Zák. poj. zaměstnanců: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Zákonné pojištění zaměstnanců == | == Zákonné pojištění zaměstnanců == | ||
[[Image: S-MS023A.png|500px|right]] | |||
Sestava zobrazí částku, kterou musí zaměstnavatel odvést z úhrnů základů pro sociální pojištění. Před vytvořením se volí kvartál, za který má být sestava vytvořena - vytváří se sestava za celou firmu, případně po střediscích (zatrhnout zatrhávací pole „v členění po pracovních střediscích“). | Sestava zobrazí částku, kterou musí zaměstnavatel odvést z úhrnů základů pro sociální pojištění. Před vytvořením se volí kvartál, za který má být sestava vytvořena - vytváří se sestava za celou firmu, případně po střediscích (zatrhnout zatrhávací pole „v členění po pracovních střediscích“). | ||
Verze z 9. 9. 2013, 14:36
Zákonné pojištění zaměstnanců
Sestava zobrazí částku, kterou musí zaměstnavatel odvést z úhrnů základů pro sociální pojištění. Před vytvořením se volí kvartál, za který má být sestava vytvořena - vytváří se sestava za celou firmu, případně po střediscích (zatrhnout zatrhávací pole „v členění po pracovních střediscích“).
Pro správnou funkčnost je nutné, aby byl nastaven parametr zp_promile v rozšiřujících parametrech. Pokud je tímto parametrem zadáno promile ze základů sociálního pojištění pro výpočet zákonného pojištění, pak se vždy při výpočtu v posledním měsíci každého kvartálu naplní mzdová položka 997 (Zákonné pojištění zaměstnanců) částkou vypočteného pojištění. Následně lze tuto částku hromadným příkazem k úhradě odeslat (v agendě Platby, záložka Číselník spol.převodů je vyplněna záznam pro kód 997). Do sestavy se údaj o pojištění načítá právě ze mzdové položky 997.
Pokud je nastavena hodnota promile v prvním měsíci kvartálu (a do té doby byla hodnota 0), např. 2010/07, systém uvede správnou hodnotu zákonného pojištění zaměstnavatele až po měs. závěrce tohoto kvartálu (tj. po přechodu z 2010/09 do 2010/10). Do té doby se neobjeví sestava členěná po střediscích resp. po divizích.
Je potřeba, aby následující hodnoty byly totožné:
- částka pojištění již uložená
- částka pojištění vypočtená
Pokud tyto hodnoty v sestavě nejsou stejné, což se může stát při výpočtu posledního měsíce kvartálu (který ještě není uzavřený), měl by postačit výpočet jednoho zaměstnance (Mzdy/Vyúčtování zaměstnanců) k tomu, aby se částky shodovaly.
Maximální vyměřovací základ soc. a vyměřovací základ zák.poj.
Výpočet pojistného pro účely zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání - 16. června 2008
Stanovisko Ministerstva financí ohledně vyhlášky 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Pokud jde o výpočet pojistného pro účely zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, je třeba vycházet při výpočtu pojistného placeného zaměstnavatelem z ustanovení § 12 vyhlášky č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 12 odst. vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví:
„Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona.4) Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.“
Z uvedeného vyplývá, že existují dva základy:
- základ pro výpočet pojistného na zákonné pojištění
- vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti.
Oba tyto základy se stanovují shodně podle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.. Shoda mezi oběma základy se vztahuje jen na způsob jejich stanovení (výpočet, které složky příjmu zaměstnance se do základu započítávají a které ne).
Novela zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, přinesla v § 15a omezení v podobě maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného – 48násobek průměrné mzdy. Omezení uvedené v § 15a cit. zákona se na výši základu pro pojistné na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele nevztahuje. Tímto ustanovením totiž došlo k omezení jen jednoho z obou vyměřovacích základů. Omezení druhého základu z ustanovení § 15a nevyplývá.
To, že byl zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoven maximální vyměřovací základ, nic nemění na povinnosti zaměstnavatele v případě pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání platit pojistné za zaměstnance i při dosažení výše uvedeného maximálního limitu.
V Praze dne 20. května 2008
Státní správa - uvolnění zastupitelé
v souladu s t.č. platnou legislativou je možno vyměřovací základ uvolněných zastupitelů NEZAPOČÍTÁVAT do odvodu zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu. Je vhodné, aby byla na uvedenou kategorii uzavřená pojistka organizace.
zp_mimo_kateg (sk.5) Výchozí nastavení rozšiřujícího parametru je takové, že se započítávají všichni zaměstnanci. Pokud uživatel změní hodnotu parametru tak, že se zaměstnanci určité pracovní kategorie (Evidence/Pracovní poměry, položka Prac.kategorie) nebudou započítávat, nese za změnu parametru plnou odpovědnost uživatel.
Některé odkazy k dotyčné problematice:
