Pom
Průměr pro pracovně právní účely
V části Dovolená se nacházejí údaje pro stanovení průměru pro pracovně-právní účely (tzv. průměr pro dovolenou).
- - hodiny – počet odpracovaných hodin rozhodného období, kterými se bude dělit Nápočet peněz rozhodného období pro stanovení průměru.
- Nápočet Kč – nápočet peněz pro výpočet průměru za aktuální rozhodné období (průměr pro příští kvartál).
- Dělená částka 1 – nápočet částí peněz z vícekvartálově započítávaných položek pro průměr pro dovolenou. V této položce jsou částky připadající z takovýchto položek na aktuální rozhodné období (průměr pro příští kvartál).
- Dělená částka 2 – viz Dělená částka 1, nápočet bude připočten k částkám při ukončení příštího kvartálu (průměr pro 2. kvartál po aktuálním).
- Dělená částka 3 – viz Dělená částka 1, nápočet bude připočten k částkám při ukončení 2. kvartálu po aktuálním (průměr pro 3. kvartál po aktuálním).
- Dělená částka 4 – viz Dělená částka 1, nápočet bude připočten k částkám při ukončení 3. kvartálu po aktuálním (průměr pro 4. kvartál po aktuálním).
Příklad: V prosinci dostal zaměstnanec 13. plat ve výši 20.000 Kč. Jelikož se jedná o roční odměnu, jde o vícekvartálově započítávanou položku pro účely průměru pro dovolenou, a to konkrétně pro následující 4 kvartály. Tudíž se částka vydělí 4 a jednotlivé částky 5.000 Kč se přičtou do položek Dělená částka 1-4.
Při uzávěrce prvního měsíce kvartálu dochází k tzv.cyklickému posunu, kdy se položky z částky kcs_dov_4 (dělená částka 4) přenesou do kcs_dov_3 (dělená částka 3), z kcs_dov_3 do kcs_dov_2 (dělená částka 2) a z kcs_dov_2 do kcs_dov_1 (dělená částka 1). Kcs_dov_4 (dělená částka 4) se nastaví na 0. Zároveň je změněna položka „Nápočet Kč“na hodnotu, která odpovídá částce za první měsíc rozhodného období.
- Průměr pro dovolenou – průměr pro pracovně-právní účely platný pro aktuální kvartál.
Algoritmus výpočtu průměru pro pracovně právní účely (PPÚ) v okamžiku přechodu (měsíční závěrky) do nového kvartálu pokud jsou dny rozhodného období alespoň 21 dní.
- Průměr pro PPÚ = (A+B)/C
- A = „Nápočet Kč “ (tabulka: prac_pom; sloupec: kcs_dov)
- B = „Dělená částka 1“ x počet odprac. hodin kvartálu/časový fond zaměstnance kvartálu (tabulka: prac_pom; sloupec: kcs_dov1)
- C = Rozhodné období – hodiny (tabulka: prac_pom; sloupec: hod_ro_dov)
Člen B představuje úpravu vícekvartálové položky na odpracovanou dobu – je potřeba nastavit rozšiřujícím parametrem ZAP_ODM. Časový fond zaměstnance za kvartál se zjišťuje jako součet časových fondů při uzávěrkách jednotlivých měsíců.
Do dělence i dělitele členu B se započítávají i hodiny za den, který je v plánovacím kalendáří označem jako svátek (stejně pro zaměstnance odměňovaného hodinovou, tak měsíční mzdou). Zaokrouhlení člena B je matematicky na celé koruny. Výsledek je zaokrouhlován matematicky na dvě desetinná místa.
V případě zaměstnance pracujícího podle běžného kalendáře je časový fond kvartálu zjišťován ze skutečného úvazku zaměstnance, nikoliv zákonného. Je to kvůli zkráceným úvazkům (např. skutečný úvazek = 6, zákonný úvazek = 8. Kdyby se bral zákonný úvazek, neodpovídalo by to tomu, co se zamýšlí krácením částky na odpracované doby).
Doporučujeme sestavu Průměry dovolených; kde jsou vidět rozhodná data, včetně dělence a dělitele u člena B.
Úprava dělené částky na odpracovanou dobu
ZAP_ODM (sk.2) - defaultní hodnota "a"
Podle platné legislativy je nutné dělenou částku upravovat na odpracovanou dobu.
