Pom13

Z Prirucky

Výpočet sociálního pojištění


Zaměstnanec

Stanoví se vyměřovací základ sociálního pojištění zaměstnance.
Vynásobí se příslušnou sazbou - 6,5%  nebo 3,5%
Výsledek je odvod sociálního pojištění zaměstnance.
Sazba pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnance
Sazba Komentář
6,5% Zaměstnanec není účasten důchodového spoření.
3,5% Zaměstnanec je účasten důchodového spoření.


Zaměstnavatel

Sečtou se vyměřovací základy sociálního pojištění všech zaměstnanců.
Vynásobí se příslušnou sazbou - 25% nebo 26%
Výsledek je odvod sociálního pojištění společnosti.
Sazba pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnavatele
Sazba Komentář
25% Standardní sazba.
26% Zaměstnavatel má průměrně méně než 26 zaměstnanců a tuto sazbu má oficiálně dohodnutou (schválenou).

Celkový odvod

Celkový odvod je dán jako

  • součet odvodů za zaměstnance
  • plus odvod za zaměstnavatele

Poměrná část odvodu zaměstnavatele k zaměstnanci

Stanovený legislativní postup

Legislativní postup stanovuje výsledný odvod za zaměstnavatele; nestanovuje poměrnou část odvodu zaměstnavatele k zaměstnanci. Nicméně pro některé účely - jako např. stanovení superhrubé mzdy, převod do účetnictví, některé sestavy o nákladech na zaměstnance - je vhodné nebo potřebné stanovit tuto poměrnou část.

V případě, že je požadavek na to, aby součet poměrných částí udával stejnou výchozí částku, pak tento zpětný postup získání částky za jednotlivce z celkové částky naráží na problematiku zaokrouhlování.

Superhrubá mzda

Pro účely zdanění je potřeba stanovit tzv. superhrubou mzdu, a to součtem tří složek

  • zdanitelný příjem
  • odvod zdravotního pojištění zaměstnavatele (poměrná část)
  • odvod sociálního pojištění zaměstnance (poměrná část)

V tomto případě se poměrná část sociálního pojištění stanovuje jako: vyměřovací základ zaměstnance * sazba

Převod do účetnictví

Pro vybraného zaměstnance


Sestava SI045 "Souhrn nákladů na jednotlivé zaměstnance" není sestavou, kterou by měla kontrolovat sociálka, pro ni připadadá v úvahu spíše MO005/B. Všimněte si, že tato druhá sestava neuvádí částku sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem pro žádného zaměstnance, ale jen pro celkový součet. Tedy zpětný postup z celkové částky získat částku za jednotlivce v sobě obsahuje problematiku zaokrouhlování. Ta může být řešena i např. při převodu do účetnictví (různé firmy ji řeší různě, např. přiřazením zaokrouhlovacího rozdílu na pevně stanovené středisko). V první zmíněné sestavě je použit ten princip, že zaokrouhlovací rozdíl je na konci rozpadu přiřazen zaměstnanci s nejvyšším sociálním základem. A to odpovídá.


Sečtou se základy soc.poj. všech zaměstnanců, a teprve pak se násobí sazbou. Zpětný rozpad na zaměstnance pak nemusí být jednoduchý.