Rozdělení částek na projekty: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Zadávání projektů == | == Zadávání projektů == | ||
Projekt = středisko. | Projekt = středisko. Projekt = pracovní poměr (zadává se v agendě "Pracovní poměr", pole "pracovní středisko"). | ||
== Zdrojové účty == | |||
Menu: Mzdy/Mzdové číselníky/Bankovní účty-hromadné platby | |||
Zdrojové účty, ze kterých jsou placeny projekty, se zadávají do standardního číselníku. | |||
== Číselník projektů == | == Číselník projektů == | ||
Menu: Evidence/Číselníky/Projekty <br> | |||
<small> db tabulka: cis_projekty </small> | |||
Každý projekt je potřeba založit jako jeden záznam do číselníku projektů. K projektu je důležité určit středisko a účet, ze kterého se bude platit, příp. další informace pro převod do účetnictví. | Každý projekt je potřeba založit jako jeden záznam do číselníku projektů. K projektu je důležité určit středisko a účet, ze kterého se bude platit, příp. další informace pro převod do účetnictví. | ||
[[Image:X-projekty-ciselnik-projektu.PNG|thumb|right]] | |||
{|height:100px" border="1" | {|height:100px" border="1" | ||
| Řádek 43: | Řádek 51: | ||
|} | |} | ||
== Více projektů v rámci jednoho pracovního poměru == | |||
Menu: Evidence/Pracovní poměry/Projekty <br> | |||
<small>db tabulky: prac_projekty, proj_castky</small> | |||
Pro výjimku z pravidla "projekt=pracovní poměr" existuje doplňková agenda (pro určení částky z pracovní poměru zaměstnance, která má být přeúčtována na jiný projekt, než odpovídá středisku daného pracovního poměru). | |||
Přiřazení zaměstnance na jiný projekt než odpovídá jeho pracovnímu středisku se zadává v této agendě. Přeúčtování částek na projekty se zadává rovněž na této záložce (v režimu editace se pod tabulkou s projekty zobrazí tabulka pro rozúčtování částek). Je možné zadat pouze mzdové položky, které jsou již zpracovány ve mzdách. | |||
[[Image:X-projekty-pracpom-preuctovani-1.PNG|thumb|left]] | |||
[[Image:X-projekty-pracpom-preuctovani-2.PNG|thumb|left]] | |||
== Funkce pro rozdělení částek == | |||
Funkce zajistí rozpad konkrétní částky mzdové položky na jednotlivé projekty resp. pracovní poměry. Jedná se o vnitřní funkci, jejíž výsledek v aplikaci není přímo viditelný. | |||
Rozpad čisté mzdy na účet zaměstnance | |||
Rozpad funguje tak, že se prochází jednotlivé pracovní poměry, které jsou setříděny dle výše brutto a pro každý probíhá samostatný "výpočet" čisté mzdy na účet. Bere se příjem z daného poměru a odečítá se zákonné pojistné. Daň se zohledňuje pouze na tom poměru, na který se vygenerovala (lze uživatelsky ovlivnit položkou v Prac.poměru "Výchozí poměr"). | |||
Informace o projektu se bere z číselníku Projektů dle přiřazení k Pracovnímu středisku. | |||
Tímto způsobem se rozpadá kód 941 (zákazník 1, 2) a 942 (zákazník 2). | |||
<!-- zákazník 1 = Kraj Vysočina, zákazník 2 = KUZL) --> | |||
''' "výchozí poměr" - pole v agendě "Pracovní poměr" ''' | |||
<small> | |||
Výchozí poměr | |||
Standardně ponechávejte "Neurčeno". | |||
Položka může nabývat ještě hodnot: "Tento poměr-na měsíc", "Tento poměr-trvale". Využívá se v situacích, kdy standardní funkce na určení výchozího pracovního poměru nezafunguje s tím výsledkem, jak by uživatel očekával. | |||
