Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění (Legislativa 1.1.2020/komentář): Porovnání verzí
(Založena nová stránka: ''Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění (Legislativa 1.1.2020/komentář)'' == Hodnota == Průměrná mzda = 34 835 Kč Maximální vyměřovací z…) |
|||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Hodnota == | == Hodnota == | ||
Průměrná mzda = 34 835 Kč | [[Průměrná mzda (Legislativa 1.1.2020/komentář)]] = 34 835 Kč | ||
Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění = 34 835 * 48 = 1 672 080 Kč | Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění = 34 835 * 48 = 1 672 080 Kč | ||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
''Maximální vyměřovací základy'' | ''Maximální vyměřovací základy'' | ||
''(1) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.'' | ''(1) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši '''čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy'''. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.'' | ||
''(2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán'' | ''(2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán'' | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
''§ 23b'' | ''§ 23b'' | ||
''(4) Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru'' | ''(4) '''Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje''' částka, která se vypočte jako '''součin všeobecného vyměřovacího základu''' za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, '''a přepočítacího koeficientu''' pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru'' | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
* [[Legislativa 1.1.2020 - komentáře]] | * [[Legislativa 1.1.2020 - komentáře]] | ||
Aktuální verze z 9. 1. 2020, 10:51
Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění (Legislativa 1.1.2020/komentář)
Hodnota
Průměrná mzda (Legislativa 1.1.2020/komentář) = 34 835 Kč Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění = 34 835 * 48 = 1 672 080 Kč
Předpisy
Průměrná mzda
Maximální vyměřovací základ SP
- 589/1992 Sb - Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
§ 15a Maximální vyměřovací základy
(1) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.
(2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán
a) jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,
b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (§ 17); tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.
(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.
(4) Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a).
§ 23b
(4) Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru
