|
|
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| ''Příklady výpočtů'' | | '''České legislativní prostředí - legislativa 1.1.2024.''' <br> |
| --------
| | Stav ke dni: 25.1.2024 |
| Odpadá (tj. zjednodušení):
| |
| | |
| | |
| Návaznost zaměstnání u původního a nového zaměstnavatele
| |
| V případě bezprostřední návaznosti náležel zaměstnanci u nového zaměstnavatele nárok na 1/12 poměrné části dovolené i za měsíc, v němž změnil zaměstnání.
| |
| | |
| ---------
| |
| Výpočet dvanáctin vzhledem k podmínce nepřetržitého trvání pracovního poměru
| |
| | |
| | |
| Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli. (§ 216, odst 1). Je splněno i tehdy, pokud pauzu představují jen dny pracovního klidu
| |
| | |
| '''''Zaměstnanec skončil pracovní poměr 31. března a nový pracovní poměr u stejného zaměstnavatele uzavřel dnem 1. dubna.'''''
| |
| : Pro účely posuzování práva na dovolenou (za kalendářní rok či poměrnou část) se tyto dva pracovní poměry posuzují jako '''nepřetržité trvání pracovního poměru.'''
| |
| | |
| Původní aplikace: neřešila
| |
| Nová aplikace: nebude řešit
| |
| | |
| ------------
| |
| Původní: Dovolená za kalendářní rok - podmínkou je odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce.
| |
| Nové: Ekvivalent ...
| |
| ------
| |
| str. 22
| |
| Do:
| |
| [[Odpracované dny pro dovolenou (legislativa)]]
| |
| patří i překážky v práci na straně zaměstnavatele, ale ne všechny.
| |
| | |
| str. 28 dole - pravidlo o zápočtu 5 dnů nelze aplikovat na kratší pracovní dobu.
| |
| | |
| Ke krácení dovolené mohlo dojít jen tehdy, pokud byla splněna podmínka vzniku práva na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpracování alespoň 60 dnů v roce.
| |
| | |
| str. 30 - poměrná část dovolené za kalendářní rok
| |
| | |
| str. 33 - tvrdost zákona nelze odstranit výkladem (den nástupu do práce 2. ledna znamená, že není nárok na dovolenou za leden)
| |
| | |
| str. 45 <br>
| |
| <i>
| |
| Delší dovolenou lze sjednat nejen v týdnech, ale i v pracovních dnech, protože zákoník práce žádné omezení nestanoví, i když sám stanoví výměru dovolené v týdnech. Zaměstnanec tak může mít například právo na 4 týdny dovolené a 3 dny, nebo ... například 23 dny.
| |
| | |
| '''Pokud ... bude dovolená určena ve dnech''', je nezbytné rovněž '''dohodnout či stanovit, jak se bude postupovat''' v případě určení poměrné části dovolené, popřípadě při jiných organizačně-účetních operacích s dovolenou. Zákoník práce je celkově konstruován na určení dovolené v týdnech a volba jiné úpravy podle §2 odst. 1 zákoníku práce vyžaduje, aby odchylky od zákoníku práce byly domyšleny v celém komplexu.
| |
| </i>
| |
| | |
| '''Zaměstnavatel ve vnitřním předpisu stanovil, že dovolená bude zaměstnancům prodloužena o 1 týden, pokud si dovolenou za předchozí kalendářní rok vyčerpají nejpozději do konce 1. pololetí následujícího kalendářního roku. Je takové rozhodnutí zaměstnavatele správné?'''
| |
| Takovéto ustanovení vnitřního předpisu není přímo v rozporu se zákonem, '''popírá však jeden ze základních principů čerpání dovolené, podle něhož nástup dovolené a dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel.'''
| |
| : (str. 49)
| |
| | |
| Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a změna rozvržení pracovní doby
| |
| | |
| Nárok (dny) = PS/PT * DD
| |
| : PS - počet plánovaných pracovních směn v kalendářním roce
| |
| : PT - počet týdnů v roce <small>(používá se číslo 52, kdo chce výpočet provést přesně, použije 52,143 v nepřestupném roce a 52,286 v roce přestupném)</small>
| |
| : DD - počet týdnů dovolené, na které zaměstnanci vznikne v kalendářním roce právo
| |
| | |
| PS/PD představuje průměrný počet plánovaných pracovních dnů zaměstnance připadajících na 1 týden.