Určení čísla prac.poměru, na který se mají ukládat mzdové složky, které jsou za "celého" zaměstnance (typicky srážky exekucí, daně, spoření na účet apod.), je řešeno obecnou a jednotnou funkcí, jenž se používá v celém systému. Tzn. že v každém místě aplikace (mzdy, rekapitulace, pesonální systém) je vráceno stejné číslo výchozího poměru. Zjištění probíhá zjednodušeně tak, že se nejprve hledá platný HPP (hlavní pracovní poměr), následně platný jiný typ pracovního poměru a to s tím, že přednost má dříve navedený poměr (pokud je otevřen přes celé období). To, jestli jsou na některém zpracované mzdy, či v jaké výši, nemá na tuto skutečnost vliv právě proto, aby to bylo použitelné ve všech částech aplikace v kteroukoliv dobu měsíce. | |||
Pokud žádný pracovní poměr nebude explicitně určen touto položkou jako výchozí, určuje se výchozí pracovní poměr standardním způsobem, tj. popsanou funkcí. Pokud některý prac.poměr je touto položkou označen, pak je chápán jako výchozí bez ohledu na další skutečnosti a to napříč celým systémem. | |||
</small> | |||
== Hromadný příkaz == | |||
Menu: Mzdy/Hromadný příkaz | |||
Hromadný příkaz ve formátu "GINIS-KDF" je upraven tak, aby načítal platby s ohledem na projekty. | |||
Předtím je potřeba jednorázově nastavit dva rozšiřující parametry: | |||
* ginis_skupina | |||
* ginis_rada | |||
Hodnoty těchto parametrů odpovídají 1. a 2. položce v souboru pro banku. | |||
=== Daň === | |||
Zpracování zálohy na daň probíhá tak, že se ke středisku zálohy (z agendy Zpracování brutto) zjišťuje, zda je toto | |||
středisko v číselníku projektů. Pokud ano, pak se částka odešle z účtu u tohoto projektu. Pokud ne, tak se záloha odvede z účtu firmy (ne-projektového). | |||
=== Zdravotní a sociální pojištění === | |||
Aby byla platba na zdravotní pojištění a sociální pojištění rozdělena na část odpovídající zaměstnanci a část odpovídající firmě, je nutno v menu: Mzdy/Platby/Číselník spol. převodů provést úpravu: | |||
* odstranit '''kód 999''' (odvod zdravotního pojištění za firmu) z podmínky u každé zdravotní pojišťovny a zadat jej pod novým samostatným záznamem. To znamená, že bude přidáno tolik nových řádků, kolik je zdravotních pojišťoven. | |||
* odstranit '''kód 901''' (odvod sociálního pojištění za zaměstnance) z výběrové podmínky u odvodu sociálního pojištění a zadat jej pod novým samostatným záznamem. Tím vznikne jeden nový řádek. | |||
Také si přejmenujte příslušné řádky dle libosti (např. '''ZP-VZP-fa, ZP-VZP-zam, SP-fa, SP-zam'''). | |||
Odvod zdravotního pojištění a sociálního pojištění za podnik se rozpočte na poměry a příslušná střediska. Pro zjišťování účtu, ze kterého platit, se použije stejná logika jako u zálohy na daň. Odvod za zaměstnance je vykázán na středisku (již ve Zpracování brutto) a toto středisko se použije stejně jako u zálohy na daň. | |||
== Modelové příklady == | |||
[[Image: X-projekty-priklad-1.PNG|thumb]] | |||
[[Image: X-projekty-priklad-1.PNG|thumb]] | |||
| Řádek 48: | Řádek 123: | ||
<small>dokument obsahuje vnitřní poznámky</small> | |||
<!-- Vytvořeno pro KrajVysočina, později vznikl rozšiřující parametr, aby mohlo být uvolněno pro KU Zlín. Programově vytvářeli především: Miroslav Kašpar a Petr Holý. Účetnictví je také speciální: vytvářel Tomáš Valíček | |||
Rozšiřující parametr (sk.9): rozpoc_projekty - Rozpad položek podle projektů (alá vysocina) - může nabývat hodnot Ano/Ne. | |||
Číselník projektů | Číselník projektů | ||
Předem odhadovaná pracnost: 2 dny. | |||
Řešitel: Pavel Románek | Řešitel: Pavel Románek | ||
Termín: 15.7. (helpdesk id 14638) | Termín: 15.7. (helpdesk id 14638) | ||
Vyřešeno: 13.7.2011 | Vyřešeno: 13.7.2011 | ||
Více projektů | Více projektů k prac.poměru | ||
Pracnost: 3 dny | Pracnost: 3 dny | ||
Řešitel: Pavel Románek | Řešitel: Pavel Románek | ||
Termín: 15.7. (helpdesk id 14639) | Termín: 15.7. (helpdesk id 14639) | ||
