Pom13
Výpočet sociálního pojištění
Zaměstnanec
Stanoví se vyměřovací základ sociálního pojištění zaměstnance. Vynásobí se příslušnou sazbou - 6,5% nebo 3,5% Výsledek je odvod sociálního pojištění zaměstnance.
| Sazba | Komentář |
| 6,5% | Zaměstnanec není účasten důchodového spoření. |
| 3,5% | Zaměstnanec je účasten důchodového spoření. |
Sečtou se vyměřovací základy sociálního pojištění všech zaměstnanců. Vynásobí se příslušnou sazbou - 25% nebo 26% Výsledek je odvod sociálního pojištění společnosti.
| Sazba | Komentář |
| 25% | Standardní sazba. |
| 26% | Zaměstnavatel má průměrně méně než 26 zaměstnanců a tuto sazbu má oficiálně dohodnutou (schválenou). |
Celkový odvod
Celkový odvod je dán jako
- součet odvodů za zaměstnance
- plus odvod za zaměstnavatele
Stanovený legislativní postup
Legislativní postup stanovuje výsledný odvod za zaměstnavatele; nestanovuje poměrnou část odvodu zaměstnavatele k zaměstnanci. Nicméně pro některé účely - jako např. stanovení superhrubé mzdy, převod do účetnictví, některé sestavy o nákladech na zaměstnance - je vhodné nebo potřebné stanovit tuto poměrnou část.
V případě, že je požadavek na to, aby součet poměrných částí udával stejnou výchozí částku, pak tento zpětný postup získání částky za jednotlivce z celkové částky naráží na problematiku zaokrouhlování.
Superhrubá mzda
Pro účely zdanění je potřeba stanovit tzv. superhrubou mzdu, a to součtem tří složek
- zdanitelný příjem
- odvod zdravotního pojištění zaměstnavatele (poměrná část)
- odvod sociálního pojištění zaměstnance (poměrná část)
V tomto případě se poměrná část sociálního pojištění stanovuje jako: vyměřovací základ zaměstnance * sazba
Převod do účetnictví
Pro vybraného zaměstnance
Sestava SI045 "Souhrn nákladů na jednotlivé zaměstnance" není sestavou, kterou by měla kontrolovat sociálka, pro ni připadadá v úvahu spíše MO005/B. Všimněte si, že tato druhá sestava neuvádí částku sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem pro žádného zaměstnance, ale jen pro celkový součet.
Tedy zpětný postup z celkové částky získat částku za jednotlivce v sobě obsahuje problematiku zaokrouhlování. Ta může být řešena i např. při převodu do účetnictví (různé firmy ji řeší různě, např. přiřazením zaokrouhlovacího rozdílu na pevně stanovené středisko). V první zmíněné sestavě je použit ten princip, že zaokrouhlovací rozdíl je na konci rozpadu přiřazen zaměstnanci s nejvyšším sociálním základem. A to odpovídá.
Sečtou se základy soc.poj. všech zaměstnanců, a teprve pak se násobí sazbou. Zpětný rozpad na zaměstnance pak nemusí být jednoduchý.