Minimální vyměřovací základ (příklady)

Minimální vyměřovací základ (příklady)

Příklady níže uvádějí historické hodnoty. Aktuální viz: Minimální mzda

Příklady

legislativa r. 2012: 8000 Kč (od 1.1.2007)
Aplikace V menu ´Evidence – Evidence zaměstnanců´, záložce ´Mzdové údaje´ lze každému zaměstnanci nastavit jeden z příznaků pro výpočet zdravotního pojištění (pole ‘Druh slevy´):

• 0 - nejméně z minimální mzdy
• 1 - ze skutečně vydělaných peněz
• 3 - bez pojištění

V aplikaci se standardně hlídá dosažení minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění jen pro hlavní pracovní poměr. Je-li to potřeba hlídat i u dalších pracovních poměrů, vyplníte rozšiřující parametr MINVZAKL_DRUHP čísly dalších pracovních poměrů, oddělenými čárkou.

legislativa r. 2012
Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:

• zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období
• zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (PN, MD, RD, OČR, karanténa, vyšetření, svatba, přestěhování, úmrtí rodinného příslušníka, …)
• zaměstnanec se stal, nebo přestal být v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát.

Příklad: PN od 1.7.-22.7.2008.

• 9/31 x 8000 = 2322,58
• 2322,58 x 0,135 = 314
• 9… počet kalendářních dnů, které zaměstnanec v červenci pracoval
• 314 Kč … pojistné na zdravotní pojištění musí být odvedeno nejméně v této částce.

legislativa r. 2012
Minimální vyměřovací základ není určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc:

• a) osobou, za kterou platí pojistné i stát

V aplikaci stačí mít zaměstnance označeného jako "důchodce" (Osobní údaje, pole "důchod") a poté se mu již nebude hlídat minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění (resp. tato kategorie ho nemá určen). Stejně tak pro osobu, která je na rodičovské nebo mateřské dovolené (Nepřítomnosti, záložka Mateřská dovolená).

Zaměstnanec nedosahující minimální mzdy

legislativa r. 2012
Pokud zaměstnanec, který je zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele, nedosáhne měsíčního příjmu ani 8000 Kč, je povinen, až na zákonné výjimky, jeho prostřednictvím doplatit pojistné z rozdílu těchto vyměřovacích základů (tj. skutečně dosaženého příjmu a minimální mzdy) v plné výši 13,5%. Pokud je však vyměřovací základ nižší z důvodu překážek na straně organizace, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

Příklad: Zaměstnanec má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou na zkrácený pracovní úvazek s měsíčním výdělkem 3000 Kč a současně nepatří do kategorie, u které není stanoven minimální vyměřovací základ. Jeho výdělek tedy nedosahuje výše minimální mzdy.

Zaměstnanci bude strženo: 3000 x 0,135 / 3 = 135Kč a doplatek pojistného (8000 -3000) x 0,135 = 675 Kč Zaměstnavatel odvede pojistné ve výši: 8000 x 0,135 = 1080 Kč, přičemž ze svých prostředků zaplatí 1080 – 135 – 675 = 270Kč

Příklad: Aplikace

• 1.-10.7.2007 pracovní neschopnost. Výdělek 111-Měs.mzda: 2000 Kč, druh slevy na zdravotní pojištění:´ 0 nejméně z minimální mzdy´.
• 902 ZÁK.POJ.ZDRAV: 90Kč (4,5% z 2000)
• 903 ZDRAV. POJ. 13.5: 462 Kč ((8000 x 21 odpracovaných dnů/31 kalendářních dnů – 2000) x 0,135) = doplatek pojistného
• Kdyby měl zaměstnanec nastaven druh slevy: ´1 ze skutečně vydělaných peněz´, pak se mu nebude generovat doplatek pojistného 903

Je možno srazit více než minimální částku odvodu (v případě doplatku do minima)?

Je možno srazit více než minimální částku odvodu (v případě doplatku do minima)?

Zaměstnanec s více pracovními poměry, jehož celkový příjem nedosahuje minimální mzdy

legislativa r. 2012
Zaměstnanec je povinen provést doplatek do výše minimální mzdy prostřednictvím jednoho zvoleného zaměstnavatele.

