Minimální vyměřovací základ: Porovnání verzí

Z Prirucky
 
(Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění ==
== Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění ==
Minimální mzda je minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru a vyměřovacím základem pro osoby bez zdanitelných příjmů.


''legislativa r. 2012: 8000 Kč (od 1.1.2007)'' <br>
https://www.vzp.cz/platci/informace/zamestnavatel/vymerovaci-zaklad-a-vypocet-pojistneho/cerpani-pracovniho-volna
Aplikace
V menu ´Evidence – Evidence zaměstnanců´, záložce ´Mzdové údaje´ lze každému zaměstnanci nastavit jeden z příznaků pro výpočet zdravotního pojištění (pole ‘Druh slevy´):
* 0 - nejméně z minimální mzdy
* 1 - ze skutečně vydělaných peněz
* 3 - bez pojištění


V aplikaci se standardně hlídá dosažení minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění jen pro hlavní pracovní poměr. Je-li to potřeba hlídat i u dalších pracovních poměrů, vyplníte rozšiřující parametr MINVZAKL_DRUHP čísly dalších pracovních poměrů, oddělenými čárkou.  
Viz: [[Minimální mzda]].


== Zaokrouhlení ==
'''Zaokrouhlení při stanovení minimálního vyměřovacího základu''' <br>
Při úpravě na kalendářní dny v měsíci systém provádí zaokrouhlení základu '''na celé koruny nahoru'''. <small>Dříve na celé koruny dolů, změněno dle aktualizovaných výkladů a po konzultaci s centrálou VZP</small>


''legislativa r. 2012'' <br>
'''Zaokrouhlení vlastní částky doplatku''' <br>
''Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:
Zaokrouhlení vlastní částky doplatku je '''na celé koruny nahoru'''.
* zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období
<!--
* zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (PN, MD, RD, OČR, karanténa, vyšetření, svatba, přestěhování, úmrtí rodinného příslušníka, …)
Mirek – id 25224 – později pro všechny
* zaměstnanec se stal, nebo přestal být v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát.''
Požadavek: Změna zaokrouhlení vyměřovacího základu ZP na celé koruny nahoru
Byla provedena změna zaokrouhlení při stanovení minimálního vyměřovacího základu pro účely zdravotního pojištění. Doposud se při úpravě na kalendářní dny v měsíci provádělo zaokrouhlení na celé koruny dolů, dle aktualizovaných výkladů a po konzultaci s centrálou VZP došlo ke změně zaokrouhlení na celé koruny nahoru. Zaokrouhlení vlastní částky doplatků zdravotního pojištění zůstává beze změn (na celé koruny nahoru).
-->


Příklad: PN od 1.7.-22.7.2008.
== Úprava (krácení) vyměřovacího základu ==
* 9/31 x 8000 = 2322,58
Minimální vyměřovací základ se stanoví následovně:
* 2322,58 x 0,135 = 314
Min.vyměř.základ upravený = Min.vyměř.základ (plná částka) * započtené kal.dny/kalendářní dny měsíce
* 9… počet kalendářních dnů, které zaměstnanec v červenci pracoval
Ke snížení tedy dochází např. v následujících případech:
* 314 Kč … pojistné na zdravotní pojištění musí být odvedeno nejméně v této částce.
* '''Zaměstnání netrvalo celé období''' (zaměstnanec v průběhu měsíce nastoupil nebo vystoupil; dle data [[zahájení pracovního poměru]] a [[ukončení pracovního poměru]]). ''Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období.''
* Zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro '''důležité osobní překážky v práci''' (např. pro '''nemoc''') - mzd.pol. 508-512 (a jejich příslušné rozpady na 8xx) a [[NEM Z POVOLANI (sk.3)]], '''"mateřská" a "rodičovská dovolená"''' (mzd.pol. 852, 510), <br>
<small><s>'''"otcovská"''' (855) </s> - [[Otcovská a minimální vyměřovací základ ZP]],</small> <br>
příp. '''další''' (celkově: 811-869).
* '''516-Dočasně nevyjasněná absence'''. <!-- Mirek K. 16. týden 2015 -->
* '''Mimoevidenční nepřítomnost''' - mzdová položka v intervalu 502-519 se [[Mzdové položky - započitatelnost do zdrav.poj.|započitatelností do zdrav.poj.]] = 0 a s indikací [[Mzdové položky - druh absence|druh absence]] = 3. <small>Např. dlouhodobé uvolnění z funkce, rodičovská dovolená.</small> <!-- Mirek K. 30480, listopad 2015-->
* '''Časovost u studentů'''
Problematika časovosti je řešena u nejfrekventovanějšího případu, tj. u studentů:
: - pro správnost výpočtu min.vyměřovacího základu u studentů, je potřeba mít zadáno přesnou časovost platnosti studující školy v agendě [[Studenti]]. Tzn. v případě, že je zadán ve [[Mzdové údaje]] v položce ''Student = ano'' a zároveň v agendě [[Studenti]] je zadán časově záznam, který končí nebo začíná v aktuálním období, pak se pro účely min.vym. základu zdrav.pojištění počítá poměrná část. [[Student, doktorand a zdravotní pojištění]]
<small>hd 68609</small>


* '''Ostatní případy, kdy se plátcem pojistného stal stát v průběhu měsíce'''
Co se týká ostatních případů, kdy se jedná o pojištěnce státu pro účely zdrav.pojištění (např.registrace na Úřadě práce), jde o minoritní případy, které se řeší ručním vstupem doplatku zdrav.pojištění. <small>Případné zavedení časovosti položky "Druh zdrav.poj." v agendě Mzdové údaje by znamenalo velkou pracnost a další zesložitění systému, proto zatím o této variantě neuvažujeme.</small>
<small>hd 68609</small>


''legislativa r. 2012'' <br>
== Platí pro osoby ==
''Minimální vyměřovací základ není určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc:
* [[Vojenská evidence]]
* a) osobou, za kterou platí pojistné i stát ''


V aplikaci stačí mít zaměstnance označeného jako „důchodce“ (Evidence zaměstnanců/Osobní údaje, pole „důchod“) a poté se mu již nebude hlídat minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění (resp. tato kategorie ho nemá určen). Stejně tak pro osobu, která je na rodičovské nebo mateřské dovolené (agenda Nepřítomnosti, záložka Mateřská dovolená).
== Neplatí pro osoby ==
''Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby:''
: ''a) za kterou je '''plátcem pojistného i stát'''''
: ''b) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením ...''
: ''c) ... věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání ...''
: ''d) ... celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let ...''
: ''e) ... současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost ...''
'''''pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u výše uvedených zaměstnanců je jejich skutečný příjem.'''''


Maximální vyměřovací základ.
<small>Např., Abeceda mzdové účetní 2017, str. 356 </small>
Princip - viz Sociální pojištění.


=== Zaměstnanec nedosahující minimální mzdy  ===
* [[Pojištěnci hrazení státem a oznamovací povinnost od 1.1.2026 (zdravotní pojištění)]]


''legislativa r. 2012'' <br>
* [[Druh zdravotního pojištění]]
''Pokud zaměstnanec, který je zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele, nedosáhne měsíčního příjmu ani 8000 Kč, je povinen, až na zákonné výjimky, jeho prostřednictvím doplatit pojistné z rozdílu těchto vyměřovacích základů (tj. skutečně dosaženého příjmu a minimální mzdy) v plné výši 13,5%. Pokud je však vyměřovací základ nižší z důvodu překážek na straně organizace, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.


Příklad: Zaměstnanec má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou na zkrácený pracovní úvazek s měsíčním výdělkem 3000 Kč a současně nepatří do kategorie, u které není stanoven minimální vyměřovací základ. Jeho výdělek tedy nedosahuje výše minimální mzdy.
<!--
== Rodičovská dovolená netrvající celý měsíc ==
Jde o situaci, kdy zaměstnanec je jen po část měsíce na rodičovské dovolené (rodičovská dovolená v daném měsíci začíná či končí). V takovém případě se nepovažuje pro účely zdravotního pojištění za pojištěnce státu, tudíž o kalendářní dny rodičovské dovolené v daném měsíci se neponižuje minimální vyměřovací základ. Pokud je rodičovská dovolená po celý měsíc, pak je min.vyměřovací základ 0.  


Zaměstnanci bude strženo: 3000 x 0,135 / 3 = 135Kč a doplatek pojistného (8000 -3000) x 0,135 = 675 Kč
09/2017
Zaměstnavatel odvede pojistné ve výši: 8000 x 0,135 = 1080 Kč, přičemž ze svých prostředků zaplatí 1080 – 135 – 675 = 270Kč''
Minimální vym.základ zdrav.pojištění v případě rodičovské dovolené
Na základě upřesnění výkladu legislativy bylo upraveno stanovení minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění (MVZ ZP). Jedná se o situaci, kdy u zaměstnance je ve zpracovávaném období po část měsíce rodičovská dovolená (RD), která nenavazuje a ni po ní nepokračuje např. jiná RD či mateřská dovolená (MD).
Doposud se v tomto specifickém případě dny RD nevylučovaly z kalendářních dnů pro stanovení MVZ ZP z měsíční minimální mzdy.
Nově se o tyto dny RD krátí MVZ ZP, tak jako se to děje u jiných obdobných typů nepřítomností (MD, PN apod.).
-->


Příklad: Aplikace
== Příjem od dvou (více) zaměstnavatelů a doplatek prostřednictvím jednoho z nich ==
* 1.-10.7.2007 pracovní neschopnost. Výdělek 111-Měs.mzda: 2000 Kč, druh slevy na zdravotní pojištění:´ 0 nejméně z minimální mzdy´.
Jedná se o případ, kdy úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů je nižší než minimální vyměřovací základ. Zaměstnanec v tomto případě pověřuje jednoho ze zaměstnavatelů, aby provedl odvod doplatku pojistného (do minimálního vyměřovacího základu). Postup, pokud jsme pověřeni my:
* 902 ZÁK.POJ.ZDRAV: 90Kč (4,5% z 2000)
* 903 ZDRAV. POJ. 13.5: 462 Kč ((8000 x 21 odpracovaných dnů/31 kalendářních dnů – 2000) x 0,135) =  doplatek pojistného
* Kdyby měl zaměstnanec nastaven druh slevy: ´1 ze skutečně vydělaných peněz´, pak se mu nebude generovat doplatek pojistného 903


# '''Vyčlenit mzdovou položku pro tento účel (jednorázové nastavení).'''
# '''Na tuto mzdovou položku zadávat částku příjmu od druhého zaměstnavatele (měsíčně - v agendě [[Doplatky]]).'''


=== Zaměstnanec s více pracovními poměry, jehož celkový příjem nedosahuje minimální mzdy ===
<small>
Aplikace:
Založit novou mzdovou položku, prostřednictvím které bude zadán příjem od druhých zaměstnavatelů, s následujícím nastavením:
:Číslo (např.): 770 ([[Mzdové položky - skupiny]])
:Započitatelnost do daně = -1
:Započitatelnost do zdrav.pojištění = ''6-změna min. základu zdrav.pojištění (z min.mzdy)''
:Ostatní nastavení mzd.položky: prázdné nebo nulové


''legislativa r. 2012'' <br>
Na takto zadanou mzdovou položku se zadává částka, která (např.) reprezentuje hodnotu vyměřovací základu na zdravotní pojištění, kterou zaměstnanec měl v daném období u jiného zaměstnavatele a tudíž tato částka se pro účely minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění připočte k základu zdrav.pojištění v daném měsíci. Defacto se o hodnotu této položky poníží min. vyměřovací základ v daném měsíci.
''Zaměstnanec je povinen provést doplatek do výše minimální mzdy prostřednictvím jednoho zvoleného zaměstnavatele.''
</small>


Aplikace.
''Např. Příjem v akt.období zaměstnance na DPČ je 5000Kč, tzn. standardně se provede doplatek do min.vyměřovacího základu z 6000Kč 13,5%. Pokud by u jiného zaměstnavatele měl v akt.období příjem 2000Kč, tak se na výše popsatnou mzdovou položku zadá právě těch 2000Kč a doplatek do min.VZ se automaticky provede již z částky jen 4000Kč.''
V praxi případ nebývá častý. Šlo by jej řešit například tak, že zaměstnanci se nastaví druh slevy: ´1 ze skutečně vydělaných peněz´, a ručně spočtený doplatek (nebo předem spočtený aplikací) se zadá přes doplatky: kód 903 ZDRAV POJ.13.5. a částka.


Varianta 2: Neprovádět dopočet prostřednictvím systému a spočítat částku doplatku, zadat ji v agendě [[Doplatky]] na kód 903. Nevýhoda: systém ani v budoucnu nebude hlídat min.vym.základ ZP.


=== Zaměstnanec s více pracovními poměry, kdy alespoň v jednom z nich dosahuje minimální mzdy ===
== Prac. neschopnost přecházející z min. období ==
Do výpočtu se zahrnuje i PN, která přechází z min.období a je zadána jedním záznamem. <small> Dříve bylo nutno rozdělit na 2 záznamy, kdy jeden byl do konce min.období a druhý v aktuálním. Poté teprve byl vypočtený min.VZ ZP v pořádku. </small>


''legislativa r. 2012'' <br>
== DPP a DPČ ==
''Příklad: Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele A (měsíčně 9000Kč) a u B (měsíčně 1100Kč). Zaměstnavatel B již neprovádí doplatek do minimální mzdy, protože A odvádí pojistné vyšší než 1080 Kč, avšak musí mít o tom doklad od A.''
* [[MINVZAKL_DRUHP (sk.5)]]
* [[MINVZAKL_DPC_0 (sk.5)]]


Aplikace.  
== Poměrná část dle data od - do z agendy [[Pracovní poměr]] ==
Jedná-li se o zaměstnavatele A, pak zaměstnanec bude mít nastaveno ´0-nejméně z minimální mzdy´, jedná-li se o B, pak ´1-ze skutečně vydělaných peněz´.
Při stanovování minimálního vyměřovacího základu zdrav.pojištění (MVZZP) v případě souběhu HPP a dohod se zohledňuje, zda daná dohoda
je označena v parametru [[MINVZAKL_DRUHP (sk.5)]], že se u ní má rovněž hlídat MVZZP, a to z pohledu dat nástupu a ukončení pracovněprávních vztahů. <small>([[Zahájení pracovního poměru]] [[Ukončení pracovního poměru]])</small>
: <small>Doposud se pro určení MVZZP bral jako primární datum nástupu a výstupu z Evidence osobních údajů. </small>
: <small>05/2021</small>


 
== Odkazy ==
=== Pracovní volno bez náhrady příjmu a neomluvená absence ===
* [[Minimální vyměřovací základ (příklady)]]
 
* [[Neplacené volno a neomluvená absence (Legislativa 1.1.2015)]]
''legislativa 2012'' <br>
* [[Minimální mzda]]
''Po celý měsíc:
* [[Zdravotní pojištění]]
Je vyměřovacím základem minimální mzda daného měsíce.
<!-- wf_vypminzakl -->
 
Po dobu kratší:
Se připočte k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, který trvalo pracovní volno nebo neomluvená nepřítomnost, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci.
 
