Navýšení pojistného na sociální zabezpečení pro vybrané profese (rozdělení vyměřovacího základu zaměstnance)
Navýšení pojistného na sociální zabezpečení pro vybrané profese (rozdělení vyměřovacího základu zaměstnance)
Historie
Do roku 2024 byl používán tento postup:
Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se zvýšenou sazbou se z vyměřovacího základu zaměstnance započítávaly příjmy související s hodinami odpracovanými v rizikové práci. Do základu s nezvýšenou sazbou pak ostatní příjmy, které bezprostředně nesouvisely s výkonem práce záchranáře, např. za dobu účasti a školení či za dobu dovolené.
§ (stav k 1.1.2025)
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
§ 5a
(2) Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci v témže zaměstnání vedle činnosti v rizikovém zaměstnání nebo činnosti zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku též jiné činnosti, rozdělí se vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely odstavce 1 podle počtu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával jiné činnosti. Nemá-li tento zaměstnanec v kalendářním měsíci žádnou odpracovanou hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní měsíc na poměrné části způsobem podle věty první podle počtu odpracovaných hodin v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci. Poměrná část vyměřovacího základu tohoto zaměstnance se pro účely odstavce 1 písm. a) zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Postup
Vyměřovací základ zaměstnance se rozděluje podle
- odpracovaných hodin v rizikovém zaměstnání a
- odpracovaných hodin v jiné činnosti.
Za odpracovanou hodinu se považuje hodina, v níž zaměstnanec vykonával práci.
Za odpracovanou hodinu se nepovažují např. hodiny připadající na dobu, v níž zaměstnanec nepracoval pro překážky v práci, dobu dovolené nebo svátek, za který namísto náhrady mzdy náleží mzda nebo plat.
Příklady
1. Zaměstnanec v 02/2025 odpracoval 120 hodin, čerpal dovolenou 24 hodin a u lékaře byl 16 hodin. Vyměřovací základ zaměstnance je 40 000 Kč.
Zaměstnanec pracoval jen v rizikovém zaměstnání. Celý vyměřovací základ (40 000 Kč) bude započten do vyměřovacího základu s vyšší sazbou.
2. Zaměstnanec v 06/2025 odpracoval 120 hodin, čerpal dovolenou 24 hodin, u lékaře byl 4 hodiny a 20 hodin se účastnil povinného školení. Vyměřovací základ zaměstnance je 41 000 Kč.
Počet odpracovaných hodi v rizikové činnosti: 120 hod, v nerizikové: 20 hodin.
Do vyměřovacího základu s vyšší sazbou: 41 000 Kč x 120 / (120+20)
Do vyměřovacího základu s nižší sazbou: 41 000 Kč x 20 / (120+20)
3. Zaměstnanec (z příkladu 2) v 07/2025 čerpal celý měsíc dovolenou, za níž mu byla zúčtována náhrada ve výši 49 000 Kč.
V 07/2025 není žádná odpracovaná hodina, příjem se tedy rozdělí stejným způsobem jako v minulém měsíci.
Do vyměřovacího základu s vyšší sazbou: 49 000 Kč x 120 / (120+20)
Do vyměřovacího základu s nižší sazbou: 49 000 Kč x 20 / (120+20)
