Pom19
DPP mezi limity (Legislativa 1.1.2017/příklad)
Vzhledem k tomu, že se nově měsíční minimální mzda (11000Kč) dostala nad limit příjmu z dohod o provedení práce, od kterého se i z DPP odvádí zdravotní pojištění (10000Kč), musí zaměstnavatel u takového dohodáře, který nemá jiného zaměstnavatele, hlídat minimální vyměřovací základ zdrav.pojištění.
Doposud tato situace v praxi nemohla nastat, neboť hranice příjmu pro účast na zdrav.pojištění DPP byla vyšší než měs.min.mzda, tzn. pokud se takový dohodář stal plátcem zdrav.pojištění, byl zároveň vždy nad minimálním vyměřovacím základem. V praxi to znamená, že v případě, že máte dohodáře s příjmem v intervalu od 10000Kč do 11000Kč a zároveň tento dohodář nemá jiného zaměstnavatele, který za něj odvádí zdrav.pojištění alespoň ve výši min.mzdy, musíte provést dopočet z rozdílu min.vym.základu (min.měs.mzdy) a skutečného příjmu.
V systému KS mzdy se toto řeší analogicky jako u dohod o pracovní činnosti (kde je limit účasti na zdr.pojištění 2500Kč). Je tedy nutno mít zadán druh prac.poměru DPP, u kterého se bude hlídat min.vym.základ zdrav.pojištění (např.4-DPP vlastní), v rozšiřujícím parametru MINVZAKL_DRUHP (sk.5).
Zároveň je v praxi pro zaměstnance nevýhodné mít sjednánu částku za dohodu v uvedeném intervalu 10000-11000. Proto je vhodné
- buď mít tuto DPP sjednánu pod 10000Kč/měs. a tudíž neplatit zdrav.pojištění vůbec,
- nebo naopak alespoň ve výši 11000Kč, kdy se sice už platí zdrav.pojištění, ale ze skutečného příjmu.
Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než 11 000 Kč, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do minima 11 000 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v §3 odst. 8 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, u nichž toto minimum nemusí být dodrženo, a rovněž situace, kdy se minimum snižuje na poměrnou část podle §3 odst. 9 citovaného zákona. Zdroj: MZDOVÁ ÚČETNÍ 12/2016.