Aplikace. V praxi případ nebývá častý. Šlo by jej řešit například tak, že zaměstnanci se nastaví druh slevy: ´1 ze skutečně vydělaných peněz´, a ručně spočtený doplatek (nebo předem spočtený aplikací) se zadá přes doplatky: kód 903 ZDRAV POJ.13.5. a částka.

Zaměstnanec s více pracovními poměry, kdy alespoň v jednom z nich dosahuje minimální mzdy

legislativa r. 2012
Příklad: Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele A (měsíčně 9000Kč) a u B (měsíčně 1100Kč). Zaměstnavatel B již neprovádí doplatek do minimální mzdy, protože A odvádí pojistné vyšší než 1080 Kč, avšak musí mít o tom doklad od A.

Aplikace. Jedná-li se o zaměstnavatele A, pak zaměstnanec bude mít nastaveno ´0-nejméně z minimální mzdy´, jedná-li se o B, pak ´1-ze skutečně vydělaných peněz´.

Navazující poměry s různou indikací hlídání min.vym.zákl.

Případ: Hlavní pracovní poměr trvá jen část měsíce a navazuje na něj pracovní poměr, u něhož se minimální vyměřovací základ nehlídá.

Výstup: Minimální vyměřovací základ se stanoví jen na dny hlavního pracovního poměru (či jiného poměru, který je nastaven na hlídání).

Pracovní volno bez náhrady příjmu a neomluvená absence - do roku 2014 (včetně)

legislativa 2012
Po celý měsíc: Je vyměřovacím základem minimální mzda daného měsíce.

Po dobu kratší: Se připočte k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, který trvalo pracovní volno nebo neomluvená nepřítomnost, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci.

Pracovní volno bez náhrady příjmu: 1/3 pojistného musí zaplatit zaměstnanec, k úhradě zbylých 2/3 (zcela nebo zčásti) se může zaměstnanec zaměstnavateli zavázat písemnou smlouvou.

Neomluvená nepřítomnost: zaměstnanec je povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil.

Podle odstavce ´Po dobu kratší´ se ale nepostupuje v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu zaměstnanci, který:

• vykonává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že ten za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu
• je po CELÉ rozhodné období zařazen do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát
• dlouhodobě pobývá v cizině a neplatí pojistné

Aplikace U mzdové položky se definuje započitatelnost do zdravotního pojištění:

• 0 – Položka se nezapočítává
• 1 – Položka se započítává do zdravotního pojištění
• 2 – Započítává se 13,5% minimální mzdy (některá neplacená volna), hradí plně zaměstnanec
• 3 – Započítává se 13,5%, hradí plně zaměstnavatel
• 4 – Započítává se 13,5% minimální mzdy, z toho 4,5% hradí zaměstnanec a 9% hradí zaměstnavatel.

Příklad:

• 111 MES.MZDA 9000Kč
• 513 OML.VOLNO KRÁT. 10.7.-15.7.2007 0Kč
• 902 ZÁK.POJ.ZDRAV. 475Kč (4,5% z vyměřovacího základu: 9000 + (6 dnů neplaceného volna/31 dnů kalendářních v měsíci x 8000 min. mzda))

Příklad platí pro případ, že mzdová položka 531 má nastavenu započitatelnost do zdravotního pojištění 4 a zaměstnanec má nastaveno ´0-nejméně z minim.mzdy´.

Měla-li by mzdová položka nastavenu započitatelnost 3 a zaměstnanec nastaveno ´0-nejméně z minim.mzdy´, systém by vygeneroval:

• 902 ZÁK.POJ.ZDRAV. 405Kč (4,5% z 9000)
• 904 ZDRAV POJ.PODN. 210Kč (13,5% z částky (6 dnů neplaceného volna/31 dnů kalendářních v měsíci x 8000)). Mzdová položka 904 bude uvedena ve zpracování brutto zaměstnance, ale nebude ji hradit zaměstnanec (ve výplatě se mu nestrhne), ale zaměstnavatel.

