|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
|
| |
|
|
| |
| Mělo by to být dáno principem, že se sečtou základy soc.poj. všech zaměstnanců, a teprve pak se násobí sazbou. Zpětný rozpad na zaměstnance pak nemusí být jednoduchý. Posílám i podobné téma. Když tak mi můžete brnknout.
| |
|
| |
| http://prirucky.ksprogram.cz/mediawiki/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_zam%C4%9Bstnavatele_s_pobo%C4%8Dkami
| |
|
| |
| -------
| |
|
| |
| ---------------------
| |
| Od: Petr Mieres <petr.mieres@ksprogram.cz>
| |
| Pro: katerina.horkelova@demos-trade.com, Andrea Golasowska <andrea.golasowska@demos-trade.com>, zuzana.pechova@demos-trade.com
| |
| Odesláno: 21.10.2013 11:06 Europe/Prague Central European Time (GMT+1:00)
| |
| Věc: Rozdíl v odvodu soc.poj.
| |
|
| |
| Dobrý den,
| |
| k těm informacím, které jsem psal v minulých emailem, přidávám ještě následující:
| |
| Sestava SI045 "Souhrn nákladů na jednotlivé zaměstnance" není sestavou, kterou by měla kontrolovat sociálka, pro ni připadadá v úvahu spíše MO005/B. Všimněte si, že tato druhá sestava neuvádí částku sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem pro žádného zaměstnance, ale jen pro celkový součet.
| |
| Tedy zpětný postup z celkové částky získat částku za jednotlivce v sobě obsahuje problematiku zaokrouhlování. Ta může být řešena i např. při převodu do účetnictví (různé firmy ji řeší různě, např. přiřazením zaokrouhlovacího rozdílu na pevně stanovené středisko). V první zmíněné sestavě je použit ten princip, že zaokrouhlovací rozdíl je na konci rozpadu přiřazen zaměstnanci s nejvyšším sociálním základem. A to odpovídá.
| |
| Tzn. nejedná se o chybu sw.
| |
| V případě doplňujících dotazů mne prosím kontaktujte.
| |
| S přáním příjemně stráveného dne
| |