Vyřešeno: 13.7.2011 | Vyřešeno: 13.7.2011 | ||
Funkce pro rozdělení částek | Funkce pro rozdělení částek | ||
Pracnost: 7 dnů. | Pracnost: 7 dnů. | ||
Řešitel: Miroslav Kašpar (helpdesk id 14646) | Řešitel: Miroslav Kašpar (helpdesk id 14646) | ||
| Řádek 79: | Řádek 149: | ||
Hromadný příkaz | Hromadný příkaz | ||
Pracnost: 5 dnů. (helpdesk id 14647) | Pracnost: 5 dnů. (helpdesk id 14647) | ||
Řešitel: Petr Holý | Řešitel: Petr Holý | ||
Termín: 10.8.2011 | Termín: 10.8.2011 | ||
Vyřešeno dne 10.8.2011 | Vyřešeno dne 10.8.2011 | ||
Modelové příklady | Modelové příklady | ||
Pro potvrzení toho, že KS-program správně chápe logiku rozúčtování, zpracuje KS-program modelový příklad (příklady) výpočtu platu zaměstnance a zašle uživateli Vysočina, který odpoví, jak se dotyčné částky mají rozpadnout pro hromadný příkaz a jak pro účetnictví-soubor, účetnictví-vnitřní doklad. Termín: 10.7.2011, Řešitel: Petr Mieres (helpdesk id 14648) | Pro potvrzení toho, že KS-program správně chápe logiku rozúčtování, zpracuje KS-program modelový příklad (příklady) výpočtu platu zaměstnance a zašle uživateli Vysočina, který odpoví, jak se dotyčné částky mají rozpadnout pro hromadný příkaz a jak pro účetnictví-soubor, účetnictví-vnitřní doklad. Termín: 10.7.2011, Řešitel: Petr Mieres (helpdesk id 14648) | ||
Účetnictví | |||
Zpracoval T.Valíček, přibližně v lednu 2012. Dlouho nebylo jasné zadání ze strany Vysočiny. | |||
--> | --> | ||
[[Zákaznické speciality|zpět]] | [[Zákaznické speciality|zpět]] | ||
Verze z 9. 3. 2012, 16:47
Zadávání projektů
Projekt = středisko. Projekt = pracovní poměr (zadává se v agendě "Pracovní poměr", pole "pracovní středisko").
Zdrojové účty
Menu: Mzdy/Mzdové číselníky/Bankovní účty-hromadné platby
Zdrojové účty, ze kterých jsou placeny projekty, se zadávají do standardního číselníku.
Číselník projektů
Menu: Evidence/Číselníky/Projekty
db tabulka: cis_projekty
Každý projekt je potřeba založit jako jeden záznam do číselníku projektů. K projektu je důležité určit středisko a účet, ze kterého se bude platit, příp. další informace pro převod do účetnictví.
| číslo projektu - povinná položka | číselná řada |
| název - povinná položka | AU1 |
| platí od - povinná položka typu datum | AU3 |
| platí do - datum | AU5 |
| administrující středisko - výběr střediska z číselníku středisek | AU7 |
| pracovní středisko - výběr střediska z číselníku středisek | ODPA |
| fáze projektu - výběr jedné hodnoty z příprava/realizace/udržitelnost | ORJ |
| příprava od - datum | ORG |
| příprava do - datum | UZ1 |
| realizace od - datum | UZ1-procento |
| realizace do - datum | UZ2 |
| udržitelnost do - datum | UZ2-procento |
| celkový finanční objem projektu | UZ3 |
| refundace - Ano/Ne | UZ3-procento |
| příznak projektu - Ano-projekt EU/Ne-úřad | UZ4 |
| bankovní účet - výběr účtu z navedených hodnot v číselníku bankovních účtů | UZ4-procento |
Více projektů v rámci jednoho pracovního poměru
Menu: Evidence/Pracovní poměry/Projekty
db tabulky: prac_projekty, proj_castky
Pro výjimku z pravidla "projekt=pracovní poměr" existuje doplňková agenda (pro určení částky z pracovní poměru zaměstnance, která má být přeúčtována na jiný projekt, než odpovídá středisku daného pracovního poměru).
Přiřazení zaměstnance na jiný projekt než odpovídá jeho pracovnímu středisku se zadává v této agendě. Přeúčtování částek na projekty se zadává rovněž na této záložce (v režimu editace se pod tabulkou s projekty zobrazí tabulka pro rozúčtování částek). Je možné zadat pouze mzdové položky, které jsou již zpracovány ve mzdách.