Může nastat situace, že zaměstnanec velkou část kvartálu neodpracuje. Poté by Dělená částka připadající na daný kvartál výsledný průměr neadekvátně ovlivnila a v podstatě by platilo, čím delší nepřítomnost, tím větší průměr. Proto lze pomocí parametru ZAP_ODM (legislativní daně) nastavit úpravu Dělené částky na skutečně odpracované hodiny daného kvartálu (hodnota parametru „a“, resp. „d“ – kde se do odprac.hodin započítává i čerpaná dovolená) nebo přepočítat na pevně zadaný počet hodin (hodnota parametru je počet hodin). Pokud nastavení zůstane „n“, bude se částka započítavat celá nezměněná.
Příklad: Dva zaměstnanci mají za kvartál odpracovat 200 hodin, za což jsou odměněni základní mzdou v celkové výši 20.000Kč. V běžném kvartále by tedy měli tedy průměr 100Kč (tj. 20000/200). V jednom měsíci aktuálního kvartálu jim tentokrát byla vyplacena pololetní odměna ve výši 20.000Kč, která se bude ze své podstaty započítávat do dvou kvartálů, v každém ve výši 10.000Kč (výpočet: 20000/2).
Prvnímu zaměstnanci, který měl za kvartál odpracován celý fond pracovní doby, byl stanoven průměr ve výši 150Kč, a to tímto výpočtem:
hrubá mzda pro zjištění průměr: 20.000Kč (zákl.mzda) + 10.000Kč (podíl z pololetní odměny), tj. 30.000 Kč
odpracovaná doba: 200 hodin
vypočtený PRŮMĚR je tedy: 30.000/200 = 150 Kč
Druhý zaměstnanec čerpal v kvartálu řádnou dovolenou (ŘD) v celkové době 50 hodin. Z tohoto důvodu má základní mzdu pro stanovení průměru nižší, a to pro jasnost v poměru 150 hodin (čas.fond zkrácený o hodiny dovolené)/200 hodin, tzn. 15.000Kč. Do průměru se nezapočítávají hodiny ŘD ani částka za ŘD vyplacená.
do hrubé mzdy bude, kromě jiného, započteno 15.000Kč základní mzdy;
odpracovaná doba v kvartále je 150 hodin;
Chybí ještě započítat poměrnou částku vícekvartálové položky. Nastíníme dva způsoby jejího započtení.
Nejdříve započtení bez úpravy. Tzn. celou poměrnou část ve výši 10.000Kč připočteme do hrubé mzdy, která zatím činí 15.000Kč. Takže celková hrubá mzda pro zjištění průměru je 25.000Kč. Tuto částku vydělíme odpracovanou dobou 150 hodin a dostaneme PRŮMĚR po zaokrouhlení 166,67 Kč (pro jasnost výpočet: 25000/150).
Upozornění 1.: zde je dobré si povšimnout, že vypočítaný průměr je o více než 10% vyšší než průměr prvního zaměstnance pouze z toho titulu, že druhý čerpal ŘD!
Nyní započtení s úpravou. Poměrnou část ve výši 10.000 Kč nejprve upravíme na skutečně odpracovanou dobu. Takže odpracováno bylo 150 hodin a časový fond měsíce je 200 hodin, z toho plyne výpočet (150/200)*10.000Kč a výsledná upravená částka vícekvartálové položky je tedy 7.500Kč. Tuto opět přičteme do hrubé mzdy, která zatím činí 15.000 Kč a získáme tak celkovou hrubou mzdu pro zjištění průměru ve výši 22.500Kč. Odpracovaná doba 150 hodin zůstává nezměněna. A můžeme se podívat co to udělalo s průměrem: 22.500/150 = 150 Kč.
Upozornění 2.: zde je dobré si povšimnout, že vypočítaný průměr je přesně stejný jako průměr prvního zaměstnance.
Závěr z příkladu, pokud si pozorně přečtete obě upozornění, je jasný a je přesně takový, jaký zákonodárce při vytváření zákona měl na mysli, tzn. nenavyšovat průměr z titulu nepřítomnosti započtením vícekvartálové položky v plné výši.
Průměr min. měs. - průměr pro dovolenou platný v minulém měsíci (ne kvartálu!).
