|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| ''Příklady výpočtů'' | | '''České legislativní prostředí - legislativa 1.1.2024.''' <br> |
| --------
| | Stav ke dni: 25.1.2024 |
| Odpadá (tj. zjednodušení):
| |
|
| |
|
| | == Postup nastavení == |
| | Postup instalace legislativních změn od 1.1.2024. |
|
| |
|
| Návaznost zaměstnání u původního a nového zaměstnavatele
| | {| border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" |
| V případě bezprostřední návaznosti náležel zaměstnanci u nového zaměstnavatele nárok na 1/12 poměrné části dovolené i za měsíc, v němž změnil zaměstnání.
| |
| | |
| ---------
| |
| Výpočet dvanáctin vzhledem k podmínce nepřetržitého trvání pracovního poměru
| |
| | |
| | |
| Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli. (§ 216, odst 1). Je splněno i tehdy, pokud pauzu představují jen dny pracovního klidu
| |
| | |
| '''''Zaměstnanec skončil pracovní poměr 31. března a nový pracovní poměr u stejného zaměstnavatele uzavřel dnem 1. dubna.'''''
| |
| : Pro účely posuzování práva na dovolenou (za kalendářní rok či poměrnou část) se tyto dva pracovní poměry posuzují jako '''nepřetržité trvání pracovního poměru.'''
| |
| | |
| Původní aplikace: neřešila
| |
| Nová aplikace: nebude řešit
| |
| | |
| ------------
| |
| Původní: Dovolená za kalendářní rok - podmínkou je odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce.
| |
| Nové: Ekvivalent ...
| |
| ------
| |
| str. 22
| |
| Do:
| |
| [[Odpracované dny pro dovolenou (legislativa)]]
| |
| patří i překážky v práci na straně zaměstnavatele, ale ne všechny.
| |
| | |
| str. 28 dole - pravidlo o zápočtu 5 dnů nelze aplikovat na kratší pracovní dobu.
| |
| | |
| Ke krácení dovolené mohlo dojít jen tehdy, pokud byla splněna podmínka vzniku práva na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpracování alespoň 60 dnů v roce.
| |
| | |
| str. 30 - poměrná část dovolené za kalendářní rok
| |
| | |
| str. 33 - tvrdost zákona nelze odstranit výkladem (den nástupu do práce 2. ledna znamená, že není nárok na dovolenou za leden)
| |
| | |
| str. 45 <br>
| |
| <i>
| |
| Delší dovolenou lze sjednat nejen v týdnech, ale i v pracovních dnech, protože zákoník práce žádné omezení nestanoví, i když sám stanoví výměru dovolené v týdnech. Zaměstnanec tak může mít například právo na 4 týdny dovolené a 3 dny, nebo ... například 23 dny.
| |
| | |
| '''Pokud ... bude dovolená určena ve dnech''', je nezbytné rovněž '''dohodnout či stanovit, jak se bude postupovat''' v případě určení poměrné části dovolené, popřípadě při jiných organizačně-účetních operacích s dovolenou. Zákoník práce je celkově konstruován na určení dovolené v týdnech a volba jiné úpravy podle §2 odst. 1 zákoníku práce vyžaduje, aby odchylky od zákoníku práce byly domyšleny v celém komplexu.
| |
| </i>
| |
| | |
| '''Zaměstnavatel ve vnitřním předpisu stanovil, že dovolená bude zaměstnancům prodloužena o 1 týden, pokud si dovolenou za předchozí kalendářní rok vyčerpají nejpozději do konce 1. pololetí následujícího kalendářního roku. Je takové rozhodnutí zaměstnavatele správné?'''
| |
| Takovéto ustanovení vnitřního předpisu není přímo v rozporu se zákonem, '''popírá však jeden ze základních principů čerpání dovolené, podle něhož nástup dovolené a dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel.'''
| |
| : (str. 49)
| |
| | |
| Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a změna rozvržení pracovní doby
| |
| | |
| Nárok (dny) = PS/PT * DD
| |
| : PS - počet plánovaných pracovních směn v kalendářním roce
| |
| : PT - počet týdnů v roce <small>(používá se číslo 52, kdo chce výpočet provést přesně, použije 52,143 v nepřestupném roce a 52,286 v roce přestupném)</small>
| |
| : DD - počet týdnů dovolené, na které zaměstnanci vznikne v kalendářním roce právo
| |
| | |
| PS/PD představuje průměrný počet plánovaných pracovních dnů zaměstnance připadajících na 1 týden.