| |
| : (str. 53)
| |
| | |
| Jestliže zaměstnanci pracují v rozdílně dlouhých směnách, může jim být poskytována náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny (§ 222 odst. 1).
| |
| | |
| == Kratší pracovní doba ==
| |
| Je možno si všimnout dvou případů:
| |
| : - kdy se pracuje po-pá, jen s menšími hodinami denně (např. 4 hod denně)
| |
| : - nebo se pracuje jen určité dny v týdnu
| |
| | |
| Počet dnů nároku na dovolenou se pak liší. Je nutno si ovšem uvědomit, že výsledek je správný, protože pro každého představuje týden práce (či dovolené) jiný počet dnů.
| |
| | |
| === Pracuje od pondělí do pátku ===
| |
| Zaměstnanec pracuje podle běžného kalendáře, jen s menším počtem hodin denně.
| |
| | |
| <i>
| |
| Nárok na dovolenou je 4 týdny. Zaměstnankyně pracuje podle běžného kalendáře, s denním úvazkem 3 hodiny. Jaký je její nárok na dovolenou ve dnech? <br>
| |
| Aplikace: Běžný kalendář. Koeficient = 1. '''Nárok na dovolenou = 20 dnů'''. Čerpání dovolené bude za každý den ve výši 3 hodin.
| |
| </i>
| |
| | |
| === Pracuje 3 dny v týdnu ===
| |
| <i>
| |
| <b>
| |
| Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek - má sjednanou kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce. Pracuje pouze po 3 dny v týdnu. Má právo na dovolenou v rozsahu 4 týdnů?
| |
| </b>
| |
| | |
| Zaměstnanec má samozřejmě právo na 4 týdny dovolené, pokud splní podmínky stanovené v § 212 zákoníku práce. Skutečnost, že pracuje po kratší pracovní dobu, se promítne až do čerpání dovolené - podle § 213 odst. 4 zákoníku práce mu přísluší v jednom týdnu čerpání dovolené tolik pracovních dnů dovolené, kolik by jich v tomto týdnu odpracoval. Pracuje-li tudíž například jen v pondělí, úterý a středu, představuje pro něho týden dovolené tyto 3 pracovní dny.
| |
| </i>
| |
| <small> Jakubka J., Špundová E.: Dovolená a její aplikace v praxi, ANAG 2007, str. 43 </small>
| |
| | |
| Pozn. Zajímavý je odkaz na § 213 odst. 4 ZP, který se týká zaměstnanců s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou. Tento zaměstnanec má ovšem rovnoměrné rozvržení pracovní doby.
| |
| | |
| * ''Jednoduché určení'': Nárok 4 týdny, každý týden představuje 3 dny, celkem tedy '''nárok 12 dnů za rok'''.
| |
| * ''Aplikace'': Nabízí se přiřazení [[týdenní rozvrhy|týdenního kalendáře]]. Aplikace obdobně jako výše uvedený komentář provádí výpočet u týdenních rozvrhů stejným způsobem jako u nepravidelných (měsíční, cyklické, individuální). Tedy nárok 4 týdnů představuje pro zaměstnance s běžným rozvrhem <small>(pracujícím 5 dnů v týdnu)</small> nárok 20 dnů. A u zaměstnance s jiným rozvržením je
| |
| Nárok (dny) = Nárok (v týdnech) * průměrný počet pracovních dnů v týdnu
| |
| | |
| Také jiným způsobem vyjádřeno:
| |
| | |
| celoroční nárok letos (dny) = základní nárok (dny) * koef
| |
| koef = (počet plánovaných směn v aktuálním kalendářním roce / (počet týdnů v roce * 5)
| |
| | |
| počet týdnů v roce: 52,143 v nepřestupném a 52,286 v přestupném roce
| |
| | |
| <i>
| |
| Nárok na dovolenou je 4 týdny. Zaměstnanec pracuje v pondělí, úterý a ve středu (vždy 8 hod). V aplikaci má založen týdenní kalendář.