Pracovní volno bez náhrady příjmu:
1/3 pojistného musí zaplatit zaměstnanec, k úhradě zbylých 2/3 (zcela nebo zčásti) se může zaměstnanec zaměstnavateli zavázat písemnou smlouvou.
Neomluvená nepřítomnost:
zaměstnanec je povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil.
 
Podle odstavce ´Po dobu kratší´ se ale nepostupuje v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu zaměstnanci, který:
* vykonává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že ten za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu
* je po CELÉ rozhodné období zařazen do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát
* dlouhodobě pobývá v cizině a neplatí pojistné''
Aplikace
U mzdové položky se definuje započitatelnost do zdravotního pojištění:
* 0 – Položka se nezapočítává
* 1 – Položka se započítává do zdravotního pojištění
* 2 – Započítává se 13,5% minimální mzdy (některá neplacená volna), hradí plně zaměstnanec
* 3 – Započítává se 13,5%, hradí plně zaměstnavatel
* 4 – Započítává se 13,5% minimální mzdy, z toho 4,5% hradí zaměstnanec a 9% hradí zaměstnavatel.
 
Příklad:
* 111 MES.MZDA 9000Kč
* 513 OML.VOLNO KRÁT. 10.7.-15.7.2007 0Kč
* 902 ZÁK.POJ.ZDRAV. 475Kč (4,5% z vyměřovacího základu: 9000 + (6 dnů neplaceného volna/31 dnů kalendářních v měsíci x 8000 min. mzda))
 
Příklad platí pro případ, že mzdová položka 531 má nastavenu započitatelnost do zdravotního pojištění 4 a zaměstnanec má nastaveno ´0-nejméně z minim.mzdy´.
 
Měla-li by mzdová položka nastavenu započitatelnost 3 a zaměstnanec nastaveno ´0-nejméně z minim.mzdy´, systém by vygeneroval:
* 902 ZÁK.POJ.ZDRAV. 405Kč (4,5% z 9000)
* 904 ZDRAV POJ.PODN. 210Kč (13,5% z částky (6 dnů neplaceného volna/31 dnů kalendářních v měsíci x 8000)). Mzdová položka 904 bude uvedena ve zpracování brutto zaměstnance, ale nebude ji hradit zaměstnanec (ve výplatě se mu nestrhne), ale zaměstnavatel.
 
Měla-li by mzdová položka nastavenu započitatelnost 2 a zaměstnanec nastaveno ´0-nejméně z minim.mzdy´, systém by vygeneroval:
* 902 ZÁK.POJ.ZDRAV. 405Kč (4,5% z 9000)
* 903 ZDRAV POJ.13.5 - 210č (13,5% z částky (6 dnů neplaceného volna/31 dnů kalendářních v měsíci x 8000).
Pokud bude u zaměstnance nastaveno ´1 - ze skutečně vydělaných peněz´, systém vygeneruje jen mzdovou položku 902 ve výši 405Kč.
 
NEOMLUVENÁ ABSENCE
* 111  MES.MZDA 9000Kč
* 515 NEOML. ABSENCE 6 kalendářních dnů 0Kč
* 902 ZÁK.POJ.ZDRAV. 405Kč (4,5% z 9000)
* 903 ZDRAV POJ.13.5 - 210Kč (13,5% z částky (6 dnů neomluvené absence/31 dnů kalendářních v měsíci x 8000).
Platí pro případ, že zaměstnanec má nastaveno ´0-nejméně z minim.mzdy´
Pokud bude u zaměstnance nastaveno ´1-ze skutečně vydělaných peněz´, systém vygeneruje jen mzdovou položku 902 ZÁK.POJ.ZDRAV. ve výši 405Kč (4,5% z vyměřovacího základu 9000).
 
''legislativa r. 2012'' <br>  
''Za dobu pracovního volna bez náhrady příjmu se nic nepřipočítává, pokud bylo takové volno poskytnuto zaměstnanci, který patří mezi pojištěnce, kteří nemají určen minimální vyměřovací základ.''
 