| |
| : (str. 53)
| |
| | |
| Jestliže zaměstnanci pracují v rozdílně dlouhých směnách, může jim být poskytována náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny (§ 222 odst. 1).
| |
| : (str. 54)
| |
| | |
| Je však možný i přepočet práva na dovolenou na hodiny, i když zákoník práce neumožňuje čerpat dovolenou po hodinách.
| |
| : (str. 54)
| |
| | |
| <i>
| |
| Dochází-li u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně rozvržení pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby. <small>(§ 213, odst. 5)</small>
| |
| | |
| Právo na dovolenou a její čerpání je třeba posuzovat v rámci toho režimu pracovní doby, ktrý se v konkrétní době na zaměstnance vztahuje, a pokud byla v tomto roce již dovolená vyčerpána, je nezbytné provést přepočet na režim pracvoní doby, do něhož zaměstnanec přechází.
| |
| | |
| Zaměstnanec je přeřazen z nerovnoměrného rozvrhu pracovní doby, kdy pracoval v 11 hodinových směnách a vyčerpal 3 pracovní dny dovolené, do rovnoměrného režimu se 7,5 hodinovými směnami (ve firmě je uplatňována 37,5 hodinová pracovní doba). Má právo na 5 týdnů dovolené, což činí v rovnoměrném režimu pracovní doby 25 dnů a v nerovnoměrném 17,5 směny (dnů) dovolené.
| |
| : Vyčerpané 3 směny dovolené je nezbytné přepočítat na běžné pracovní dny v rovnoměrném rozvržení pracovní doby. Přepočtem se zjistí, že jedenáctihodinová směna představuje 1,467 násobek 7,5 hodinové směny (číslo 1,467 vyjadřuje koeficient poměru délky směn 11:7,5) Zaměstnanec tedy vyčerpal 4,4 dne dovolené.
| |
| Pozn. Příklad by nepostihl případ, kdy délka směny není konstantní (11 hod - 9 hodin, apod.).
| |
| : (str. 54-55)
| |
| | |
| Dovolená při změně rozvržení pracovní doby <br>
| |
| V případě změny stanovené nebo sjednané délky týdenní pracovní doby ... to znamená při přechodu zaměstnance z plného úvazku na částečný úvazek a naopak, se právo na dovolenou nemění.
| |
| | |
| Zaměstnankyně ... pracovala po plnou stanovenou týdenní pracovní dobu. Po 3 měsících ... pracovala po kratší pracovní dobu, požádala zaměstnavatele o poskytnutí dovolené.
| |
| : ... zaměstnankyni přísluší v uvedeném případě náhrada mzdy za dovolenou za kratší pracovní dobu, protože v době čerpání dovolené již pracuje na kratší úvazek. Skutečnost, že část kalendářního roku pracovala na plný úvazek, se do délky její dovolené nepromítne. Pokud by ... vyčerpala celou dovolenou v době, kdy ještě pracovala po plnou stanovenou týdenní pracovní dobu, příslušela by jí náhrada za dobu plného úvazku, i když by později pracovala v rámci kratší pracovní doby.
| |
| : (str. 56)
| |
| | |
| : Zaměstnankyně MD-RD a (ne)odpracování 60 dnů.
| |
| : ?
| |
| : (str. 94-95)
| |
| | |
| : str. 96
| |
| par. 223, odst. 1 - dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené nelze z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.
| |
| : Aplikace: asi změna příznaku. Otázka, jak bude v nové verzi a zda to bude vůbec potřeba?
| |
| | |
| str. 110
| |
| Dovolená 5 týdnů. Vyčerpá 4 týdny. Pátý týden chce proplatit. Odpověď: Pokud tento zaměstnanec nedá písemný souhlas s převedením tohoto zbylého pátého týdne dovolené do dalšího kalendářního roku, v lednu roku následujícího mu vznkne právo na náhradu mzdy za nevyčerpaný týden.