| |
| : Rok 2019. Počet plánovaných pracovních dní je 157. Koeficient = 157/(52,143 * 5) = 0,602. Nárok = 20 * 0,602 = '''12 dnů'''.
| |
| : Rok 2020 - přestupný rok. Počet plánovaných pracovních dní je 157 (stejně jako v r. 2019). Koeficient = 157/(52,286 * 5) = 0,601. Nárok = 20*0,601 = '''12 dnů'''.
| |
| </i>
| |
| | |
| [[Image: Dovolena dny-Narok-Tydenni po ut st-Rok2019.png|450px]]
| |
| [[Image: Dovolena dny-Narok-Tydenni po ut st-Rok2020.png|450px]]
| |
| | |
| == Kratší pracovní doba s neodpracováním 60 dnů v roce ==
| |
| Zvláštní kombinovaný případ.
| |
| | |
| <i>
| |
| Zaměstnanec s nárokem na 5 týdnů dovolené v roce pracuje pouze 1 den v týdnu, 8 hodin. Odpracuje celý rok. Kolik činí jeho nárok na dovolenou? <br>
| |
| | |
| Celoroční nárok na dovolenou by představoval 5 dnů. Ale protože zaměstnanec neodpracuje 60 dnů, má nárok na 1/12 celoročního nároku za každých odpracovaných 21 dnů.
| |
| : 52 odpracovaných dnů znamená nárok na 2/12
| |
| : Nárok (dny) = 5 dnů (celoroční) * 2/12 = 0,833 = (po zaokrouhlení) '''1 den'''
| |
| </i>
| |
| <small>
| |
| Obdobné příklady s tímto výpočtem uvádějí např.
| |
| : Jakubka J., Špundová E.: Dovolená a její aplikace v praxi, ANAG 2007, str. 52
| |
| : www.mzdovapraxe.cz - JUDr. Marcela Smutná - cca r. 2017
| |
| : Mzdová účetní 7-8/2020 - JUDr. Bořivoj Šubrt
| |
| </small>
| |
| | |
| Jiný názor zastává např. nejmenovaná právní kancelář, která při 5-týdenním nároku na dovolenou vyčisluje výsledný nárok jako 2/12 * 25 = 4,166 = '''4,5 dne''' dovolené. Uvádí mj.
| |
| ''V tomto postupu popsaném v článku se však podle našeho názoru chybně kombinuje postup podle § 214 ZP a § 212 ZP, kdy se tyto ustanovení navzájem vylučují a dochází pak k dvojímu krácení dovolené zaměstnancům pracujících po kratší pracovní dobu.''
| |
| <!-- hd 40549 -->
| |
| | |
| | |
| === Dovolená za kalendářní rok ===
| |
| ''Nárok na dovolenou je ve společnosti 4 týdny. Zaměstnankyně pracuje 1 den v týdnu (8 hodin). Kolik činí její nárok na dovolenou ve dnech?''
