správy sociálního zabezpečení k podání opravného hlášení,
- b) výzvy nebo jiného upozornění ze strany uživatele údajů, nebo
- c) vlastního zjištění.
(3) Opravné hlášení lze podat nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl zaměstnavatel povinen podat jednotné měsíční hlášení, které je opravováno.
Zdroj: 323/2025 Sb. Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele - § 14, stav: 04/2026
Důvody a termín podání
Opravné hlášení podává zaměstnavatel v případě, že chybně vykázal údaje nebo vykázané údaje jsou neúplné. Opravné hlášení musí zaměstnavatel odeslat v návaznosti na řádné měsíční hlášení – odkazem na jeho referenci. Opravné hlášení lze podat nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl zaměstnavatel povinen podat jednotné měsíční hlášení, které je opravováno.
Zdroj: Pravidla podání JMHZ a související procesy_ver 1.4.3.pdf - doplnění 31.3.2026 (developers.mpsv.cz)
Přístup k opravám v rámci MH
Přístup k opravám v rámci měsíčního hlášení JMHZ, jak je popsán v tomto dokumentu, vychází z principu jednotného zacházení s daty napříč celým formulářem. Opravy se neprovádějí odděleně podle jednotlivých tematických oblastí, ale vždy jako celek za hlášení, s ohledem na vzájemné vazby mezi jeho jednotlivými částmi. Detail oprav je popsán v byznys pohledu.
Jednotný přístup platí i pro samotné rozhodování o potřebě opravy: každé přepsání/doplnění/odstranění informace na straně HR systému, která má dopad na údaje již publikovaného měsíčního hlášení JMHZ, musí být promítnuta prostřednictvím opravného hlášení.
Pokud tedy dojde ke zpětné úpravě údajů v HR systému, které jsou zároveň obsaženy v JMHZ, je zaměstnavatel povinen podat opravné hlášení za příslušné období, a to včetně souhrnné části a pojistné části, které byly úpravou dotčeny. Je třeba mít na paměti, že jedna úprava v individuálním formuláři (součásti) může mít dopad nejen na samotný formulář a další části hlášení, ale i na hlášení za navazující období, pokud mezi nimi existuje datová souvislost. Z tohoto důvodu je nutné přistupovat k opravám systematicky a v širším kontextu celého datového rámce hlášení.
Byznys pohled – opravné hlášení
- uživatelská akce ze strany zaměstnavatele – OPRAVA (vždy s odkazem na GUID řádného podání)
- opravné hlášení musí obsahovat referenci toho, co je opravováno (GUID řádného měsíčního hlášení a GUID části/součásti)
- u opravného podání lze vybrat tyto možnosti ve vztahu k jednotlivým částem nebo součástem (řádné, opravné, storno):
- Oprava, pokud zaměstnavatel opravuje všechny nebo jednu z částí podání (pojistná, souhrnná, individualizovaná část).
- Storno, pokud zaměstnavatel potřebuje stornovat individualizovanou část podání.
- Řádné, pokud zaměstnavatel potřebuje doplnit individualizované součásti (PPV), pokud nebyly vykázány v řádném termínu. (Procesně-technicky je nezbytné odlišit podání nového formuláře a opravu již podaného.)
- V opravném hlášení není dovoleno posílat více formulářů pro jedno PPV, pokud se však nejedná o typ formuláře Odložený příjem (tzn. nelze kombinovat formulář storno a následný řádný formulář u jednoho PPV)
- opravu lze podat nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl zaměstnavatel povinen podat jednotné měsíční hlášení, které je opravováno. Měsíční hlášení je však pouze prostředkem pro podání a stanovená lhůta 10 let nutně neznamená, že bude taková oprava akceptována každým uživatelem opravovaných údajů, a to v návaznosti na zvláštní právní úpravu vykonávané agendy.
- opravu po výše uvedené době (po 10 letech) řeší zaměstnavatel napřímo s jednotlivým uživatelem údajů a vice versa, pokud je to relevantní pro daného uživatele.
- souhrnná část není povinnou částí opravného hlášení, povinnou částí je pouze při opravě/doplnění údajů v jiných částech/součástech, které mají do souhrnné části dopad. V ostatních případech může být souhrnná část opravována samostatně.
- pojistná část není povinnou částí opravného hlášení, povinnou částí je pouze při opravě/doplnění údajů v jiných částech/součástech, které mají do pojistné vrstvy dopad. V ostatních případech může být pojistná část opravována samostatně.
- Bez ohledu na počet opravovaných součástí musí pojistná část obsahovat souhrnné údaje za všechny zaměstnance a jejich PPV za
dané rozhodné období.
- opravu lze provézt dvěma způsoby: doplněním údaje (tj. dodáním dalšího údaje při zachování údajů původních) nebo změnou údaje (nahrazení
předchozího údaje novým údajem). Zaměstnavatel zasílá po opravě atributu vždy celou opravenou součást za zaměstnání (PPV). Pokud opravovaný atribut má dopad do ostatních částí podání (souhrnná část nebo pojistná část – viztext výše), tak je zaměstnavatel povinen opravit i tuto příslušnou část.
- Mohou nastat tři situace pro opravu:
- Uveden atribut, ačkoliv neměl být uveden
- Neuveden atribut, ačkoliv měl být uveden
- Uvedený atribut byl špatně uveden
- V případě oprav se uplatňuje dosavadní aplikovaná praxe. Vzhledem k tomu, že v tomto projektu došlo ke sloučení více agend do jednoho měsíčního hlášení, pak je třeba zohlednit různé zavedené praxe. Je třeba upozornit, že neexistují žádné kontroly na atributech napříč různými agendami. Zároveň je potřeba respektovat nemožnost uvádět záporné hodnoty (např. vyměřovací základ pro platbu pojistného).
- V případě oprav na ePortále ČSSZ – podávající subjekt uvidí vždy poslední verzi uložených dat.
- V případě, že podávající subjekt opravuje propustnou chybu, kterou opraví znovu chybně tak i poté dochází k přijetí podání s informací o další nutné opravě.
Zdroj: Pravidla podání JMHZ a související procesy_ver 1.4.3.pdf - doplnění 31.3.2026 (developers.mpsv.cz)