| |
| par 222, odst. 2
| |
| | |
| Proplacení nevyčerpané dovolené
| |
| a) 4 týdenní roční - jen při výstupu
| |
| b) nad 4 týdny, či kratší než 4 týdny (poměr netrval celý rok): v násl. roce bez souhlasu zaměstnance
| |
| | |
| ''Mnohé názory uvedené v publikaci nejsou dosud ustálené a praxí ověřené.'' (str. 156 Poznámka závěrem)
| |
| | |
| {|border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" | |
| |+ <small>Příklad na kratší pracovní dobu (dle úryvku)</small>
| |
| |- style="background-color: #eeeeee" | | |- style="background-color: #eeeeee" |
| | Zaměstnanec || Pracovní doba || Průměr ppú || Nárok dov. || Čerpané dny (v 1-3) || Čerpané dny (v 4-12) || Proplaceno Kč | | |<small><center> Pořadí </center></small> |
| | |<small><center> Bod </center></small> |
| | |<small><center> Komentář </center></small> |
| |- | | |- |
| | Zaměstnankyně 1|| 1-3: 8 hod/denně, 4-12: 4 hod/denně || 100 Kč/hod || 20 dnů || 20 || 0 || 16 000 Kč | | |<center>'''1.'''</center>||<center>'''01/2024'''</center>||Níže uvedené změny proveďte až po uzavření období 12/2023 a ještě před započetím výpočtu mezd v období 01/2024! |
| |- | | |- |
| | Zaměstnankyně 2|| 1-3: 8 hod/denně, 4-12: 4 hod/denně || 100 Kč/hod || 20 dnů || 0 || 20 || 8 000 Kč | | |<center>'''2.'''</center>||<center>'''Záloha databáze'''</center>|||Proveďte zálohu databáze. |
| |- | | |- |
| | |<center>'''3.'''</center>||<center>'''CS16.XXXXXXXXXXXXXXXXX'''</center>|||Aktualizujte aplikaci ('''''desktop''''' i '''''portál''''') na sestavení CS16.XXXXXXXXXXX nebo vyšší. |
| | |- |
| | |<center>'''4.'''</center>||<center>'''Úprava databáze'''</center>|||Proveďte úpravu databáze (otevřete menu: ''Systém/Správa databáze/Úprava databáze'' a stiskněte tlačítko ''Spustit''). <!-- Pozn. úprava může trvat delší dobu než obvykle.--> |
| | |- |
| | |<center>'''5.'''</center>||<center>'''Doplnění parametrů'''</center>|||Proveďte doplnění rozšiřujících parametrů (otevřete menu: ''Nastavení/Rozšiřující parametry'' a stiskněte tlačítko ''Doplnit nové parametry''). |
| | |- |
| | |<center>'''6.'''</center>||<center>'''Nastavení legislativních parametrů'''</center>|||Proveďte jednorázové nastavení legislativních parametrů (otevřete menu: ''Pomůcky/Nastavení legislativních parametrů'' a stiskněte tlačítko ''Vložit nově platné hodnoty'' - <small>postup uveden také zde: [[Nastavení legislativních parametrů 2023]]</small>). |
| | |- |
| | |<center>'''7.'''</center>||<center>'''Stupně náročnosti práce'''</center>|||Aktualizujte hodnoty v číselníku stupňů náročnosti práce (otevřete menu: ''PIS/Popisy pracovních míst/Číselníky-Stupně nároč.práce'' <small>(pokud není k dispozici, pak menu: ''Evidence/Číselníky/Pracovní místa-Stupně nároč.práce'')</small> a stiskněte tlačítko ''Obnova obsahu číselníku''). |
| | |- |
| | |<center>'''9.'''</center>||<center>'''Další donastavení'''</center>|||Proveďte případná další nastavení podle podrobného popisu pro uživatele: '''[[Legislativa 1.1.2024 - změny v aplikaci|Změny v aplikaci]]'''. |
| |} | | |} |
|
| |
|
| Krácení dovolené pro výkon trestu odnětí svobody (vazbu)
| | == Kontrola nastavení == |
| Krátí se za každých 21 zameškaných pracovních dnů o 1/12.
| | 1. Zkontrolujte správné období v aplikaci: '''01/2024'''. <br> |
| | | 2. Zkontrolujte správné sestavení aplikace: '''CS16.XXXXXXX nebo vyšší'''. <br> |
| Krácení dovolené
| | 3. Otevřete menu: '''''Pomůcky/Nastavení legislativních parametrů'''''. <br> |
| Dovolená za kalendářní rok - lze krátit z následujících důvodů
| | 4. Zobrazí se hlášení: '''''Hodnoty všech parametrů pro období 01/2024 jsou již správně nastaveny.''''' <br> |
| * omluvená nepřítomnost v práci
| | 5. Zkontrolujte, zda je vše správně nastaveno dle dokumentu: [[Legislativa 1.1.2024 - změny v aplikaci|Změny v aplikaci]]. <br> |
| * neomluvená nepřítomnost v práci
| | 6. Zkontrolujte, zda je vše správně nastaveno dle legislativy platné pro vaši organizaci. |
| * výkon trestu odnětí svobody
| |
| * vazba
| |
| | |
| Dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená - lze krátit z důvodu
| |
| * neomluvená nepřítomnost v práci.