| |
| | |
| | |
| | |
|
| |
|
| | == Postup nastavení == |
| | Postup instalace legislativních změn od 1.1.2024. |
|
| |
|
| | {| border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" |
| | |- style="background-color: #eeeeee" |
| | |<small><center> Pořadí </center></small> |
| | |<small><center> Bod </center></small> |
| | |<small><center> Komentář </center></small> |
| | |- |
| | |<center>'''1.'''</center>||<center>'''01/2024'''</center>||Níže uvedené změny proveďte až po uzavření období 12/2023 a ještě před započetím výpočtu mezd v období 01/2024! |
| | |- |
| | |<center>'''2.'''</center>||<center>'''Záloha databáze'''</center>|||Proveďte zálohu databáze. |
| | |- |
| | |<center>'''3.'''</center>||<center>'''CS16.778'''</center>|||Aktualizujte aplikaci ('''''desktop''''' i '''''portál''''') na sestavení CS16.7781A nebo vyšší. |
| | |- |
| | |<center>'''4.'''</center>||<center>'''Úprava databáze'''</center>|||Proveďte úpravu databáze (otevřete menu: ''Systém/Správa databáze/Úprava databáze'' a stiskněte tlačítko ''Spustit''). <!-- Pozn. úprava může trvat delší dobu než obvykle.--> |
| | |- |
| | |<center>'''5.'''</center>||<center>'''Doplnění parametrů'''</center>|||Proveďte doplnění rozšiřujících parametrů (otevřete menu: ''Nastavení/Rozšiřující parametry'' a stiskněte tlačítko ''Doplnit nové parametry''). |
| | |- |
| | |<center>'''6.'''</center>||<center>'''Nastavení legislativních parametrů'''</center>|||Proveďte jednorázové nastavení legislativních parametrů (otevřete menu: ''Pomůcky/Nastavení legislativních parametrů'' a stiskněte tlačítko ''Vložit nově platné hodnoty'' - <small>postup uveden také zde: [[Nastavení legislativních parametrů 2024]]</small>). |
| | |- |
| | |<center>'''7.'''</center>||<center>'''Stupně náročnosti práce'''</center>|||Aktualizujte hodnoty v číselníku stupňů náročnosti práce (otevřete menu: ''Menu: Mzdy/Mzdové číselníky/Stupně náročnosti práce '' <small>(pokud není k dispozici, pak menu: ''Evidence/Číselníky/Pracovní místa-Stupně nároč.práce'')</small> a stiskněte tlačítko ''Obnova obsahu číselníku''). |
| | |- |
| | |<center>'''8.'''</center>||<center>'''Další donastavení'''</center>|||Proveďte případná další nastavení podle podrobného popisu pro uživatele: '''[[Legislativa 1.1.2024 - změny v aplikaci|Změny v aplikaci]]'''. |
| | |} |
|
| |
|
| | == Kontrola nastavení == |
| | 1. Zkontrolujte správné období v aplikaci: '''01/2024'''. <br> |
| | 2. Zkontrolujte správné sestavení aplikace: '''CS16.7781A nebo vyšší'''. <br> |
| | 3. Otevřete menu: '''''Pomůcky/Nastavení legislativních parametrů'''''. <br> |
| | 4. Zobrazí se hlášení: '''''Hodnoty všech parametrů pro období 01/2024 jsou již správně nastaveny.''''' <br> |
| | 5. Zkontrolujte, zda je vše správně nastaveno dle dokumentu: [[Legislativa 1.1.2024 - změny v aplikaci|Změny v aplikaci]]. <br> |
| | 6. Zkontrolujte, zda je vše správně nastaveno dle legislativy platné pro vaši organizaci. |
|
| |
|
| | == Popis pro uživatele == |
| | {| border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" |
| | | 1. || '''[[Legislativa 1.1.2024 - změny v aplikaci|Změny v aplikaci]]''' |
| | |} |
|
| |
|
| | <!-- |
| | |- |
| | | 2. || <small> [[Legislativa 1.1.2020 - příklady|Příklady v aplikaci]] </small> |
| | |- |
| | | 3. || <small> [[Legislativa 1.1.2020 - komentáře|Komentáře]] </small> |
| | --> |
| | == Odkazy == |
| | * [[Legislativní změny|zpět]] |
| | * [[Oznámení (Legislativa 1.1.2024)]] |
|
| |
|
| Celoroční nárok = 20 dnů * 1/5 = 4 dny.
| | __NOTOC__ |
| | |
| <small>
| |
| : 20 dnů - celoroční nárok pro ("standardního") zaměstnance pracujícího 5 dní v týdnu.
| |
| : Zlomek 1/5 vyjadřuje podíl 1 dne pracovního v týdnu dotyčné zaměstnankyně a 5 pracovních dní týdne "standardního" zaměstnance.
| |
| </small>
| |
| | |
| Všimněme si, že čerpání 4 dnů dovolené znamená v konkrétním případě pro zaměstnankyni volno v délce 4 týdnů. Je tedy zachován její nárok na dovolenou vzhledem k osatním zaměstnancům.
| |
| | |
| <small>
| |
| ''(4) Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.''
| |
| </small>
| |
| | |
| === Dovolená za odpracované dny ===
| |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| == Odkazy ==
| |
| * [[pom24]]
| |