Legislativa s komentářem 1.1.2013

Legislativa 1.1.2013 - komentář - redukční hranice

Legislativa 1.1.2013 - komentář - daně

Legislativa 1.1.2013 - komentář - druhý pilíř

Legislativa 1.1.2013 - komentář - třetí pilíř

Legislativa 1.1.2013 - komentář - exekuce

Legislativa 1.1.2013 - komentář - minimální mzda

Legislativa 1.1.2013 - komentář - služební cesty

Redukční hranice v roce 2013

Aktuální částky redukčních hranic se vyhlašují sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí; pro rok 2013 se jedná o sdělení č. 336/2012 Sb.
Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných v důchodovém pojištění. V kalendářním roce činí první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukční hranice stanoví (pro redukční hranice platné v roce 2013 bude tedy rozhodný všeobecný vyměřovací základ za rok 2011 a přepočítací koeficient stanovený na základě zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu); druhá redukční hranice pak bude činit 1,5násobek částky první redukční hranice a třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru, a to až po tomto výpočtu jednotlivých redukčních hranic. Aktuální částky redukčních hranic se vyhlašují sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí; pro rok 2013 se jedná o sdělení č. 336/2012 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2013.

Od 1. ledna 2013

_ první redukční hranice činí 863 Kč,
_ druhá redukční hranice činí 1295 Kč,
_ třetí redukční hranice činí 2 589 Kč.

Redukční hranice používané pro zjištění denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění mají význam též pro výpočet náhrady mzdy nebo platu, která náleží v období prvních 14 kalendářních dnů a v letech 2011 až 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle § 192 zákoníku práce. Tato náhrada přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení této náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175, a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Výpočtem vychází, že v roce 2013 pro účely této úpravy průměrného výdělku:

_ upravená první redukční hranice činí 151,03 Kč,
_ upravená druhá redukční hranice činí 226,63 Kč,
_ upravená třetí redukční hranice činí 453,08 Kč.

Změny v zákoníku práce

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď při nedodržení léčebného režimu: § 52 písm. h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.

§ 301a

Jiné povinnosti zaměstnanců

Zaměstnanci jsou v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění107).

Placení daní v roce 2013

K 1.1.2013 nabývá účinnosti zákon č. 456/2011 Sb. o Finanční správě ČR, ve znění pozdějších předpisů.
Od 1.1.2013 je výběrem daní pověřeno pouze 14 finančních úřadů umístěných podle správního uspořádání ČR a Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze.
Zaplatit daň novým krajským finančním úřadům, tzn. na nové účty finančních úřadů, bude nejdříve možné k datu splatnosti od 1. ledna 2013, kdy budou účty otevřeny v ČNB. V souladu se schváleným zákonem o pojistném na důchodové spoření bude s účinností od 1.1.2013 zavedeno nové peněžité plnění – pojistné na důchodové spoření. Jednotlivé FÚ budou pověřeny výběrem pojistného od účastníků spoření a následným převodem na účty penzijních společností.
(Mzdová účetní 1/2013)

Zvýšení daní v úsporném balíčku

(Zákon č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů)

Jde o tzv. úsporný nebo též schodkový balíček, který předložila vláda s cílem zvýšit příjmy a optimalizovat výdaje veřejných rozpočtů v následujících letech. Přináší zejména zvýšení daně z přidané hodnoty, „solidární“ daň u osob s vyššími příjmy a omezení tzv. výdajových paušálů u některých kategorií osob samostatně výdělečně činných:

DAŇ Z PŘÍJMU

Dojde k omezení výdajových paušálů maximální částkou u těchto skupin OSVČ: - poplatníci, pro něž je stanoven výdajový paušál ve výši 40 %, což jsou osoby podnikající podle zvláštních předpisů (např. lékaři, auditoři, majitelé fotovoltaických elektráren, znalci, advokáti, dále osoby s příjmy z autorské a umělecké činnosti a tzv. svobodná povolání) nadále budou moci takto uplatnit výdaje maximálně do výše 800 tis. Kč; - poplatníci, pro něž je stanoven paušál 30 %, což jsou osoby s příjmy z pronájmu, budou moci uplatnit výdaje nejvýše do částky 600 tis. Kč.

Současně nebude možné uplatnit slevu na dani na manžela ani daňové zvýhodnění na vyživované dítě, budou-li výdaje uplatňovány paušálem u jednotlivých dílčích základů tvořících v součtu více než polovinu celkového základu daně.

Solidární zvýšení sazby daně o 7 % dopadne na osoby s příjmy přesahující 48násobek průměrné mzdy (v roce 2013 je to 1 242 432 Kč). Vztahuje se na období 2013-15. Tyto osoby budou zároveň povinny podat daňové přiznání; to dopadne i na zaměstnance, pokud budou mít takto zvýšenu byť jedinou zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Na 35 % se zvyšuje srážková daň z příjmů z pronájmu, vypořádacího podílu, likvidačního zůstatku, příjmů z ovládací smlouvy či smlouvy o převodu zisku osobám (fyzickým i právnickým), které nejsou daňovými rezidenty EU, EHP a dalších států, s nimiž ČR provádí smlouvu o zamezení dvojímu zdanění.