| |
| | |
| | |
| | |
| | |
| </i>
| |
| | |
| == Kratší pracovní doba == | |
| Je možno si všimnout dvou případů:
| |
| : - kdy se pracuje po-pá, jen s menšími hodinami denně (např. 4 hod denně)
| |
| : - nebo se pracuje jen určité dny v týdnu
| |
| | |
| Počet dnů nároku na dovolenou se pak liší. Je nutno si ovšem uvědomit, že výsledek je správný, protože pro každého představuje týden práce (či dovolené) jiný počet dnů.
| |
| | |
| === Pracuje od pondělí do pátku ===
| |
| Zaměstnanec pracuje podle běžného kalendáře, jen s menším počtem hodin denně.
| |
| | |
| <i>
| |
| Nárok na dovolenou je 4 týdny. Zaměstnankyně pracuje podle běžného kalendáře, s denním úvazkem 3 hodiny. Jaký je její nárok na dovolenou ve dnech? <br>
| |
| Aplikace: Běžný kalendář. Koeficient = 1. '''Nárok na dovolenou = 20 dnů'''. Čerpání dovolené bude za každý den ve výši 3 hodin.
| |
| </i> | |
| | |
| === Pracuje 3 dny v týdnu ===
| |
| <i>
| |
| <b>
| |
| Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek - má sjednanou kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce. Pracuje pouze po 3 dny v týdnu. Má právo na dovolenou v rozsahu 4 týdnů?
| |
| </b>
| |
| | |
| Zaměstnanec má samozřejmě právo na 4 týdny dovolené, pokud splní podmínky stanovené v § 212 zákoníku práce. Skutečnost, že pracuje po kratší pracovní dobu, se promítne až do čerpání dovolené - podle § 213 odst. 4 zákoníku práce mu přísluší v jednom týdnu čerpání dovolené tolik pracovních dnů dovolené, kolik by jich v tomto týdnu odpracoval. Pracuje-li tudíž například jen v pondělí, úterý a středu, představuje pro něho týden dovolené tyto 3 pracovní dny.
| |
| </i>
| |
| <small> Jakubka J., Špundová E.: Dovolená a její aplikace v praxi, ANAG 2007, str. 43 </small>
| |
| | |
| Pozn. Zajímavý je odkaz na § 213 odst. 4 ZP, který se týká zaměstnanců s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou. Tento zaměstnanec má ovšem rovnoměrné rozvržení pracovní doby.
| |
| | |
| * ''Jednoduché určení'': Nárok 4 týdny, každý týden představuje 3 dny, celkem tedy '''nárok 12 dnů za rok'''.
| |
| * ''Aplikace'': Nabízí se přiřazení [[týdenní rozvrhy|týdenního kalendáře]]. Aplikace obdobně jako výše uvedený komentář provádí výpočet u týdenních rozvrhů stejným způsobem jako u nepravidelných (měsíční, cyklické, individuální). Tedy nárok 4 týdnů představuje pro zaměstnance s běžným rozvrhem <small>(pracujícím 5 dnů v týdnu)</small> nárok 20 dnů. A u zaměstnance s jiným rozvržením je
| |
| Nárok (dny) = Nárok (v týdnech) * průměrný počet pracovních dnů v týdnu
| |
| | |
| Také jiným způsobem vyjádřeno:
| |
| | |
| celoroční nárok letos (dny) = základní nárok (dny) * koef
| |
| koef = (počet plánovaných směn v aktuálním kalendářním roce / (počet týdnů v roce * 5)
| |
| | |
| počet týdnů v roce: 52,143 v nepřestupném a 52,286 v přestupném roce
| |
| | |
| <i>
| |
| Nárok na dovolenou je 4 týdny. Zaměstnanec pracuje v pondělí, úterý a ve středu (vždy 8 hod). V aplikaci má založen týdenní kalendář.
