Zobrazení zdroje stránky ČSSZ - Izolačka – postupy lékařů a zaměstnavatelů 20.12.2021

TISKOVÁ ZPRÁVA
Praha 20. 12. 2021
Mimořádný příspěvek při nařízené karanténě (tzv. izolačka) – postupy
lékařů a zaměstnavatelů
Již podruhé byl Parlamentem ČR schválen zvláštní zákon o mimořádném příspěvku
zaměstnanci při nařízené karanténě, který má pomoci zmírnit dopady pandemie covid- 19.
Zákon byl dne 16. prosince 2021 podepsán prezidentem republiky a v současné době se
čeká na vyhlášení ve Sbírce zákonů, poté nabude platnosti a účinnosti. Příspěvek bude
náležet zaměstnancům za prakticky stejných podmínek, jako na jaře tohoto roku, a to
navíc i pokud jim byla nařízena karanténa po 30. listopadu 2021 a bude trvat ještě v den
nabytí účinnosti zákona, tj. v den kdy bude vyhlášen ve Sbírce zákonů. Nárok na
příspěvek bude příslušet nejpozději do 28. února 2022.
Na rozdíl od úpravy platné na jaře letošního roku nebudou stanoveny výjimky z nároku na příspěvek
při nařízených karanténách po návratu ze zahraničí.
Pro účely tohoto zákona se karanténou rozumí opět i izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Postupy a řešení jednotlivých situací jsou konstantně nastaveny již od jarní verze zákona
o mimořádném příspěvku, z března letošního roku (tisková zpráva).
Rekapitulace nejčastějších situací
Jaký je rozdíl mezi karanténou a izolací?
Karanténou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby (tj. osoby bez příznaků), která byla během
inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních
fyzických osob s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění
mohlo šířit.
Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto
onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu
infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit.
Karanténa s bezprostředně navazující izolací se považuje za jednu sociální událost.
Ať už bylo rozhodnuto o nařízení karantény nebo izolace, mimořádný příspěvek náleží každému
zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v prvních 14 dnech proplácí náhradu mzdy podle zákoníku práce.
Vyplatí se spolu s touto náhradou.
Jak se zaměstnavatel dozví o karanténě a izolaci?
V obou případech je vystavována eNeschopenka, která při správném vystavení nese
informaci o tom, jaká je situace pojištěnce.
U karantén, které jsou primárně určeny osobám bez příznaků, bylo použití eNeschopenky umožněno
již na začátku března loňského roku, a to za specifických podmínek (vystavují se s diagnózou Z209
a do kolonky profese se uvádí slovo „karanténa“). Zaměstnavatel se dozví o nařízení karantény tak,
jak je nyní obvyklé.
Důležité: Karantény za použití eNeschopenky vystavují nyní primárně orgány ochrany veřejného
zdraví, tedy krajské hygienické stanice (KHS), praktičtí lékaři již jen výjimečně. Pokud je pojištěnec
v karanténě nařízené KHS a z důvodu jeho onemocnění přebírá péči o něj jeho praktický lékař,
převezme si tento lékař i eNeschopenku vystavenou KHS a bude zasílat další hlášení související s touto
eNeschopenkou (hlášení o změně diagnózy, trvání, skončení dočasné pracovní neschopnosti).
V případě izolace jde o osoby s příznaky nebo prokázaným onemocněním covid-19. Zpravidla půjde
tedy o případy, kdy se péče ujímá lékař. Pokud pojištěnec má již vystavenu eNeschopenku KHS
z důvodu karantény, lékař si ji převezme a ohlásí změnu diagnózy na diagnózu indikující izolaci. Pokud
pojištěnec nebyl v karanténě, lékař vystaví eNeschopenku s diagnózou indikující jak dočasnou
pracovní neschopnost, tak izolaci. Technické řešení na straně ČSSZ na podkladě použité diagnózy
doplní informaci o izolaci do notifikace pro zaměstnavatele.
