Navazující zaměstnání (JMHZ)

Z Prirucky
Verze z 12. 3. 2026, 10:04, kterou vytvořil Petrm (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „''Navazující zaměstnání (JMHZ)'' - v '''REGZEC''' dochází ke '''změně''' oproti dřívějším pravidlům historického '''''Registr pojištěnců ČSSZ'''''. V zásadě se hlásí * 1) '''ukončení''' pracovního poměru i * 2) '''zahájení nového''' pracovního poměru (i když se jedná o poměry datumově na sebe navazující). == Pokyny == <small> Dojde-li ke skončení jednoho a k navázání jiného pracovněprávního v…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Navazující zaměstnání (JMHZ) - v REGZEC dochází ke změně oproti dřívějším pravidlům historického Registr pojištěnců ČSSZ. V zásadě se hlásí

  • 1) ukončení pracovního poměru i
  • 2) zahájení nového pracovního poměru

(i když se jedná o poměry datumově na sebe navazující).

Pokyny

Dojde-li ke skončení jednoho a k navázání jiného pracovněprávního vztahu s tímtéž zaměstnancem (např. je skončena dohoda o pracovní činnosti a uzavřena nová smlouva o pracovním poměru s týmž zaměstnavatelem), nelze tuto skutečnost hlásit pouze jako změnu druhu činnosti. Vzhledem k tomu, že tímto aktem končí určité zaměstnání a vzniká nové, má zaměstnavatel povinnost podat za zaměstnance podání týkající se skončení doby původního zaměstnání „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ a následně podání týkající se nástupu do nového zaměstnání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“.

U navazujících zaměstnání stejného druhu platí ode dne 1. 4. 2026 nový postup, a to z důvodu, že došlo v souvislosti s JMHZ k zásadní změně. Již se nebude hlásit jen pojistný vztah s ohledem na vznik účasti na nemocenském pojištění (dříve se prostřednictvím ONZ hlásily pouze pojistné vztahy, tedy takové vztahy, jež zakládaly účast na pojištění, proto v případě navazujících PV stejného druhu nebylo nutno s ohledem na zachování nepřetržité účasti na pojištění hlásit jejich skončení a následný nástup), ale nyní se však nově v souvislosti s JMHZ bude hlásit každé zaměstnání jako takové zvlášť (jednotlivě), a to bez ohledu na účast na pojištění, proto je nyní nezbytné hlásit trvání každého zaměstnání i v případě, že nepřetržitá účast na pojištění zůstane v příslušných případech zachována.

S ohledem na uvedené je tak i u běžných navazujících zaměstnání, u kterých tato skutečnost nastala ode dne 1. 4. 2026 dále (PP navazuje na PP, DPP na DPP a DPČ na DPČ), nezbytné hlásit skončení prvního zaměstnání a nástup do druhého zaměstnání. Z hlediska NP pak dojde k vyhodnocení nepřetržitě trvající účasti na pojištění, neboť v těchto případech lze § 10 odst. 6 ZNP aplikovat. V těchto případech tak dochází ke změně postupu, a to následovně: Je-li bezprostředně ode dne 1. 4. 2026 dále navazován stejný druh pracovněprávního vztahu a platí-li pro něj stejné podmínky účasti na pojištění (např. je skončen pracovní poměr a od následujícího dne uzavřen nový pracovní poměr), přičemž se neaplikuje, je-li jedno ze zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu nebo dohodou o provedení práce, doba pojištění trvá bez přerušení (§ 10 odst. 6 ZNP), pak se podání „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ a podání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“ podává i v těchto případech. Zaměstnavatel tak má povinnost podat za zaměstnance podání týkající se skončení doby původního zaměstnání „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ a následně podání týkající se nástupu do nového zaměstnání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“. Podání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“ a „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ se podává i v případě, že se jedná o opakovaně bezprostředně navazující stejný druh pracovněprávního vztahu.

