Navýšení pojistného na sociální zabezpečení pro vybrané profese (rozdělení vyměřovacího základu zaměstnance): Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 50: | Řádek 50: | ||
''Výpočet včetně komentáře'' - uvádí hodnoty hodin, z nichž systém při rozpadu vycházel. | ''Výpočet včetně komentáře'' - uvádí hodnoty hodin, z nichž systém při rozpadu vycházel. | ||
<small>(HD79669)</small> | |||
== Přesčasy == | == Přesčasy == | ||
| Řádek 57: | Řádek 59: | ||
V uvedené situaci je nutno dodržet základní pravidlo, že pro správný rozpočet základů soc.pojištění pro určení rozdílných sazeb pojistného za zaměstnavatele, je nutno mít rozděleny odpracované hodiny na samostatných mzd.položkách dle práce v riziku a mimo rizika. Tzn. v případě, kdy odpracované přesčasové hodiny jsou uvedeny na jedné mzd.položce 169 jak v riziku, tak mimo něj, nelze správně provést rozpad soc.pojištění pro různé sazby pojistného zaměstnavatele. | V uvedené situaci je nutno dodržet základní pravidlo, že pro správný rozpočet základů soc.pojištění pro určení rozdílných sazeb pojistného za zaměstnavatele, je nutno mít rozděleny odpracované hodiny na samostatných mzd.položkách dle práce v riziku a mimo rizika. Tzn. v případě, kdy odpracované přesčasové hodiny jsou uvedeny na jedné mzd.položce 169 jak v riziku, tak mimo něj, nelze správně provést rozpad soc.pojištění pro různé sazby pojistného zaměstnavatele. | ||
Je tedy nutno oddělit hodiny odpracované na přesčas mimo rizikovou práci na jinou mzd.položku např.168-přesčas mimo rizika a tuto do systému pořídit např.importem z docházky či ručním vstupem. K této položce by se následně vztahoval i samostatný příplatek za přesčas mimo běžného kódu 212. | Je tedy nutno oddělit hodiny odpracované na přesčas mimo rizikovou práci na jinou mzd.položku např.168-přesčas mimo rizika a tuto do systému pořídit např.importem z docházky či ručním vstupem. K této položce by se následně vztahoval i samostatný příplatek za přesčas mimo běžného kódu 212. | ||
Přesčasové hodiny v rizikové práci by se nadále pořizovaly kódem 212 a odprac.doby se generovala na standardní kód 169. Po této změně již půjde doplnit výše uvedená nová mzd.položka 168 do číselníku Pojmů pod pojem "Běžná sazba SP u nár.profesí" a systém již poté dokáže automaticky správně rozdělit vym.základ pro odlišné sazby pojistného za zaměstnavatele. (hd 76435) | Přesčasové hodiny v rizikové práci by se nadále pořizovaly kódem 212 a odprac.doby se generovala na standardní kód 169. Po této změně již půjde doplnit výše uvedená nová mzd.položka 168 do číselníku Pojmů pod pojem "Běžná sazba SP u nár.profesí" a systém již poté dokáže automaticky správně rozdělit vym.základ pro odlišné sazby pojistného za zaměstnavatele. (hd 76435, 77607, 81388) | ||
</small> | </small> | ||
Aktuální verze z 25. 6. 2026, 13:56
Navýšení pojistného na sociální zabezpečení pro vybrané profese (rozdělení vyměřovacího základu zaměstnance)
Historie
Do roku 2024 byl používán tento postup:
Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se zvýšenou sazbou se z vyměřovacího základu zaměstnance započítávaly příjmy související s hodinami odpracovanými v rizikové práci. Do základu s nezvýšenou sazbou pak ostatní příjmy, které bezprostředně nesouvisely s výkonem práce záchranáře, např. za dobu účasti a školení či za dobu dovolené.
§ (stav k 1.1.2025)
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
§ 5a
(2) Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci v témže zaměstnání vedle činnosti v rizikovém zaměstnání nebo činnosti zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku též jiné činnosti, rozdělí se vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely odstavce 1 podle počtu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával jiné činnosti. Nemá-li tento zaměstnanec v kalendářním měsíci žádnou odpracovanou hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní měsíc na poměrné části způsobem podle věty první podle počtu odpracovaných hodin v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci. Poměrná část vyměřovacího základu tohoto zaměstnance se pro účely odstavce 1 písm. a) zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Postup
Vyměřovací základ zaměstnance se rozděluje podle
- odpracovaných hodin v rizikovém zaměstnání a
- odpracovaných hodin v jiné činnosti.
Za odpracovanou hodinu se považuje hodina, v níž zaměstnanec vykonával práci.
Za odpracovanou hodinu se nepovažují např. hodiny připadající na dobu, v níž zaměstnanec nepracoval pro překážky v práci, dobu dovolené nebo svátek, za který namísto náhrady mzdy náleží mzda nebo plat.
