Zpětné opravy MH (částky) (komentář)

Postup oprav v MH při vzniku záporných hodnot

Kapitola metodika záporných hodnot poskytuje návod, jak postupovat v případě, že by došlo při opravách k záporným hodnotám v měsíčním hlášení, které ale nelze v JMHZ vykazovat.

Pro řešení situace je rozhodující způsob, jakým se vrácené plnění promítne do vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné.

Podle § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „ZPSZ“), je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů, které zaměstnavatel zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním zakládajícím účast na nemocenském pojištění a které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění poskytnuté zaměstnanci v peněžní nebo nepeněžní formě nebo jinak připsané v jeho prospěch.

Pokud však zaměstnanec plnění, které mu bylo zúčtováno a z něhož bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, následně zaměstnavateli vrací (např. z důvodu přečerpané dovolené při ukončení pracovního poměru, neomluvené absence, neoprávněně vyplacené mzdy apod.), nelze ode dne vrácení toto plnění nadále považovat za příjem zaměstnance vstupující do jeho vyměřovacího základu. Způsob promítnutí vráceného plnění závisí na situaci v měsíci, kdy k vrácení dochází.

Pokud zaměstnanec vrací plnění v kalendářním měsíci, v němž má zároveň dostatečný zúčtovaný příjem, lze vracenou částku zohlednit přímo v tomto měsíci. V takovém případě se vyměřovací základ zaměstnance o vrácenou částku sníží. Například pokud je zaměstnanci v daném měsíci zúčtován příjem 20 000 Kč a zároveň vrací náhradu mzdy za přečerpanou dovolenou ve výši 5 000 Kč, bude vyměřovací základ za tento měsíc činit 15 000 Kč. Měsíce, ve kterých byla dovolená původně čerpána, se v tomto případě zpětně neopravují a není nutné podávat opravná hlášení za tyto měsíce.

V měsíci, do kterého byl tento příjem původně zúčtován, by měly panovat stejné podmínky pro placení pojistného, zejména ve vztahu ke slevám na pojistném jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Pokud tomu tak nebude, vznikaly by neodůvodněné rozdíly v odvodu pojistného, což by v krajním případě mohlo vést ke zkrácení příjmu zaměstnance, nebo ke zkrácení příjmu státního rozpočtu, což není žádoucí.

Odlišná situace nastává tehdy, pokud zaměstnanec v měsíci vrácení nemá žádný příjem nebo má příjem nižší než vracené plnění, a po započtení by tak vyměřovací základ vyšel záporný. Protože záporný vyměřovací základ není přípustný, lze jej v měsíci vrácení snížit maximálně na 0 Kč. Část vráceného plnění, kterou již nelze v tomto měsíci kompenzovat, je pak nutné promítnout do kalendářního měsíce, do něhož bylo plnění původně zúčtováno. V takovém případě se podává opravné hlášení za příslušný měsíc, ve kterém byl příjem původně zúčtován, a upraví se vyměřovací základ i související údaje.

Z výše uvedeného plyne, že není nutné automaticky opravovat všechny měsíce, ve kterých zaměstnanec čerpal dovolenou. Opravná hlášení za předchozí měsíce připadají v úvahu pouze tehdy, pokud vrácené plnění není možné plně zohlednit ve vyměřovacím základu v měsíci vrácení.

Pokud by však v důsledku oprav došlo ke změně vyměřovacích základů v minulých měsících, promítne se tato změna i do souvisejících údajů (pojistná část) za tyto měsíce. V takovém případě se přeplatky a nedoplatky na pojistném posuzují standardním způsobem podle stavu na osobním účtu zaměstnavatele u ČSSZ, tedy se vzájemně započítávají a případný nedoplatek je třeba doplatit.

Předpis pojistného na kontě plátce vychází z hodnot, které zaměstnavatel vykázal. Úhradu je možné provést jednou platbou. Pokud jde o faktickou platbu, je možné s OSSZ dohodnout postup, že o přeplatek na pojistném bude ponížena následující standardní platba pojistného, čím dojde k vyrovnání.

Tento závěr se uplatní bez ohledu na to, zda se jedná o přečerpanou dovolenou, neplacené volno, neomluvenou absenci či jiné obdobné situace. Ve všech těchto případech je totiž podstatné, že dochází k následnému narovnání již zúčtovaného příjmu.