V letech 2013 – 15 se ruší daňová sleva na poplatníka pro důchodce.

Největší změnou je však tzv. solidární zvýšení daně z příjmu, které se bude týkat jak zaměstnanců, tak živnostníků. Navíc spuštěním druhého pilíře se markantně navýší administrativa pro zaměstnavatele, kteří budou povinni odvádět důchodové pojištění na Českou správu sociálního zabezpečení i finanční úřad. Sem budou muset rovněž podávat nová hlášení a vyúčtování.

http://www.podnikatel.cz/clanky/danove-novinky-v-roce-2013-prehled-pripravili-odbornici/ dne 15.1.2013

Zkrácení lhůty pro předložení vyúčtování daně vybírané srážkou

Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2012 se podává ve lhůtě do 2. dubna 2013.

Zrušení stropů pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro roky 2013 až 2015

POJISTNÉ NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Pro období 2013-15 se ruší maximální vyměřovací základ (cca 1860 000 Kč), tzn. pojistné na zdravotní pojištění bude hrazeno z příjmu v celém rozsahu.

Stravné pro tuzemské pracovní cesty 2013

Vyhláškou č. 472/2012 ze dne 19.12.2012 o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad

§ 1 Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u
a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč,
b) osobních silničních motorových vozidel 3,60 Kč.

§ 2 Stravné

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši
a) 66 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 100 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 157 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

§ 3

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši
a) 66 Kč až 79 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 100 Kč až 121 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 157 Kč až 188 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

§ 4 Průměrná cena pohonných hmot

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí
a) 36,10 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
b) 38,60 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
c) 36,50 Kč u motorové nafty.

Stravné u zahraničních cest

je definováno vyhláškou č. 392/2012 o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2013

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Legislativa_Vyhlaska_392-2012_Stravne_v_cizi_mene.pdf

Exekuční srážky ze mzdy v roce 2013. Nová nezabavitelná částka.

Srážky se provádějí zásadně z čisté mzdy, do které se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se náhrady spojené s pracovním výkonem, např. náhrady při tuzemských a zahraničních pracovních cestách jako cestovné, stravné, výdaje za ubytování, náhrada za cesty k návštěvě rodiny a náhrada za další nezbytné výdaje. Povinnému však musí vždy zůstat takzvaná základní nezabavitelná (nepostižitelná) částka.
Pro rok 2013 činí nezabavitelná částka dlužníka 6064,66 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1516,16 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9097 Kč.

Srovnání nezabavitelných částek

Rok 2013 2012
Životní minimum jedince 3410 Kč 3410 Kč
Náklady na bydlení 5687 Kč 5352 Kč
Základní nezabavitelná částka 9097 Kč 8762 Kč
2/3 nezabavitelné částky 6064,66 Kč 5841,33 Kč
1/4 základní nezabavitelné částky na povinného 1516,16 Kč 1460,33 Kč
Maximum 1/3 zbytku čisté mzdy 3032 Kč 2920 Kč

Výpočet nezabavitelných částek v roce 2013
Povinný (tedy zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
V průběhu výpočtu se pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.

Příklady zaokrouhlení nezabavitelných částek:
• Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 6064,66 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 6065 Kč.
• Ženatý zaměstnanec s manželkou a jedním dítětem bude mít nezabavitelnou částku 9096,98 Kč (6064,66 + 1516,16 + 1516,16), po zaokrouhlení 9097 Kč.

Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:
1. Stanovíme čistou mzdu.
2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (6064,66 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1516,16 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 9097 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 9097 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 9097 vychází 3032 Kč, zbytek 1 Kč se připočte k základní nezabavitelné částce povinného.
4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
5. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

Souběh nemocenského a mateřské s exekučními srážkami
Za změnu plátce mzdy se od roku 2013 považuje vyplácení nemocenského a peněžité pomoci v mateřství od České správy sociálního zabezpečení. Proto musí zaměstnavatelé od roku 2013 spolu s tiskopisy a přílohami k nemocenskému, zasílat i podklady k provádění srážek ze mzdy. Tím jsou myšleny kopie usnesení nařízení o výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a výši uplatněné nezabavitelné částky, která nemá být v měsíci souběhu příjmů ze strany ČSSZ sražena. Je vhodné uvést i celkovou (původní) výši pohledávek, včetně jejich pořadí. Obdobně bude postupovat i ČSSZ při ukončení nemoci nebo peněžité pomoci v mateřství.