Příznak trvání - indikace stavu průměru pro dovolenou v aktuálním měsíci:
- 0 - průměr nespočítán, zaměstnanec neměl odpracované žádné hodiny
- 1 - průměr pravděpodobný, spočítaný počítačem (zaměstnanec neměl odpracováno v kvartálu 21 dní)
- 2 - trvalý průměr
- 3 - mateřská nebo rodičovská dovolená - pokud by nový vypočítaný průměr měl být menší než v posledním kvartálu, nastaví se stejná hodnota (hodnota průměru se nezmění). Zároveň je po závěrce kvartálu u dotyčné zaměstnankyně (zaměstnance) nastaven tento příznak na hodnotu 3 (viz např. sestava MS019, sloupec "Stav").
Pravděpodobný průměr pro p.p.ú
1. Okno s nabídkou výpočtu z konstantních dat
V menu: ‚Evidence-Pracovní poměry‘, v záložce: ‚Prac. poměr‘ naleznete údaje vztahující se k dovolené a průměry. Nastavíte-li rozšiřující parametr NAB_PRAVD_PRUM (sk.2) na hodnotu 2, systém vám bude nabízet okno s automatickým výpočtem a možností následného uložení hodnoty průměru pro pracovně právní účely, ale jen za těchto podmínek:
- po zápisu nového pracovního poměru, u kterého není stanoven průměr pro pracovně právní účely
- po zápisu změn v existujícím pracovním poměru, který má datum vzniku pracovního poměru v aktuálním měsíci zpracování, nebo pozdějším měsíci a u kterého není stanoven průměr pro pracovně právní účely.
Okno lze vyvolat také ručně (pokud jsou splněny obě výše uvedené podmínky): kliknutím pravého tlačítka myši a zvolením volby Pravděpodobný průměr pro pracovně právní účely.
NAB_PRAVD_PRUM. Automatické vyvolání okna pro stanovení průměru pro pracovně právní účely. Pokud je parametr nastaven na 0, okno se nezobrazí, pokud na 1, zobrazí se pouze varovná hláška, že není stanoven průměr pro pracovně právní účely. Pokud je parametr nastaven na 2 a jedná se o nový pracovní poměr (u něhož není stanoven tento průměr), automaticky se zobrazí okno, v němž je uživatel vyzván k doplnění resp. odsouhlasení údajů. Pokud je parametr nastaven na hodnotu 3 objeví se také okno jako v bodě 2, ale počet hodin se stanoví jako průměrný počet směn v měsíci krát hodinový úvazek.
2. Výpočet pravd.průměru ze zúčtovaných mezd
Výpočet se zapíná nastavením rozšiřujícího parametru "vypoc_pravd_ppu" ve skupině 9 na hodnotu "a - ano". Pravděpodobný průměr se pak určí z položek ze „Zpracování brutto“, a to pouze v případě, když je Příznak trvání průměru pro PPÚ v poměrech nastaven na hodnotu 0-Nespočítán. Pokud by náhodou ten samý měsíc měl zaměstnanec nějakou mzdovou položku, která pro výpočet částky potřebuje hodnotu PPÚ (i náhrady za PN), pak dojde k přepočtu záznamů v agendě „Zpracování brutto“.
vypoc_pravd_ppu. Výpočet pravděpodobného průměru pro PPÚ z brutta. Parametr určuje, zda se vypočítá v měsíci nástupu pravděpodobný průměr pro pracovně právní účely ze zpracování brutta. Pokud je měsíc zahájení pracovního poměru ve zpracovávaném období a tento parametr nastaven na hodnotu "ano" a v pracovních poměrech nastaven Příznak trvání průměru pro PPÚ na hodnotu 0-Nespočítán, pak se po zpracování brutto vypočte pravděpodobný průměr pro PPÚ. Ten se dosadí do pracovních poměrů (příznak trvání se nastaví na 1-Pravděpodobný) a případně k nemoci , za kterou má být placena náhrada a provede se znovu zpracování brutto.
Je vhodné nekombinovat oba způsoby (bod 1. a 2.) - rozhodnout se pro jeden z nich. Eventuelně je možno kombinovat oba způsoby, ale po nastavení pravd.průměru pomocí okna v prac.poměrech byste museli změnit "příznak trvání" průměru ppú z hodnoty "Průměr nespočítán" na "Pravděpodobný".
