Vojenské cvičení

Nastavení mzdové položky

Vojenská evidence

V zákoníku je řešeno:

V případě zaměstnavatele...

• Jako překážka v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu.
• Zaměstnanci se přiznává právo na pracovní volno, jednak při povinnosti dostavit se a jednak v souvislosti s účastí na vojenském cvičení, příp. službě v operačním nasazení.
• Zaměstnanci přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu (dostavit se na příslušný úřad k odvodnímu řízení a účast na voj. cvičení).
• Zaměstnanec obdrží povolávací rozkaz s místem, datem a časem.
• Absenci nelze považovat za neomluvenou.
• Zaměstnanec je povinen včas oznámit tuto skutečnost zaměstnavateli, kterým prokáže překážku v práci (povolávací rozkaz), dle § 206 odst.1 a 2 zákoníku práce.
• Zaměstnavatel může požadovat potvrzení, že u odvodu byl a jak dlouho trval.
• Překážku definuje zákon § 204 odst.2 zákoníku práce tak, že volno náleží jednak v rozsahu samotného cvičení či služby, na cestu na cvičení či výkon služby a dále 24 hodin po ukončení cvičení či služby.
• Zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy ani platu, dle § 200 zákoníku práce.

V případě zaměstnance...

• Zaměstnanci nepřísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy ani platu.
• Skutečnost, že zákoník nezakládá povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu, ještě neznamená, že nejsou hlavně v soukromém sektoru zaměstnavatelé oprávněni náhradu mzdy poskytnout. Zaměstnavatel může zaměstnancům obecně poskytovat finanční plnění nad rámec svých zákonných povinností, např. na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo individuální dohody. Rozsah plnění je věcí zaměstnavatele.
• Náhradu mzdy nebo platu za pracovní volno hradí příslušný vojenský správní úřad.
• Náhrada je ve výši průměrného výdělku.
• Zaměstnanec bude potřebovat součinnost mzdové účtárny, která mu potvrdí rozsah zameškaných směn a průměrný výdělek.

Hmotné zabezpečení zaměstnance

• Cvičení či služba nezakládá právo na hmotné zabezpečení zaměstnanci přímo zákoník práce, ale vojáku v záloze přísluší naturální plnění (bezplatné stravování) a peněžní náležitosti (náhrada příjmu), dle § 18 a násl. zákona o službě vojáků v záloze.
• Peněžní náležitosti: služné za dobu služby a kalendářní den následující po jejím ukončení, příplatek za službu v zahraničí a odměna pro vojáka v aktivní záloze v celkovém rozsahu alespoň 7 dní nebo službu v operačním nasazení...

Finanční podpora

• Právo zaměstnavatele zažádat o finanční podporu v souvislosti s brannou povinností zaměstnance.
• Zaměstnavateli může vzniknout újma, způsobená s výpadkem pracovní síly.
• Tato podpora náleží jen zaměstnavatelům, kteří nejsou organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací.
• Finanční podpora se liší v závislosti na tom, zda šlo o plánované vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení.
• Právo vzniká dle splněných podmínek na finanční podporu ve výši dvou třetin průměrné hrubé měsíční nominální mzdy, dle českého statistického úřadu před voj. cvičením.

Povinnosti zaměstnavatele...

• Po návratu z voj. cvičení je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance zpět na jeho původní práci a pracoviště, dle § 47 zákoníku práce.
• Ochranná doba činí 14 dní po propuštění z voj. cvič., v této době nelze dát výpověď, dle § 54 zákoníku práce.
• Z hlediska dovolené se považuje doba trvání překážek v práci v obecném zájmu v souvislosti s bran. povinností bez omezení za výkon práce pro účely vzniku nároku na dovolenou, dle § 348 odst. 1 písm. a) Zákoníku práce.
• Nelze určit během výcviku čerpání dovolené, ani kdyby o to zaměstnanec požádal, dle § 217 odst. 4

Daně z příjmu...

• Dle § 23 zákona o službě vojáků v záloze náleží peněžní plnění v podobě služného, příplatku za službu v zahraničí, zvláštního příplatku, odměny a motivační odměny (vyplácí Voj.správní úřad).
• Zaměstnanec má souběžně v průběhu cvičení dva zdanitelné příjmy ze závislé činnosti.
• Nelze podepsat dvě daňová prohlášení, pouze u jednoho zaměstnavatele.
• Povinností zaměstnance je podat daňové přiznání a nelze požádat svého zaměstnavatele o RZD.
• V případě poskytnutí náhrady mzdy zaměstnavatelem (ze zákona nenáleží), musí zaměstnavatel stanovit základ daně z úhrnu příjmů ze závislé činnosti za kalendářní měsíc.

SP

• Vojáci v záloze ve výkonu služby se považují za zaměstnance ozbrojených složek a platí pro ně stejná pravidla.
• Po dobu voj. cvičení je voják sociálně pojištěn, povinnosti plní Ministerstvo obrany.
• Také je účasten nemocenského pojištění, dle zákona a za stejných podmínek jako běžní zaměstnanci.
• Pokud je voják nemocensky pojištěn z jiného zaměstnání, jako civilní zaměstnanec (v prac.pom.), bude po dobu souběhu těchto pojištění nemocensky pojištěn z obou pojištění.
• Z hlediska nem. poj. vykonává dvě zaměstnání. Podmínky účasti a nároky na dávky se posuzují z každého zaměstnání zvlášť.
• Zaměstnavatel poskytuje pracovní volno bez náhrady příjmu, dle § 28 odst.5 ZNP.
• Pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno, nevyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy.
• Bude-li zaměstnanec uznán práceneschopným pro obě zaměstnání, tak z nemocenského pojištění civilního zaměstnance se nemocenské nevyplácí za dobu trvání vojenské služby, začne se vyplácet, až po propuštění vojáka v záloze z výkonu služby.
• Náhradu v době vojenské služby poskytuje příslušný vojenský správní úřad (Ministerstvo obrany).

ELDP

• Neplacené volno v této souvislosti se nepovažuje za vyloučenou dobu a nevykazuje se do sloupce v ELDP / Vylouč. doby.
• Od 1.6.2016 není možné u civilního zaměstnání dobu výkonu služby považovat za dobu vyloučenou, dle § 16 odst. 4 písm d) zákony č.155/1995 sb.
• ELDP vedou podle obecných zásad příslušné útvary, v níchž je služba vykonávána, a po skončení účasti na pojištění je zasílají ČSSZ prostřednictvím příslušné OSSZ.

ZP

• ZP naposledy ovlivnil zákon č.47/2016 sb.
• Vojáci zůstávají pojištěnci zdravotní pojišťovny, u které jsou registrováni (nestávají se pojištěnci Vojen. ZP).
• Základní pravidlo, podle kterého musí zaměstnavatel dodržet minimální vyměřovací základ při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pokud úhrn příjmů nedosáhne minimálního vym. základu (min.mzdy), provede zaměstnavatel dopočet a následný doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima.
• Nastanou-li okolnosti snižující minimální vym. zákl. na poměrnou část (§ 3 odst. 9 zákona č.592/1992 sb.), musí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného poměrnou část minim.vým.zákl., podle počtu kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti.
• Jelikož se nejedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, hradí dopatek do minima nebo poměrného minima zaměstnanec - vždy samozřejmě prostřednictvím zaměstnavatele.

Odkazy

• Vojenská evidence