V aplikaci stačí mít zaměstnance označeného jako „důchodce“ nebo osobu na MD nebo RD a systém doplatek zdravotního pojištění (připočtení částky k základu za dobu pracovního volna bez náhrady příjmu) nevygeneruje.
 
 
 
====  Výpočet zdrav.pojištění za neplac.volno v min.obdobích ===
 
Upřesnění výpočtu probíhá tak, že pro části neplaceného volna, které se týkají jiných kalendářních měsíců než aktuálního, se sazba stanoví poměrem dle kalendářních dnů měsíce, do kterého daná část neplaceného volna spadá.
 
Příklad: Aktuální období 11/2012. Zadáváno zpětně neplacené volno od 25.10. do 31.10.2012, zdravotní pojištění je počítáno ze sazby 8000Kč/31dnů=258.0645 krát 7 dní = 1807Kč.
 
Neplacené volno pokračovalo i v aktuální mměsíci od 1.11. do 6.11.2012, zde byla sazba stanovena výpočtem: 8000/30=266.6666Kč krát 6 dní = 1600Kč. Celkově je tedy stanoven základ za neplacené volno v částce 3407Kč.

Aktuální verze z 21. 1. 2026, 15:20

Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění

Minimální mzda je minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru a vyměřovacím základem pro osoby bez zdanitelných příjmů.

https://www.vzp.cz/platci/informace/zamestnavatel/vymerovaci-zaklad-a-vypocet-pojistneho/cerpani-pracovniho-volna

Viz: Minimální mzda.

Zaokrouhlení

Zaokrouhlení při stanovení minimálního vyměřovacího základu
Při úpravě na kalendářní dny v měsíci systém provádí zaokrouhlení základu na celé koruny nahoru. Dříve na celé koruny dolů, změněno dle aktualizovaných výkladů a po konzultaci s centrálou VZP

Zaokrouhlení vlastní částky doplatku
Zaokrouhlení vlastní částky doplatku je na celé koruny nahoru.

Úprava (krácení) vyměřovacího základu

Minimální vyměřovací základ se stanoví následovně: 

Min.vyměř.základ upravený = Min.vyměř.základ (plná částka) * započtené kal.dny/kalendářní dny měsíce

Ke snížení tedy dochází např. v následujících případech:

  • Zaměstnání netrvalo celé období (zaměstnanec v průběhu měsíce nastoupil nebo vystoupil; dle data zahájení pracovního poměru a ukončení pracovního poměru). Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období.
  • Zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. pro nemoc) - mzd.pol. 508-512 (a jejich příslušné rozpady na 8xx) a NEM Z POVOLANI (sk.3), "mateřská" a "rodičovská dovolená" (mzd.pol. 852, 510),

"otcovská" (855) - Otcovská a minimální vyměřovací základ ZP,
příp. další (celkově: 811-869).

  • 516-Dočasně nevyjasněná absence.
  • Mimoevidenční nepřítomnost - mzdová položka v intervalu 502-519 se započitatelností do zdrav.poj. = 0 a s indikací druh absence = 3. Např. dlouhodobé uvolnění z funkce, rodičovská dovolená.
  • Časovost u studentů

Problematika časovosti je řešena u nejfrekventovanějšího případu, tj. u studentů:

- pro správnost výpočtu min.vyměřovacího základu u studentů, je potřeba mít zadáno přesnou časovost platnosti studující školy v agendě Studenti. Tzn. v případě, že je zadán ve Mzdové údaje v položce Student = ano a zároveň v agendě Studenti je zadán časově záznam, který končí nebo začíná v aktuálním období, pak se pro účely min.vym. základu zdrav.pojištění počítá poměrná část. Student, doktorand a zdravotní pojištění

hd 68609

  • Ostatní případy, kdy se plátcem pojistného stal stát v průběhu měsíce

Co se týká ostatních případů, kdy se jedná o pojištěnce státu pro účely zdrav.pojištění (např.registrace na Úřadě práce), jde o minoritní případy, které se řeší ručním vstupem doplatku zdrav.pojištění. Případné zavedení časovosti položky "Druh zdrav.poj." v agendě Mzdové údaje by znamenalo velkou pracnost a další zesložitění systému, proto zatím o této variantě neuvažujeme. hd 68609

Platí pro osoby

Neplatí pro osoby

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby:

a) za kterou je plátcem pojistného i stát
b) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením ...
c) ... věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání ...
d) ... celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let ...
e) ... současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost ...

