Pom20: Porovnání verzí

Z Prirucky
Řádek 32: Řádek 32:
  52 odpracovaných týdnů * 1/52 [[StanTydPr]] * výměra dovolené = (odpovídá) = [[StanTydPr]] * výměra dovolené
  52 odpracovaných týdnů * 1/52 [[StanTydPr]] * výměra dovolené = (odpovídá) = [[StanTydPr]] * výměra dovolené
Nahrává tomu i ustanovení <small>(§ 213, odst. 5)</small> o navyšování dovolené při odpracování více než 52 týdnů.
Nahrává tomu i ustanovení <small>(§ 213, odst. 5)</small> o navyšování dovolené při odpracování více než 52 týdnů.
'''''Jak mohu na začátku roku stanovit zaměstnancům nárok na dovolenou, když se bude v čase v průběhu roku dynamicky vyvíjet?''''
: Stejný problém řešila i dovolená ve dnech. Aplikace poskytovala volbu prostřednictvím parametru [[DOVOL_NOVE_NAST (sk.2)]]. Většina společností (s nadsázkou můžeme říci, že i většina společnosti) zachovávala obvyklý úzus, kdy zaměstnanec již na začátku roku viděl na svém výplatním lístku, že má nárok na letošní dovolenou v délce 20 (25, apod.) dnů dovolené. A to přesto, že do konce roku nemusel splnit všechny podmínky a  nárok by se mu snížil (nebo byl počítán jiným způsobem). Hodnota parametru se tak neměnila a byla na ''a''.
: Dovolená v hodinách XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXx - bude to chtít také nový parametr. Hodnoty stejné, tj. a/n. Při hodnotě a by se dle mého vycházelo z předpokladu, že všechny plánované směny od teď (aktuálního období) až do konce roku dle aktuálního přiřazení kalendáře zaměstnanci budou započteny jako odpracované pro stanovení počtu odpracovaných hodin.

Verze z 17. 8. 2020, 10:45

FAQ

Proč zmizelo krácení dovolené za neodpracované dny? (Za 100 dnů o 1/12 nároku a za každých dalších 21 dnů o další 1/12)

Dovolená ve dnech přiznala (po odpracování 60 dnů) nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Ale v případě většího množství neodpracovaných dnů zaváděla krácení.
Dovolená v hodinách staví na opačném principu. Přiznává dovolenou vždy jen v té míře, která je úměrná aktuálnímu množství odpracované doby (od začátku roku). Tedy úměrně s narůstající odpracovanou dobou (měřena v hodinách) v průběhu roku se zaměstnanci navyšuje i nárok na dovolenou.


Co se stane na konci roku?

Nový rok začne počítání zase od začátku - tento princip je samozřejmě stejný pro původní i nový systém; každý rok je posuzován samostatně a uzavírán jako dokončená záležitost s jednou výjimkou: přenos zůstatku dovolené do nového roku.

Jak to bude s rozhodnutím dle parametru DOVOL_NOVE_NAST (sk.2)


Jak ovlivní nárok datum nástupu a výstupu v průběhu roku?

Dovolená ve dnech. Byla přiznávána poměrná část:
Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. (§ 212, odst.2)
Dovolená v hodinách. Tento princip již není potřebný vzhledem k principu vzájemné úměry odpracované doby od začátku roku a nároku. Tak zaměstnanec nastoupivší až v průběhu roku (nebo končící) odpracuje za stejných podmínek méně doby, než zaměstnanec pracující pro zaměstnavatele celý rok.


Budu nadále přiznávat zaměstnanci nárok za měsíc, v jehož průběhu nastoupil do zaměstnání? Například dnem 2.1. či dnem následným po ukončení pracovního poměru u jiného zaměstnavatele?

Ne.
Dovolená ve dnech. Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. (§ 212, odst.2)
Pole Návaznost zaměstnání (nevyplněno, Ne / Ano) v záložce Dovolená, dov_nar_nastup (sk.2), dov_nar_vystup (sk.2)
Dovolená v hodinách. Nezná poměrné části za kalendářní měsíce.


Liší se metodiky výpočtu dovolené za kalendářní rok a poměrné části dovolené?

Předpokládáme, že nikoli. Tedy že i dovolená za kalendářní rok chápe odpracovanou dobu stejně jako při posuzování poměrné části dovolené, tj. z odpracované doby a ne např. z rozdílu dvou kalendářních dnů (např. 1.1. a 31.12.) přepočtených na týdny. Pak by výpočet dovolené za kalendářní rok byl jen podmnožinou výpočtu poměrné části, neboť:
52 odpracovaných týdnů * 1/52 StanTydPr * výměra dovolené = (odpovídá) = StanTydPr * výměra dovolené

Nahrává tomu i ustanovení (§ 213, odst. 5) o navyšování dovolené při odpracování více než 52 týdnů.

Jak mohu na začátku roku stanovit zaměstnancům nárok na dovolenou, když se bude v čase v průběhu roku dynamicky vyvíjet?'

Stejný problém řešila i dovolená ve dnech. Aplikace poskytovala volbu prostřednictvím parametru DOVOL_NOVE_NAST (sk.2). Většina společností (s nadsázkou můžeme říci, že i většina společnosti) zachovávala obvyklý úzus, kdy zaměstnanec již na začátku roku viděl na svém výplatním lístku, že má nárok na letošní dovolenou v délce 20 (25, apod.) dnů dovolené. A to přesto, že do konce roku nemusel splnit všechny podmínky a nárok by se mu snížil (nebo byl počítán jiným způsobem). Hodnota parametru se tak neměnila a byla na a.
Dovolená v hodinách XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXx - bude to chtít také nový parametr. Hodnoty stejné, tj. a/n. Při hodnotě a by se dle mého vycházelo z předpokladu, že všechny plánované směny od teď (aktuálního období) až do konce roku dle aktuálního přiřazení kalendáře zaměstnanci budou započteny jako odpracované pro stanovení počtu odpracovaných hodin.