| |
| : Rok 2019. Počet plánovaných pracovních dní je 157. Koeficient = 157/(52,143 * 5) = 0,602. Nárok = 20 * 0,602 = '''12 dnů'''. | |
| : Rok 2020 - přestupný rok. Počet plánovaných pracovních dní je 157 (stejně jako v r. 2019). Koeficient = 157/(52,286 * 5) = 0,601. Nárok = 20*0,601 = '''12 dnů'''.
| |
| </i>
| |
| | |
| [[Image: Dovolena dny-Narok-Tydenni po ut st-Rok2019.png|450px]]
| |
| [[Image: Dovolena dny-Narok-Tydenni po ut st-Rok2020.png|450px]]
| |
| | |
| == Kratší pracovní doba s neodpracováním 60 dnů v roce ==
| |
| Zvláštní kombinovaný případ.
| |
| | |
| <i>
| |
| Zaměstnanec s nárokem na 5 týdnů dovolené v roce pracuje pouze 1 den v týdnu, 8 hodin. Odpracuje celý rok. Kolik činí jeho nárok na dovolenou? <br>
| |
| | |
| Celoroční nárok na dovolenou by představoval 5 dnů. Ale protože zaměstnanec neodpracuje 60 dnů, má nárok na 1/12 celoročního nároku za každých odpracovaných 21 dnů.
| |
| : 52 odpracovaných dnů znamená nárok na 2/12
| |
| : Nárok (dny) = 5 dnů (celoroční) * 2/12 = 0,833 = (po zaokrouhlení) '''1 den''' | |
| </i>
| |
| <small>
| |
| Obdobné příklady s tímto výpočtem uvádějí např.
| |
| : Jakubka J., Špundová E.: Dovolená a její aplikace v praxi, ANAG 2007, str. 52
| |
| : www.mzdovapraxe.cz - JUDr. Marcela Smutná - cca r. 2017
| |
| : Mzdová účetní 7-8/2020 - JUDr. Bořivoj Šubrt
| |
| </small>
| |
| | |
| Jiný názor zastává např. nejmenovaná právní kancelář, která při 5-týdenním nároku na dovolenou vyčisluje výsledný nárok jako 2/12 * 25 = 4,166 = '''4,5 dne''' dovolené. Uvádí mj.
| |
| ''V tomto postupu popsaném v článku se však podle našeho názoru chybně kombinuje postup podle § 214 ZP a § 212 ZP, kdy se tyto ustanovení navzájem vylučují a dochází pak k dvojímu krácení dovolené zaměstnancům pracujících po kratší pracovní dobu.'' | |
| <!-- hd 40549 --> | |
| | |
| | |
| === Dovolená za kalendářní rok ===
| |
| ''Nárok na dovolenou je ve společnosti 4 týdny. Zaměstnankyně pracuje 1 den v týdnu (8 hodin). Kolik činí její nárok na dovolenou ve dnech?''
| |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| Celoroční nárok = 20 dnů * 1/5 = 4 dny.
| |
| | |
| <small>
| |
| : 20 dnů - celoroční nárok pro ("standardního") zaměstnance pracujícího 5 dní v týdnu.
| |
| : Zlomek 1/5 vyjadřuje podíl 1 dne pracovního v týdnu dotyčné zaměstnankyně a 5 pracovních dní týdne "standardního" zaměstnance.
| |
| </small> | |
| | |
| Všimněme si, že čerpání 4 dnů dovolené znamená v konkrétním případě pro zaměstnankyni volno v délce 4 týdnů. Je tedy zachován její nárok na dovolenou vzhledem k osatním zaměstnancům.
| |
| | |
| <small>
| |
| ''(4) Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.''
| |
| </small>
| |
| | |
| === Dovolená za odpracované dny ===
| |
| | |
| | |
| | |
|
| |
|
| | == Popis pro uživatele == |
| | {| border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" |
| | | 1. || '''[[Legislativa 1.1.2024 - změny v aplikaci|Změny v aplikaci]]''' |
| | |} |
|
| |
|
| | <!-- |
| | |- |
| | | 2. || <small> [[Legislativa 1.1.2020 - příklady|Příklady v aplikaci]] </small> |
| | |- |
| | | 3. || <small> [[Legislativa 1.1.2020 - komentáře|Komentáře]] </small> |
| | --> |
| == Odkazy == | | == Odkazy == |
| * [[pom24]] | | * [[Legislativní změny|zpět]] |
| | * [[Oznámení (Legislativa 1.1.2024)]] |
|
| |
|
| Není nutno již čerpat dovolenou mezi MD a RD (protože nedochází k žádnému krácení dovolené).
| | __NOTOC__ |