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u výše uvedených zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

Např., Abeceda mzdové účetní 2017, str. 356


Příjem od dvou (více) zaměstnavatelů a doplatek prostřednictvím jednoho z nich

Jedná se o případ, kdy úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů je nižší než minimální vyměřovací základ. Zaměstnanec v tomto případě pověřuje jednoho ze zaměstnavatelů, aby provedl odvod doplatku pojistného (do minimálního vyměřovacího základu). Postup, pokud jsme pověřeni my:

  1. Vyčlenit mzdovou položku pro tento účel (jednorázové nastavení).
  2. Na tuto mzdovou položku zadávat částku příjmu od druhého zaměstnavatele (měsíčně - v agendě Doplatky).

Aplikace: Založit novou mzdovou položku, prostřednictvím které bude zadán příjem od druhých zaměstnavatelů, s následujícím nastavením:

Číslo (např.): 770 (Mzdové položky - skupiny)
Započitatelnost do daně = -1
Započitatelnost do zdrav.pojištění = 6-změna min. základu zdrav.pojištění (z min.mzdy)
Ostatní nastavení mzd.položky: prázdné nebo nulové

Na takto zadanou mzdovou položku se zadává částka, která (např.) reprezentuje hodnotu vyměřovací základu na zdravotní pojištění, kterou zaměstnanec měl v daném období u jiného zaměstnavatele a tudíž tato částka se pro účely minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění připočte k základu zdrav.pojištění v daném měsíci. Defacto se o hodnotu této položky poníží min. vyměřovací základ v daném měsíci.

Např. Příjem v akt.období zaměstnance na DPČ je 5000Kč, tzn. standardně se provede doplatek do min.vyměřovacího základu z 6000Kč 13,5%. Pokud by u jiného zaměstnavatele měl v akt.období příjem 2000Kč, tak se na výše popsatnou mzdovou položku zadá právě těch 2000Kč a doplatek do min.VZ se automaticky provede již z částky jen 4000Kč.

Varianta 2: Neprovádět dopočet prostřednictvím systému a spočítat částku doplatku, zadat ji v agendě Doplatky na kód 903. Nevýhoda: systém ani v budoucnu nebude hlídat min.vym.základ ZP.

Prac. neschopnost přecházející z min. období

Do výpočtu se zahrnuje i PN, která přechází z min.období a je zadána jedním záznamem. Dříve bylo nutno rozdělit na 2 záznamy, kdy jeden byl do konce min.období a druhý v aktuálním. Poté teprve byl vypočtený min.VZ ZP v pořádku.

DPP a DPČ

Poměrná část dle data od - do z agendy Pracovní poměr

Při stanovování minimálního vyměřovacího základu zdrav.pojištění (MVZZP) v případě souběhu HPP a dohod se zohledňuje, zda daná dohoda je označena v parametru MINVZAKL_DRUHP (sk.5), že se u ní má rovněž hlídat MVZZP, a to z pohledu dat nástupu a ukončení pracovněprávních vztahů. (Zahájení pracovního poměru Ukončení pracovního poměru)

Doposud se pro určení MVZZP bral jako primární datum nástupu a výstupu z Evidence osobních údajů.
05/2021

Odkazy

Citováno z „http://prirucky.ksprogram.cz/index.php?title=Minimální_vyměřovací_základ&oldid=50086“