|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| FAQ
| |
|
| |
|
| '''''Proč zmizelo krácení dovolené za neodpracované dny? (Za 100 dnů o 1/12 nároku a za každých dalších 21 dnů o další 1/12)'''''
| |
|
| |
| : Dovolená ve dnech přiznala (po odpracování 60 dnů) nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Ale v případě většího množství neodpracovaných dnů zaváděla krácení.
| |
| : Dovolená v hodinách staví na opačném principu. Přiznává dovolenou vždy jen v té míře, která je úměrná aktuálnímu množství odpracované doby (od začátku roku). Tedy úměrně s narůstající odpracovanou dobou (měřena v hodinách) v průběhu roku se zaměstnanci navyšuje i nárok na dovolenou.
| |
|
| |
|
| |
| '''''Co se stane na konci roku?'''''
| |
| : Nový rok začne počítání zase od začátku - tento princip je samozřejmě stejný pro původní i nový systém; každý rok je posuzován samostatně a uzavírán jako dokončená záležitost s jednou výjimkou: přenos zůstatku dovolené do nového roku.
| |
|
| |
| '''''Jak to bude s rozhodnutím dle parametru DOVOL_NOVE_NAST (sk.2)'''''
| |
|
| |
| '''''Jak ovlivní nárok datum nástupu a výstupu v průběhu roku?'''''
| |
| :Dovolená ve dnech. Byla přiznávána poměrná část:
| |
| :: <small>''Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.''</small> <small>(§ 212, odst.2)</small>
| |
|
| |
| :Dovolená v hodinách. Tento princip již není potřebný vzhledem k principu vzájemné úměry odpracované doby od začátku roku a nároku. Tak zaměstnanec nastoupivší až v průběhu roku (nebo končící) odpracuje za stejných podmínek méně doby, než zaměstnanec pracující pro zaměstnavatele celý rok.
| |
|
| |
|
| |
| '''''Budu nadále přiznávat zaměstnanci nárok za měsíc, v jehož průběhu nastoupil do zaměstnání? Například dnem 2.1. či dnem následným po ukončení pracovního poměru u jiného zaměstnavatele?'''''
| |
| : Ne.
| |
| : Dovolená ve dnech. ''Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.'' <small>(§ 212, odst.2)</small>
| |
| : Pole ''Návaznost zaměstnání'' (nevyplněno, Ne / Ano) v záložce ''Dovolená'', [[dov_nar_nastup (sk.2)]], [[dov_nar_vystup (sk.2)]]
| |
|
| |
| : Dovolená v hodinách. Nezná poměrné části za kalendářní měsíce.
| |
|
| |
|
| |
| '''''Liší se metodiky výpočtu dovolené za kalendářní rok a poměrné části dovolené?'''''
| |
| : Předpokládáme, že nikoli. Tedy že i dovolená za kalendářní rok chápe odpracovanou dobu stejně jako při posuzování poměrné části dovolené, tj. z odpracované doby a ne např. z rozdílu dvou kalendářních dnů (např. 1.1. a 31.12.) přepočtených na týdny. Pak by výpočet dovolené za kalendářní rok byl jen podmnožinou výpočtu poměrné části, neboť:
| |
| 52 odpracovaných týdnů * 1/52 [[StanTydPr]] * výměra dovolené = (odpovídá) = [[StanTydPr]] * výměra dovolené
| |
| Nahrává tomu i ustanovení <small>(§ 213, odst. 5)</small> o navyšování dovolené při odpracování více než 52 týdnů.
| |
|
| |
| '''''Jak mohu na začátku roku stanovit zaměstnancům nárok na dovolenou, když se bude v čase v průběhu roku dynamicky vyvíjet?'''''
| |
| : Stejný problém řešila i dovolená ve dnech. Aplikace poskytovala volbu prostřednictvím parametru [[DOVOL_NOVE_NAST (sk.2)]]. Většina společností (s nadsázkou můžeme říci, že i většina společnosti) zachovávala obvyklý úzus, kdy zaměstnanec již na začátku roku viděl na svém výplatním lístku, že má nárok na letošní dovolenou v délce 20 (25, apod.) dnů dovolené. A to přesto, že do konce roku nemusel splnit všechny podmínky a nárok by se mu snížil, či krátil, nebo byl počítán jiným způsobem. Hodnota parametru se tak neměnila a byla na ''a''.
| |
|
| |
| : Dovolená v hodinách XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXx - bude to chtít také nový parametr. Hodnoty stejné, tj. a/n. Při hodnotě a by se dle mého vycházelo z předpokladu, že všechny plánované směny od teď (aktuálního období) až do konce roku dle aktuálního přiřazení kalendáře zaměstnanci budou započteny jako odpracované pro stanovení počtu odpracovaných hodin.
| |
|
| |
| '''''Jak se vypočte počet odpracovaných týdnů?'''''
| |
| : Zákon hovoří o počtech odpracovaných týdnů, ale nedefinuje, co se pod pojmem "odpracovaná stanovená týdenní pracovní doba" <small>(někdy pojmenovaná zkráceně: týdenní odpracovaná doba)</small> skrývá či jak se přesně počítá. Předpokládejme, že ve všech případech, kdy je tento pojem použit, měl zákonodárce na mysli stejnou veličinu se stejným výpočtem. Tedy pro následující případy:
| |
| * 1 násobek (při určování počtu týdnů)
| |
| * 4 násobek (podmínka pro nárok na poměrnou část)
| |
| * 12 násobek (podmínka pro započtení částečně započitatelných náhradních dob)
| |
| * 20 násobek (limit započítání částečně započitatelných náhradních dob)
| |
|
| |
| Počet odpracovaných týdenních dob by bylo možno určovat mnoha různými způsoby. Až výklady určí doporučený (či nutný) postup.