Povinnosti zaměstnavatelů
Zaměstnavatelé jako plátci mezd musí při provádění exekučních srážek postupovat v souladu s občanským soudním řádem tak, aby byly srážky provedeny řádně a včas. To často vyžaduje spolupráci s exekutory, například při stanovení výše srážek, které jsou zasílány včetně úroků z prodlení, jejichž výpočet je zpravidla velmi komplikovaný.

http://www.podnikatel.cz/clanky/exekucni-srazky-ze-mzdy-v-roce-2013-nova-nezabavitelna-castka/ dne 15.1.2013

II. pilíř důchodové reformy

Občané, kteří se dobrovolně rozhodnou vstoupit do II. důchodového pilíře budou odvádět méně na sociálním pojištění.
• V současné době odvádí zaměstnanci na důchodovém pojištění 28 % (6,5 % na straně zaměstnance a 21,5 % na straně zaměstnavatele).
• Účastníci fondového pilíře by však odváděli na důchodovém pojištění „pouze“ 25 % (3,5 % na straně zaměstnance a 21,5 % na straně zaměstnavatele). Právě ušetřené 3 % ze své mzdy by tito občané každý měsíc si sami spořili na svoji penzi u vybraného fondu. Peníze budou mít na svém vlastním individuálním účtu u vybraného penzijního fondu, kde jim bude tyto prostředky zhodnocovat.
Podmínkou však je, že budou muset tito občané každý měsíc spořit další 2 % ze své hrubé mzdy (OSVČ z vyměřovacího základu). Prakticky by tedy účast v dobrovolném fondovém spoření znamenala stejnou čistou mzdu, ale nižší disponibilní měsíční příjem o uvedené 2 %.

Penzi ze spoření ve fondu půjde vybrat více způsoby (např. doživotní penze, rentou po dobu 20 let). V případě úmrtí občana budou nevyčerpané prostředky předmětem dědického řízení. Důchodová reforma tedy postaví každého občana před zásadní otázku, zda do dobrovolného fondového spoření vstoupit či nevstoupit. Rozhodnutí bude přitom nevratné a nesnadné.

http://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-o-duchodech/duchodova-reforma/ dne 15.1.2013

Předdůchody od 1.1.2013

Do takzvaného předdůchodu budou lidé moci odejít před zákonem stanoveným důchodovým věkem. Musí mít na to ale dostatečně naspořeno v novém penzijním fondu, v takzvaném 3. pilíři. Předčasně tak začnou čerpat peníze, které si sami do té doby spořili. Třetím pilířem se rozumí nové účastnické fondy s různými investičními strategiemi, které už nemusí klientům garantovat, že jim v daném roce zachovají minimálně vložené úspory. Jen tyto nové fondy budou vyplácet předdůchody.

Stát chce zavést předdůchody, protože rostou problémy s pracovním uplatněním lidí v předdůchodovém věku. A když jdou do předčasného důchodu, klasická penze se jim potom sníží. Naopak při využití předdůchodu zůstane stejná. Podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí by člověk s průměrným příjmem, který by využil maximální dobu předdůchodu, měl starobní penzi o 2500 až 3000 korun vyšší než člověk v předčasném důchodu.

Předdůchod je v porovnání s předčasným důchodem výhodnější, protože soukromé úspory se použijí na předdůchod, zároveň bude stát po celou dobu platit zdravotní pojištění. Tato doba se mu přitom započítá do výpočtu klasické penze, jako kdyby pracoval. Předčasným důchodem se mu naopak starobní důchod krátí.

Do předdůchodu bude možné jít maximálně pět let před zákonem stanoveným důchodovým věkem. Minimální doba předdůchodu je zatím navržena na tři roky. Spekuluje se ale o tom, že se tato doba může ještě zkrátit a v předdůchodu by mohli lidé být tak i jen na dva roky.

Měsíční dávka vyplacená jako předdůchod musí být minimálně 30 procent průměrné mzdy, kterou pro důchodové pojištění vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Jestliže letos je to 24 526 korun měsíčně, tak za současných podmínek by musel mít zájemce o předdůchod po dobu pěti let úspory ve výši 441 468 korun. Na nejkratší tříletý předdůchod by to bylo 264 880 korun. Celou tuto sumu musí mít na účtu penzijního fondu před žádostí o předdůchod.

Pro získání předdůchodu bude nutné mít peníze na účtu některého z účastnických fondů ve 3. pilíři, které začnou fungovat od ledna příštího roku. Klienti současných penzijních fondů, kteří budou chtít předdůchod, musí úspory převést do nového fondu. Částku, kterou je výplata předdůchodu podmíněna, může zájemce do penzijního fondu i jednorázově doplatit.

Předdůchod mohou získat i lidé, kteří mají naspořeno méně, zároveň však mají pět a méně let do důchodu. Stát však za ně nebude platit pojištění a doba, kdy v tomto předdůchodu budou, se jim nezapočte do výše starobního důchodu. Nicméně nepřijdou o státní příspěvky na penzijní připojištění, které na účtu mají. Výplata bude v tomto případě vždy formou měsíční renty, peníze nepůjde vybrat jednorázově.

http://www.duchody.cz/duchody/predduchody-od-1-1-2013 dne 15.1.2013