U státních zaměstnanců ve služebním poměru, tedy při změně služebního místa, je postup shodný. V případě, že státní zaměstnanec podá žádost o zařazení na jiné služební místo na jiném úřadě (např. na základě výběrového řízení) a bude přeřazen, dochází z hlediska zákona o státní službě ke změně služebního poměru. Z hlediska zákona o nemocenském pojištění tím dochází ke změně zaměstnavatele (plátce pojistného), tj. služebního úřadu, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby (§ 3 písm. b) ZNP). Zaměstnanci, tj. státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě (§ 5 písm. a) bod 3 ZNP), tak zaniká pojištění dnem skončení doby zaměstnání. Dosavadní zaměstnavatel (služební úřad - např. ČSSZ) je povinen oznámit OSSZ na předepsaném tiskopisu (Registrace zaměstnance – Skončení zaměstnání) den skončení doby zaměstnání zaměstnance. Nový zaměstnavatel (služební úřad – např. Finanční úřad) je povinen oznámit OSSZ na předepsaném tiskopisu (Registrace zaměstnance – Nástup do zaměstnání) den nástupu zaměstnance do zaměstnání. Jedná se o různé zaměstnavatele, nelze tedy aplikovat § 10 odst. 6 ZNP týkající se bezprostředně navazujících pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele.

V případě, kdy dochází ke změně služebního místa v rámci stávajícího služebního úřadu, hlásí zaměstnavatel, resp. mzdová účtárna, příslušné ÚSSZ převod zaměstnance k nové mzdové účtárně, pokud k takové změně dochází. Z hlediska provádění nemocenského pojištění státních zaměstnanců, tak je situace naprosto stejná jako u zaměstnanců v pracovním poměru. V případě přeložení zaměstnance ve smyslu ust. § 47 zák. o státní službě, nedochází k ukončení a novému vzniku pojistného vztahu, mění se pouze místo výkonu práce a žádná změna se nehlásí.

V případě přeřazení státních zaměstnanců mezi služebními úřady ze zákona, konkrétně v případech, kdy dochází ke změně systemizace (např. přesun IT agendy z ČSSZ na MPSV) je nutné rozlišit, zda změna souvisí nebo nesouvisí s převodem agendy na jiný služební úřad. Pokud změna systemizace nesouvisí s převodem agendy na jiný služební úřad, tzn., že je pouze přesouváno systemizované místo (typicky místo neobsazené, ale může se jednat i o místo obsazené a jeho přesun může právě souviset s přechodem zaměstnance z jednoho úřadu na druhý), tak se v tomto případě nejedná o převod zaměstnance se zachováním nepřetržité účasti na pojištění, což znamená, že dochází k zániku pojištění u původního zaměstnavatele a následně vzniku nového pojištění u zaměstnavatele nového. Dosavadní zaměstnavatel je tedy povinen podat za zaměstnance podání týkající se skončení doby původního zaměstnání „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ a následně nový zaměstnavatel je povinen podat podání týkající se nástupu do nového zaměstnání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“. Pokud však změna systemizace souvisí s přesunem (převodem) agendy, kdy jde o změnu na základě zákona, kterým je agenda převáděna, pak hlásí zaměstnavatel, resp. mzdová účtárna, příslušné ÚSSZ převod zaměstnance k nové mzdové účtárně, tzn., že v tomto případě jde o převod zaměstnance se zachováním nepřetržité účasti na pojištění (pojištění trvá kontinuálně).

Pokud byl pracovní poměr sjednán na delší dobu, avšak skončí ve lhůtě, ve které má zaměstnavatel povinnost podat podání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“, tj. do 8 kalendářních dnů ode dne vstupu do zaměstnání (s výjimkou u cizinců, kteří se musí přihlásit nejpozději před okamžikem nástupu), je přípustné podat podání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“ i podání „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ současně v rámci jednoho podání Registrace zaměstnance s typem akce 1 („Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“).

zdroj: Všeobecné zásady pro vyplňování - Registrace zaměstnance - platné od 1.4.2026 verze - 08-03-2026.pdf (developers.mpsv.cz)

Odkazy