Příklady
1. Zaměstnanec v 02/2025 odpracoval 120 hodin, čerpal dovolenou 24 hodin a u lékaře byl 16 hodin. Vyměřovací základ zaměstnance je 40 000 Kč.
Zaměstnanec pracoval jen v rizikovém zaměstnání. Celý vyměřovací základ (40 000 Kč) bude započten do vyměřovacího základu s vyšší sazbou.
2. Zaměstnanec v 06/2025 odpracoval 120 hodin, čerpal dovolenou 24 hodin, u lékaře byl 4 hodiny a 20 hodin se účastnil povinného školení. Vyměřovací základ zaměstnance je 41 000 Kč.
Počet odpracovaných hodi v rizikové činnosti: 120 hod, v nerizikové: 20 hodin.
Do vyměřovacího základu s vyšší sazbou: 41 000 Kč x 120 / (120+20)
Do vyměřovacího základu s nižší sazbou: 41 000 Kč x 20 / (120+20)
3. Zaměstnanec (z příkladu 2) v 07/2025 čerpal celý měsíc dovolenou, za níž mu byla zúčtována náhrada ve výši 49 000 Kč.
V 07/2025 není žádná odpracovaná hodina, příjem se tedy rozdělí stejným způsobem jako v minulém měsíci.
Do vyměřovacího základu s vyšší sazbou: 49 000 Kč x 120 / (120+20)
Do vyměřovacího základu s nižší sazbou: 49 000 Kč x 20 / (120+20)
Aplikace
- Běžná sazba SP u nár.profesí (pojem) - pojem je potřeba zkontrolovat a přenastavit.
Byl upraven rozpad základu sociálního pojištění zaměstnavatele v případě náročných (rizikových) profesí na případnou část, která podlého běžné sazbě pojistného. Nově se sleduje odpracovaná doba mimo rizikovou práci a následně se celkový základ soc.poj. rozdělí v poměru odpracované doby v rizikové práci a při práci mimo rizika. Do odpracované doby se počítá jen skutečně odpracovaná doba, nikoliv např.náhrady za práci, svátky, dovolené atd. Standardně jede o kódy 100-169 (u měsíčních mezd se odečítají hodiny svátků na kódu 53) a hodiny odpracovaných na dohodu. Z uvedených kódů se načítá i odpracovaná doba mimo riziko a to na mzdových položkách, které jsou označeny v číselníku Pojmů pod původním pojmem "Běžná sazba SP u nár.profesí". Zde se původně označovaly mzdové položky, jejich částka se počítala do soc.základu s běžnou sazbou. Tato funkcionalita platí pouze do změny legislativy v této problematice tj. naposledy za 12/2024. Od 1/2025 je potřeba uvedený pojem zkontrolovat a případně přenastavit. Pokud by byla označena daným pojmem mzd.položka mimo standardní interval kódů pro odprac.dobu, systém na tuto skutečnost při výpočtu upozorní a takový kód pro účely rozpadu ignoruje. V případě, že v aktuálním období není žádná odpracovaná doba, pak systém stejným výše popsaným způsobem zjišťuje odprac.dobu v předchozím období (postupně, než najde období s odprac.hodinami > 0).
Výpočet včetně komentáře - uvádí hodnoty hodin, z nichž systém při rozpadu vycházel.
(HD79669)
Přesčasy
V případě přesčasů nastává otázka rozdělení obdobná jako u odpracované doby - tzn. rozlišení přesčasové práce v běžném provozu a v rizikové práci.
V uvedené situaci je nutno dodržet základní pravidlo, že pro správný rozpočet základů soc.pojištění pro určení rozdílných sazeb pojistného za zaměstnavatele, je nutno mít rozděleny odpracované hodiny na samostatných mzd.položkách dle práce v riziku a mimo rizika. Tzn. v případě, kdy odpracované přesčasové hodiny jsou uvedeny na jedné mzd.položce 169 jak v riziku, tak mimo něj, nelze správně provést rozpad soc.pojištění pro různé sazby pojistného zaměstnavatele. Je tedy nutno oddělit hodiny odpracované na přesčas mimo rizikovou práci na jinou mzd.položku např.168-přesčas mimo rizika a tuto do systému pořídit např.importem z docházky či ručním vstupem. K této položce by se následně vztahoval i samostatný příplatek za přesčas mimo běžného kódu 212. Přesčasové hodiny v rizikové práci by se nadále pořizovaly kódem 212 a odprac.doby se generovala na standardní kód 169. Po této změně již půjde doplnit výše uvedená nová mzd.položka 168 do číselníku Pojmů pod pojem "Běžná sazba SP u nár.profesí" a systém již poté dokáže automaticky správně rozdělit vym.základ pro odlišné sazby pojistného za zaměstnavatele. (hd 76435, 77607, 81388)