|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| '''Výpočet sociálního pojištění'''
| |
|
| |
|
| == Zaměstnanec ==
| |
| Stanoví se '''vyměřovací základ sociálního pojištění zaměstnance'''.
| |
| '''Vynásobí se''' příslušnou sazbou - '''6,5%''' <small> nebo 3,5%</small>
| |
| Výsledek (po zaokrouhlení nahoru) je odvod sociálního pojištění zaměstnance.
| |
|
| |
| {|border="1" cellpadding="3" cellspacing="0"
| |
| |+ <small>Sazba pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnance</small>
| |
| |-
| |
| |<small>Sazba</small>
| |
| |<small>Komentář</small>
| |
| |-
| |
| |'''6,5%'''
| |
| | Zaměstnanec není účasten důchodového spoření.
| |
| |-
| |
| |3,5%
| |
| |Zaměstnanec je účasten [[důchodové spoření|důchodového spoření]].
| |
| |}
| |
|
| |
|
| |
| == Zaměstnavatel ==
| |
| '''Sečtou se vyměřovací základy sociálního pojištění všech zaměstnanců.'''
| |
| '''Vynásobí se''' příslušnou sazbou - '''25%''' <small>nebo 26%</small>
| |
| Výsledek (po zaokrouhlení nahoru) je odvod sociálního pojištění společnosti.
| |
|
| |
| {|border="1" cellpadding="3" cellspacing="0"
| |
| |+ <small>Sazba pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnavatele</small>
| |
| |-
| |
| |<small>Sazba</small>
| |
| |<small>Komentář</small>
| |
| |-
| |
| |'''25%'''
| |
| | Standardní sazba.
| |
| |-
| |
| | 26%
| |
| |Zaměstnavatel má průměrně méně než 26 zaměstnanců a tuto sazbu má oficiálně dohodnutou (schválenou).
| |
| |}
| |
|
| |
| == Celkový odvod ==
| |
| Celkový odvod je dán jako
| |
| * součet odvodů za zaměstnance
| |
| * plus odvod za zaměstnavatele
| |
|
| |
| == Poměrná část odvodu zaměstnavatele k zaměstnanci ==
| |
| Legislativní postup stanovuje '''jen výsledný odvod za zaměstnavatele'''; nestanovuje poměrnou část odvodu zaměstnavatele k zaměstnanci (jak je naproti tomu u zdravotního pojištění). Nicméně pro některé účely - jako např. stanovení superhrubé mzdy, převod do účetnictví, některé sestavy o nákladech na zaměstnance - je vhodné nebo potřebné stanovit tuto poměrnou část.
| |
|
| |
| V případě, že je požadavek na to, aby součet poměrných částí udával stejnou výchozí částku, pak tento '''zpětný postup (rozpad)''' získání částky za jednotlivce či skupinu (středisko) z celkové částky naráží na '''problematiku zaokrouhlování''', která může být v různých případech řešena různě.
| |
|
| |
| Příklady
| |
| * [[Sociální pojištění (sestava)]] - neuvádí poměrnou část k zaměstnanci.
| |
| * [[Souhrn nákladů na zam.]] - zaokrouhlovací rozdíl je na konci rozpadu přiřazen zaměstnanci s nejvyšším sociálním základem.
| |
| * [[Export do účetnictví]] - různě; např. zaokrouhlovací rozdíl je přiřazen na předem stanovené středisko.
| |
| * Superhrubá mzda - částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, tj. součet poměrných částí pak nesouhlasí (resp. nemusí souhlasit) s výchozí částkou.
| |
| ''U sociálního pojištění se pojistné za zaměstnavatele stanoví z úhrnu všech vyměřovacích základů se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Pro daňový účel je třeba stanovit sociální pojištění pro stanovení základu daně u každého zaměstnance samostatně. Částka povinného pojištění se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.''
| |
|
| |
| == Odkazy ==
| |
| * [[Sociální pojištění]]
| |
| * [[Sociální pojištění zaměstnavatele s pobočkami]]
| |