Postup při vrácení (části) zúčtovaného příjmu a případné opravy JMH

Níže v kapitole je popsán způsob vykazování vybraných údajů v JMH v souvislosti s vrácením (části)zúčtovaného příjmu zaměstnancem zaměstnavateli. Jedná se o například o případ, kdy zaměstnanci byla vyplacena mimořádná odměna nebo zaměstnanec čerpal dovolenou, na kterou neměl nárok, ale byla mu za ni zúčtována náhrada mzdy, a zaměstnanec tuto odměnu či náhradu mzdy vrátil (v měsíci únor 2026 bylo neoprávněně zúčtováno - v měsíci březnu 2026 proběhlo zjištění a vrácení).

Doporučovaný postup oprav

1. Návrat do měsíce, do kterého byl příjem, který zaměstnanec vrací, zúčtován (únor 2026), „otevřít“ jej a provést opravu. Zpětná měsíční uzávěrka - návrat o jedno období zpět.
2. Za tento měsíc opravit zdanitelný příjem, základ daně, vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele a výši pojistného za zaměstnance a za zaměstnavatele (je-li to relevantní).
3. Na základě této opravy podat opravné JMH za únor 2026, kde budou uvedena správné (opravené) údaje.

Zúčtovací období, ve kterém byla chyba zjištěna (resp. březen 2027), by tak mělo zůstat z hlediska vykázání daně a pojistného, bez korekce ve vztahu k předchozí chybě. Oprava minulého období by tedy neměla ovlivnit vykazování příjmu v aktuálním období.

Alternativním postupem je „zápočet“ základu daně, resp. vyměřovacího základu zaměstnance.

Jak pro základ daně, tak pro vyměřovací základ zaměstnance platí, že nikdy nesmí nabývat záporných hodnot, maximálně může být vynulován (toto není vlastnost JMH, tato skutečnost vyplývá přímo z právní úpravy).

Pokud zaměstnanec vrací plnění v kalendářním měsíci, v němž má zároveň dostatečně vysoký zúčtovaný příjem, lze vracenou částku zohlednit přímo v tomto měsíci. V takovém případě se vyměřovací základ zaměstnance o vrácenou částku sníží. Měsíc, do kterého byl vrácený příjem původně zúčtován, se v tomto případě zpětně neopravuje a není nutné podávat opravné hlášení (pokud daná situace nemá případně dopad do jiných vykazovaných údajů, které je potřeba opravit).

Ve vztahu k pojistnému na sociální zabezpečení je další podmínkou, aby v měsíci, kdy zaměstnavatel započte vrácený příjem, a v měsíci, do které byl tento příjem původně zúčtován, platily stejné podmínky pro placení pojistného, zejména ve vztahu ke slevám na pojistném jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Pokud tomu tak nebude, vznikaly by neodůvodněné rozdíly v odvodu pojistného, což by v krajním případě mohlo vést ke zkrácení příjmu zaměstnance, nebo ke zkrácení příjmu státního rozpočtu, což není žádoucí.

Ilustrovat to lze na příkladu zaměstnance, který splní podmínky nároku na slevu na pojistné pro pracujícího důchodce až v březnu. Předpokládejme měsíční mzdu 100 000 Kč a k tomu odměnu 80 000 Kč zúčtovanou do února, aniž by na ni vznikl nárok a ponížení příjmu v březnu, kdy již nárok na slevu vznikl.

Snížení VZ v měsíci vrácení:
Únor: VZ 180 000 Kč, pojistné za zaměstnance 12 780 Kč
Březen: VZ 20 000 Kč (100 000 – 80 000), pojistné za zaměstnance 1 420 Kč – sleva 1 300 Kč = 120 Kč
Celkové pojistné zaplacené zaměstnancem za oba měsíce 12 900 Kč

Oprava zpětně, tj. v měsíci zúčtování
Únor: VZ 100 000 Kč, pojistné za zaměstnance 7 100 Kč
Březen: VZ 100 000 Kč, pojistné za zaměstnance 7 100 Kč – sleva 6 500 Kč = 600 Kč
Celkové pojistné zaplacené zaměstnancem za oba měsíce 7 700 Kč

Rozdíl mezi oběma variantami je 5 200 Kč. V takovém modelovém případě by měl zaměstnanec příjem nižší o 5 200 Kč než při opravě v měsíci, kdy k „nesprávnému“ vykázání došlo. V takových situacích započtení v aktuálním měsíci použít nelze.

Zdroj

zdroj: Pravidla podání JMHZ a související procesy_ver 1.4.3.pdf - 31.3.2026 (developers.mpsv.cz)
Poznámka: Kapitola první a později druhá se v Pravidlech podání objevila cca od března 2026.

Odkazy

• Zpětné opravy