Funkce pro rozdělení částek
Funkce zajistí rozpad konkrétní částky mzdové položky na jednotlivé projekty resp. pracovní poměry. Jedná se o vnitřní funkci, jejíž výsledek v aplikaci není přímo viditelný.
Rozpad čisté mzdy na účet zaměstnance
Rozpad funguje tak, že se prochází jednotlivé pracovní poměry, které jsou setříděny dle výše brutto a pro každý probíhá samostatný "výpočet" čisté mzdy na účet. Bere se příjem z daného poměru a odečítá se zákonné pojistné. Daň se zohledňuje pouze na tom poměru, na který se vygenerovala (lze uživatelsky ovlivnit položkou v Prac.poměru "Výchozí poměr"). Informace o projektu se bere z číselníku Projektů dle přiřazení k Pracovnímu středisku.
Tímto způsobem se rozpadá kód 941 (zákazník 1, 2) a 942 (zákazník 2).
"výchozí poměr" - pole v agendě "Pracovní poměr" Výchozí poměr Standardně ponechávejte "Neurčeno". Položka může nabývat ještě hodnot: "Tento poměr-na měsíc", "Tento poměr-trvale". Využívá se v situacích, kdy standardní funkce na určení výchozího pracovního poměru nezafunguje s tím výsledkem, jak by uživatel očekával.
Určení čísla prac.poměru, na který se mají ukládat mzdové složky, které jsou za "celého" zaměstnance (typicky srážky exekucí, daně, spoření na účet apod.), je řešeno obecnou a jednotnou funkcí, jenž se používá v celém systému. Tzn. že v každém místě aplikace (mzdy, rekapitulace, pesonální systém) je vráceno stejné číslo výchozího poměru. Zjištění probíhá zjednodušeně tak, že se nejprve hledá platný HPP (hlavní pracovní poměr), následně platný jiný typ pracovního poměru a to s tím, že přednost má dříve navedený poměr (pokud je otevřen přes celé období). To, jestli jsou na některém zpracované mzdy, či v jaké výši, nemá na tuto skutečnost vliv právě proto, aby to bylo použitelné ve všech částech aplikace v kteroukoliv dobu měsíce.
Pokud žádný pracovní poměr nebude explicitně určen touto položkou jako výchozí, určuje se výchozí pracovní poměr standardním způsobem, tj. popsanou funkcí. Pokud některý prac.poměr je touto položkou označen, pak je chápán jako výchozí bez ohledu na další skutečnosti a to napříč celým systémem.
Hromadný příkaz
Menu: Mzdy/Hromadný příkaz
Hromadný příkaz ve formátu "GINIS-KDF" je upraven tak, aby načítal platby s ohledem na projekty.
Předtím je potřeba jednorázově nastavit dva rozšiřující parametry:
- ginis_skupina
- ginis_rada
Hodnoty těchto parametrů odpovídají 1. a 2. položce v souboru pro banku.
Daň
Zpracování zálohy na daň probíhá tak, že se ke středisku zálohy (z agendy Zpracování brutto) zjišťuje, zda je toto středisko v číselníku projektů. Pokud ano, pak se částka odešle z účtu u tohoto projektu. Pokud ne, tak se záloha odvede z účtu firmy (ne-projektového).
Zdravotní a sociální pojištění
Aby byla platba na zdravotní pojištění a sociální pojištění rozdělena na část odpovídající zaměstnanci a část odpovídající firmě, je nutno v menu: Mzdy/Platby/Číselník spol. převodů provést úpravu:
- odstranit kód 999 (odvod zdravotního pojištění za firmu) z podmínky u každé zdravotní pojišťovny a zadat jej pod novým samostatným záznamem. To znamená, že bude přidáno tolik nových řádků, kolik je zdravotních pojišťoven.
- odstranit kód 901 (odvod sociálního pojištění za zaměstnance) z výběrové podmínky u odvodu sociálního pojištění a zadat jej pod novým samostatným záznamem. Tím vznikne jeden nový řádek.
Také si přejmenujte příslušné řádky dle libosti (např. ZP-VZP-fa, ZP-VZP-zam, SP-fa, SP-zam).
Odvod zdravotního pojištění a sociálního pojištění za podnik se rozpočte na poměry a příslušná střediska. Pro zjišťování účtu, ze kterého platit, se použije stejná logika jako u zálohy na daň. Odvod za zaměstnance je vykázán na středisku (již ve Zpracování brutto) a toto středisko se použije stejně jako u zálohy na daň.
Modelové příklady
dokument obsahuje vnitřní poznámky