Indikace karantény nebo izolace se potom objeví v elektronických službách, které využívá
zaměstnavatel a je tak bez dalšího zajištěn validní přenos informace o nařízené karanténě či izolaci.
Nadále platí i ustanovení zákoníku práce, podle kterého je zaměstnanec povinen překážku v práci
(kterou je i karanténa či izolace) zaměstnavateli oznámit a prokázat.
Případ, kdy je nařízena karanténa a zaměstnanec čeká na výsledek testu na onemocnění
covid-19
Pokud je test negativní, karanténu ukončí orgán ochrany veřejného zdraví (popř. lékař, pokud
o karanténě rozhodl on) v souladu s aktuálně platnými postupy (uplynutím určené doby trvání
karantény). Od začátku do konce existuje v těchto situacích pouze jedna vystavená eNeschopenka pro
karanténu.
Je-li výsledek testu pozitivní, pak karanténa nemá být ukončena, pacient má být předán do péče
ošetřujícího lékaře, který si pacienta převezme, neboť je prokázána přítomnost nemoci. Lékař
následně v případu pokračuje, při standardní situaci mění diagnózu na izolaci (U071).
Z pohledu zaměstnavatele:
 Zaměstnavateli se od počátku karantény zobrazuje informace o karanténě v elektronických
službách eNeschopenky.
 Po změně diagnózy na izolaci se zaměstnavateli v elektronických službách zobrazí informace
o izolaci.
 Podle délky trvání karantény (včetně izolace) vyplácí zaměstnavatel v prvních 14 ti dnech
náhradu mzdy a mimořádný příspěvek (tzv. izolačku). Období prvních 14 dnů se přitom počítá
ode dne nařízení karantény.
Jak to bude v případě, kdy od počátku je vystavena normální eNeschopenka z důvodu
onemocnění covid-19 (již od počátku je znám výsledek testu či jsou zcela jasné
příznaky)?
Lékař v této situaci při vystavení eNeschopenky uvede diagnózu indikující izolaci (U071) a do pole
profese může uvést slovo „izolace“. Po vystavení eNeschopenky zpravidla nebude docházet ke
změnám, případně se potvrzuje trvání dočasné pracovní neschopnosti, na konci se dočasná pracovní
neschopnost ukončí.
Z pohledu zaměstnavatele:
 Zaměstnavateli se od počátku dočasné pracovní neschopnosti informace o izolaci zobrazí
v elektronických službách eNeschopenky.
 Příspěvek se vyplácí po dobu maximálně prvních 14 dnů trvání izolace.
Jak to bude v případě, kdy je zaměstnanci vystavena normální eNeschopenka, např. kvůli
akutní infekci horních dýchacích cest. Kvůli nejednoznačným příznakům je nařízen test na
onemocnění covid-19, který vyjde pozitivní.
Jde o situaci, kdy se s časovým odstupem potvrdí symptomy onemocnění covid-19. Ty nebyly od
začátku natolik průkazné, aby lékař rovnou vystavil eNeschopenku z důvodu onemocnění covid-19,
pozitivním testem je později prokázán případ onemocnění covid-19.
Je-li v průběhu dočasné pracovní neschopnosti pro jinou než covidovou diagnózu proveden pozitivní
test na onemocnění covid-19, lékař ohlásí změnu diagnózy na U071 (případ izolace).
 Lékař provádí změny v rámci původního Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti
(původní eNeschopenky).
 Po vystavení rozhodnutí o DPN tedy následně po několika dnech dojde ke změně nebo
potvrzení další diagnózy, kterou lékař provede k aktuálnímu datu, nebo zpětně k datu počátku
dočasné pracovní neschopnosti.
Z pohledu zaměstnavatele:
 Zaměstnavateli se údaj o izolaci zobrazí v elektronických službách eNeschopenky, jakmile
lékař ohlásí změnu diagnózy na covidovou U071.