| |
| : Dle kalendářních dnů. Mohlo by se jednat o rozdíl v kalendářních dnech podělený 7. Tedy dny od 1.1. do 31.12. resp. od data zahájení do ukončení pracovního poměru (pokud připadnou na daný rok) resp. od data zahájení do ukončení práce v daném modelu stanovené týdenní pracovní doby.
| |
| : Dle pracovních hodin. Toto uvádějí stávající prameny (přednáška JUDr. Šubrt v létě 2020). Pokud platí pravidlo (výše) o shodnosti významu, přednost by připadla této variantě, a to vzhledem k potřebě započítávat určitým způsobem nepřítomnosti (např. nemoci) a k praktičtějšímu způsobu při zpracování mezd. Pak například
| |
| počet odpracovaných týdenních dob = počet "odpracovaných" hodin / [[StanTydPr]]
| |
| Můžeme pronést výrok:
| |
| Nárok na dovolenou v '''hodinách''' je závislý na počtu odpracovaných '''hodin''' v kalendářním roce.
| |
|
| |
| == Změna stanovené týdenní pracovní doby v průběhu roku ==
| |
| '''''Jak počítat nárok při změně stanovené týdenní pracovní doby v průběhu roku?'''''
| |
| : Zde přicházíme k prvním řádnějším komplikacím navrženého systému. Zákon v první řadě neuvádí přesný algoritmus. Logický se jeví postup parciálního samostatného výpočtu pro každou [[StanTydPr]]. Ale nejasná jsou zaokrouhlování, rozpočítávání (celý počet odpracovaných týdnů určit ze součtu za jednotlivé [[StanTydPr]] či přísněji jednotlivě u každého), a jiné.
| |
|
| |
| '''''Existuje příklad pro variantu parciálního výpočtu pro každou stanovenou týdenní pracovní dobu?'''''
| |
| : V této variantě se sčítá nárok na dovolenou za dobu před přeřazením do jiné týdenní pracovní doby a po něm. Příklady obvykle uvádějí následující veličiny (celkově za celý kalendářní rok):
| |
| * hodnotu týdenní pracovní doby (v hodinách)
| |
| * počet odpracovaných týdenních dob (desetinné číslo)
| |
|
| |
| [[Image: Zmena StanTydPr Priklad1.png]]
| |
|
| |
| Postup výpočtu (zlomky týdnů jsou určovány z pracovních hodin a [[StanTydPr]]):
| |
| # Stanovení počtu "započtených" pracovních hodin pro každý [[StanTydPr]]
| |
| # Určení počtu odpracovaných týdenních dob jako desetinné číslo
| |
| # Stanovení celé části (s případným ohledem na zaokrouhlovací rozdíl vzhledem k výslednému součtu)
| |
| # Výpočet nároku za každý [[StanTydPr]]: Nárok = Odprac.týd.doby * 1/52 [[StanTydPr]] * Výměra dovolené
| |
| # Výsledný součet a zaokrouhlení.
| |
|
| |
| '''''Má uvedený postup svá úskalí?'''''
| |
| : Samozřejmě. Vynoří se ve chvíli, kdy je potřeba rozhodovat o limitech. Součástí "odpracovaných" hodin jsou i částečně započitatelné překážky do limitu (20-násobek). Dejme tomu, že jsme dospěli k limitní hodnotě a navíc počet (hodin) započitatelných překážek je vyšší, proto nemohou být započteny všechny. Ke které části je přičíst? K první dle pořadí, pak postupně k dalším? Poměrně?
| |
|
| |
| {|border="1" cellpadding="3" cellspacing="0"
| |
| |+ <small>Příklad k problematice přiřazení započitatelných překážek přesahujících limi</small>
| |
| |- style="background-color: #eeeeee"
| |
| |StanTydPr
| |
| |Typ
| |
| |Datum od
| |
| |Datum do
| |
| |-
| |
| |40 || Odprac.doba || 1.1.2021 || 10.2.2021
| |
| |-
| |
| |40 || Nemoc || 11.2.2021 || 23.9.2021
| |
| |-
| |
| |40 || Odprac.doba || 24.9.2021 || 30.9.2021
| |
| |-
| |
| |30 || Odprac.doba || 1.10.2021 || 18.10.2021
| |
| |-
| |
| |30 || Nemoc || 19.10.2021 || 27.11.2021
| |
| |-
| |
| |30 || Odprac.doba ||28.11.2021||31.12.2021
| |
| |}
| |
|
| |
| '''''Je možno postupovat při výpočtu dovolené v těchto případech, respektive obecně, prostřednictvím ''průměrné délky stanovené týdenní pracovní doby''?'''''
| |
|
| |
|
| |
|
| |
| '''''Jaký je správný výpočet pro limity [[StanTydPr]] (4-násobek, 12-násobek, 20-násobek) při změně stanovené týdenní pracovní doby v průběhu roku?'''''
| |
| : Zákon neuvádí - věc pro metodiku. Dovedeno do detailu jsou tyto '''komplikace''' již '''notné'''. Násobky jsou určeny pro celé období kalendářního roku. Je otázka, prostřednictvím jakých veličin se dobrat k průměrné hodnotě [[StanTydPr]] (poměr odpracovaných hodin, poměr délky kalendářních dnů) či zda nejít jinou cestou.
| |