Měla-li by mzdová položka nastavenu započitatelnost 2 a zaměstnanec nastaveno ´0-nejméně z minim.mzdy´, systém by vygeneroval:

• 902 ZÁK.POJ.ZDRAV. 405Kč (4,5% z 9000)
• 903 ZDRAV POJ.13.5 - 210č (13,5% z částky (6 dnů neplaceného volna/31 dnů kalendářních v měsíci x 8000).

Pokud bude u zaměstnance nastaveno ´1 - ze skutečně vydělaných peněz´, systém vygeneruje jen mzdovou položku 902 ve výši 405Kč.

NEOMLUVENÁ ABSENCE

• 111 MES.MZDA 9000Kč
• 515 NEOML. ABSENCE 6 kalendářních dnů 0Kč
• 902 ZÁK.POJ.ZDRAV. 405Kč (4,5% z 9000)
• 903 ZDRAV POJ.13.5 - 210Kč (13,5% z částky (6 dnů neomluvené absence/31 dnů kalendářních v měsíci x 8000).

Platí pro případ, že zaměstnanec má nastaveno ´0-nejméně z minim.mzdy´ Pokud bude u zaměstnance nastaveno ´1-ze skutečně vydělaných peněz´, systém vygeneruje jen mzdovou položku 902 ZÁK.POJ.ZDRAV. ve výši 405Kč (4,5% z vyměřovacího základu 9000).

legislativa r. 2012
Za dobu pracovního volna bez náhrady příjmu se nic nepřipočítává, pokud bylo takové volno poskytnuto zaměstnanci, který patří mezi pojištěnce, kteří nemají určen minimální vyměřovací základ.

V aplikaci stačí mít zaměstnance označeného jako "důchodce" nebo osobu na MD nebo RD a systém doplatek zdravotního pojištění (připočtení částky k základu za dobu pracovního volna bez náhrady příjmu) nevygeneruje.

Výpočet zdrav.pojištění za neplac.volno v min.obdobích

Upřesnění výpočtu probíhá tak, že pro části neplaceného volna, které se týkají jiných kalendářních měsíců než aktuálního, se sazba stanoví poměrem dle kalendářních dnů měsíce, do kterého daná část neplaceného volna spadá.

Příklad: Aktuální období 11/2012. Zadáváno zpětně neplacené volno od 25.10. do 31.10.2012, zdravotní pojištění je počítáno ze sazby 8000Kč/31dnů=258.0645 krát 7 dní = 1807Kč.

Neplacené volno pokračovalo i v aktuální mměsíci od 1.11. do 6.11.2012, zde byla sazba stanovena výpočtem: 8000/30=266.6666Kč krát 6 dní = 1600Kč. Celkově je tedy stanoven základ za neplacené volno v částce 3407Kč.

Vyměřovací základy při kódech 903 a 904

Seznam zaplaceného zdravotního pojištění (MS039)

Přehledu o platbě pojistného

Při načítání vyměřovacích základů při použití kódů 904 a 903, která mají vyměřovací základstanoven pomocně z minimální mzdy (ať už doplatkem nebo automaticky z neplac.volna či doplatku do min.vym.základu), se takový základ uvádí vždy pouze 1x pro daný typ mzdové složky u konkrétního zaměstnance (prac.poměru). Vzhledem k zaokrouhlení se mohou vznikat, zejména u doplatků výše uvedených kódů, korunové rozdíly (tyto případné odchylky nemají vliv na správnost výpočtu).

MD a RD ne po celý měsíc

Osoba, za kterou platí pojistné stát: odvádí se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu.
Podmínkou předchozího je, že zaměstnanec je registrován ve "státní" kategorii po celý kalendářní měsíc.
Abeceda mzdové účetní 2016, str. 364

Aplikace: Pokud má zaměstnanec nastaveno "nejméně z min.mzdy" a v průběhu měsíce začíná/končí MD a RD, pak systém provádí kontrolu na poměrný (dle počtu dnů) minimální vyměřovací základ, a příp. provede doplatek zdravotního pojištění 13,5%.

Odkazy

• Minimální vyměřovací základ