 Změnová notifikace se zaměstnavateli v těchto případech zašle (vygeneruje) pouze, pokud je
změna diagnózy na covidovou provedena v prvních 14 dnech trvání dočasné pracovní
neschopnosti. Pak již nemá změnová notifikace pro zaměstnavatele význam, neboť již
nevyplácí náhradu mzdy.
 Na základě zaslané změnové notifikace zaměstnavatel vyplatí v prvních 14 dnech náhradu
mzdy a mimořádný příspěvek, období prvních 14 dnů se přitom počítá ode dne vzniku DPN.
Výjimkou může být situace, kdy zaměstnavatel disponuje informací, která zakládá důvodnou
pochybnost o tom, že byl zaměstnanec od prvního dne skutečně v karanténě nebo izolaci
(např. šlo o počáteční DPN z důvodu pracovního úrazu, který zaměstnavatel šetřil). V takovém
případě se může zaměstnavatel obrátit na příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení
s žádostí o prošetření případu.
Našemu zaměstnanci byla nařízena karanténa, test na COVID 19 mu vyšel pozitivní
a lékař ho z tohoto důvodu poslal do izolace. Bude zaměstnavatel vyplácet izolačku
dvakrát?
V praxi se lze setkat s následujícími postupy:
 eNeschopenku, kterou pro karanténu vystavila hygienická stanice, převezme v souladu
s dohodnutým postupem praktický lékař. Neukončuje se při pozitivním testu a ukončí se až
např. uplynutím určené doby, popř. odezněním příznaků apod., tedy v souladu s nastavenými
postupy lékařů.
 eNeschopenku pro karanténu (Z209) může výjimečně vystavit rovnou lékař a v jejím průběhu
zašle v rámci stejné eNeschopenky hlášení o změně diagnózy na „covidovou“ (zejména U071),
 Lékař eNeschopenku vystavenou hygienickou stanicí pro karanténu nepřevezme a vystaví
novou eNeschopenku pro onemocnění covid-19 s izolací. Nejde o postup odpovídající řešení
dohodnutému mezi Ministerstvem zdravotnictví a zástupci praktických lékařů. Nicméně
problém zde nevzniká, protože za karanténu se v nemocenském pojištění považuje i izolace,
tj. karanténa trvá nepřetržitě.
Ve všech případech se jedná o situaci, kdy po nařízené karanténě následuje izolace, tedy pro nárok na
příspěvek se jedná o jednu kontinuální sociální událost karantény.
Z pohledu zaměstnavatele:
 Nejprve při vystavení nařízení karantény obdrží zaměstnavatel v elektronických službách
eNeschopenky informaci o karanténě.
 V případě hlášené změny diagnózy na izolaci na jedné pokračující eNeschopence bude
zaměstnavatel na nastalou situaci upozorněn tak, že k původnímu údaji o karanténě v poli
profese, přibude ještě slovo „izolace“, které při ohlášené změně na covidovou diagnózu
automaticky doplní systém eNeschopenky. Má tak informaci o navazujícím pokračování
karantény z důvodu izolace.
 Pokud si lékař eNeschopenku nepřevezme (případně převezme a nezašle hlášení o změně
diagnózy), dostává zaměstnavatel následně jen informaci o ukončení, případně trvání
karantény.
 V případě vystavení nové eNeschopenky lékařem vedle eNeschopenky vystavené KHS pro
karanténu obdrží zaměstnavatel (kromě informace o eNeschopence z důvodu karantény) též
informaci o vystavení další eNeschopenky s příznakem izolace. Opět bude posuzováno jako
případ navazujícího pokračování karantény z důvodu izolace. Pozn. Nejde o dohodnutý
postup (viz výše), tj. nemělo by být časté.
Pro všechny postupy lékaře, kdy navazuje izolace na karanténu, platí, že jde o kontinuální sociální
událost karantény. Proto se náhrada mzdy spolu s mimořádným příspěvkem vyplatí pouze jednou,
v období prvních 14 dnů ode dne, kdy byl zaměstnanec dán do karantény.
Oddělení komunikace ČSS

== Odkazy ==
* [[Izolačka 21-22]]