3. Pravděp. průměr pro ppú – výpočet při závěrce kvartálu
Řídí se nastavením rozšiřujícího parametru "pravd_prum" (sk.2). Výpočet a nastavení průměru pro p.p.účely dle nastavení tohoto parametru proběhne v rámci měsíční závěrky při závěrce kvartálu.
- pravd_prum (sk.2) - Nastavení výpočtu pravděpodobného průměru pro prac.právní účely.
Nastavení výpočtu pravděpodobného průměru pro prac.právní účely v případě, kdy zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů.
1 - implicitní nastavení, kdy se pravděpodobný průměr stanoví z příjmů, které skutečně v daném období dosáhl
0 - průměr se nastaví na 0, tzn. systém v případě použití průměru pro p.p. účely upozorní, že nebyl stanoven a uživatel jej musí ručně doplnit.
Výpočet pravděpodobného průměru u rozpočtových organizací
Stanovení pravděpodobného průměru pro pracovně právní účely u rozpočtových organizací v případech, kdy zaměstnanec nemá odpracováno v rozhodném období (minulý kvartál) žádné hodiny. Výpočet je následovný:
1. Jako pravděpodobný rozhodný příjem se bere:
- základní tarif dle tarifní tabulky
- navedené příplatky zvláštní a za vedení
- případné jiné příplatky v agendě Příplatky s číslem algoritmu 10 (specifické případy).
2. Hodiny rozhodného období se stanoví takto: skutečný úvazek krát průměrný počet prac.dnů v měsíci (rozš.parametr PRUM_DNY_ROK=21.74)
3. Průměr se stanoví jako podíl bodu 1 a bodu 2.
Zároveň se nastaví indikace trvání průměru na 1-pravděpodobný průměr.
Volitelný počet kvartálů pro započitatelnost do průměru pro dovolenou
Byla provedena úprava aplikace, která umožňuje uživatelsky definovat počet kvartálů, do kterých se mají rozpočítat vícekvartálové odměny při výpočtu průměru pro pracovněprávní účely (tzv.průměr pro dovolenou). Díky této úpravě je možno nastavit rozpočítávání odměn do průměru pro dovolenou na delší období, než-li jsou stávající 4 kvartály.
Např. odměna vyplácena za předchozí 2 roky bude moci být zahrnuta do následujících 8 kvartálů.
Postup aplikace úpravy:
1. V rozšiřujících parametrech (menu Nastavení) stiskněte tlačítko Doplnit nové parametry.
2. Do nového parametru "zap_dov_x" ve skupině 5-Mzdy-výpočet zadejte výčet variant počtů kvartálů, do kterých se budou částky rozpočítávat s oddělovačem čárkou.
(např. vyplácíte 2leté a 3leté odměny, do parametru zadejte: 8,12 ). Implicitní hodnota je 0. Hodnoty 4 a menší či necelá čísla budou ignorovány.
3. V číselníku mzdových položek se v rozbalovací nabídce u Započitatelnosti do dovolené objeví nově zadané údaje z rozš.parametru zap_dov_x. Hodnoty budou zobrazeny se záporným znaménkem. Příslušnou započitatelnost zadejte požadovaným mzdovým položkám.
5. Při měsíční uzávěrce měsíce, ve kterém byly vyplaceny takto nastavené mzd.položky, se bude již započítávat do zadaného počtu kvartálu.
V prac.poměrech se v Nápočtech objeví poměrná část pouze u 4 nejbližších kvartálů, pro ostatní kvartály se budou tyto částky zde projevovat až na ně přijde řada.
(Částky nápočtů pro 5. a následující kvartál se ukládají do databázové tabulky "prac_pom_po", pod klíčem "kcs_dov_x" (x-číslo kvartálu).)
Dohody
Rozšiřující parametr DOH_ODPR_HOD.
Určuje, zda se hodiny u dohod zahrnují mezi odpracované hodiny pro kontrolu časového fondu, či kontrolu minimální mzdy. Dále budou v při tomto nastavení započteny hodiny dohod do rozhodného období pro průměr na dovolenou (pokud daná mzd.položka nastavena, že se má do tohoto průměru započítávat).
Za mzdové položky reprezentující dohody se považují kódy 630 (DPP), 634 (DPČ) a dále mzd.položky uvedené v číselníku Pojmů, pod pojmy DPP a DPČ.
Sestava Průměry dovolených
