Vojenské cvičení

V zákoníku je řešeno:

V případě zaměstnavatele...

• jako překážka v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu.
• Zaměstanci se přiznává právo na pracovní volno, jednak při povinnosti dostavit se a jednak v souvislosti s účastí na vojenském cvičení, případně službě v operačním nasazení.
• Zaměstnanci přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu (dostavit se na příslušný úřad k odvodnímu řízení a účast na voj.cvičení)
• Zaměstanec obdrží povolávací rozkaz s místem, datumem a časem.
• Absenci nelze považovaat za neomluvnou.
• Zaměstnanec je povinen včas oznámit tuto skutečnost zaměstnavateli, kterým prokáže překážku v práci (povolávací rozkaz), dle § 206 odst.1 a 2 zákoníku práce.
• Zaměstnavatel může požadovat potvrzení, že u odvodu byl a jak dlouho trval.
• Překážku definuje zákon § 204 odst.2 zákoníku práce tak, že volno náleží jednak v rozsahu samotného cvičení či služby, na cestu na cvičení či výkon služby a dále 24 hodin po ukončení cvičení či služby.
• Zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy ani platu, dle § 200 zákoníku práce.

V případě zaměstnance...

• Zaměstnanci nepřísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy ani platu.
• Skutečnost, že zákoník nezakládá povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu, ještě neznamená, že nejsou hl.v soukr.sektoru zaměstnavatelé oprávněni náhradu mzdy poskytnout. Za,ěstnavatel může zaměstnancům obecně poskytovat finanční plněnáí nad rámec svých zákonných povinností, např. na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo individ.dohody. Rozsah plnění je věcí zaměstnavatele.
• Náhradu mzdy nebo platu za pracovní volno hradí příslušný vojenský správní úřad.
• Náhrada je ve výši průměrného výdělku.
• Zaměstnanec bude potřebovat součinnost mzdové účtárny, která mu potvrdí rozsah zameškaných směn a průměrný výdělek.

Hmotné zabezpečení zaměstnance:

• Cvičení či služba nezakládá právo na hmotné zabezpečení zaměstnanci přímo zákoník práce, ale vojáku v záloze přísluší naturální plnění (bezplatné stravování) a peněžní náležitosti (náhrada příjmu), podle dle § 18 a násl. zákona o službě vojáků v záloze.
• Peněžní náležitosti: služné za dobu služby a kalendářní den následující pojejím ukončení, příplatek za službu v zahraničí a odměna pro vojáka v aktivní záloze v celkovém rozsahu alespoň 7 dní nebo službu v operačním nasazení...

Finanční podpora....

• Právo zaměstnavatele zažádat o finanční podporu v souvislosti s branou povinností zaměstnance.
• Zaměstnavateli může vzniknou újma, způsobená s výpadkem pracovní síly.
• Tato podpora náleží jen zaměstavatelům, keří nejsou organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací.
• Finanční podpora se liší v závislosti na , zda šlo o plánované vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení.
• Právo vzniká dle splněných podmínek na fin.podporu ve výši dvou třetin průměrné hrubé měsíční nominální mzdy, dle českého stat.úřadu před voj.cvičením.

Povinnosti zaměstnavatele...

• Po návratu z voj.cvičení, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance zpět na jeho původní práci a pracoviště, dle § 47 zákoníku práce.
• Ochranná doba činí 14 dní po propuštění z voj.cvič, v této době nelze dát výpověď, dle § 54 zákoníku práce.
• Z Hlediska dovolené se považuje doba trvání překážek v práci v obecném zájmu v souvislosti s bran.povinností bez omezení za výkon práce pro účely vzniku nároku na dovolenou, dle § 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
• Nelze určit během výcviku čerpání dovolené, ani kdyby o to zaměstnanec požádal, dle § 217 odst. 4

Daně z příjmu...

• dle 23 zákona o službě vojáků v záloze náleží peněžní plnění v podobě služného, příplatku za službu v zahraničí, zvláštního příplatku, odměny a motivační odměny (vyplácí Voj.správní úřad).
• Zaměstanec má souběžně v průběhu cvičení dva zdanitelné příjmy ze závislé činnosti.
• Nelze podepsat dvě daňové prohlášení., pouze u jedno zaměstnavatele.
• Povinnost zaměstnanse podat daňové přiznání, nelze požádat svého zaměstnavatele o RZD.
• V případě poskytnutí náhrady mzdy zaměstnavatelem (ze zákona nenáleží), musí zaměstnavatel stanovit základ dňě z úhrnu příjmů ze závislé činnosti za kalendářní měsíc.

SP

• Vojáci v záloze ve výkonu služby, se považují za zaměstnance ozbrojených složek a platí pro ně stejná pravidla.
• Po dobu voj.cvičení je sociálně pojištěn povinnosti plní Ministerstvo obrany.
• Také je účasten nemocenského pojištění, dle zákona a za stejných podmínek, jako běžní zaměstnanci.
• Pokud je voják nemocensky pojištěn z jiného zaměstnání, jako civilní zaměstnanec (v prac.pom.), bude po dobu souběhu těcht pojištění nemocensky pojištěn z obou pojištění.
• Z hlediska nem. poj. vykonává dvě zaměstnání. Podmínky účasti a nároky na dávky, se posuzují z každého zaměstnání zvlášť.
• Zaměstnavatel poskytuje pracovní volno bez náhrady příjmu, dle dle § 28 odst. 5 ZNP.
• Pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno.
• Bude-li zaměstnanec uznán práceneschopným pro obě zaměstnání, tak z nemocenského pojištění civilního zaměstnance se nemocenské nevyplácí za dobu trvání vojenské služby, začne se vyplácet až po propuštění vojáka v záloze z výkonu služby.
• Náhradu v době vojenské služby poskytuje příslušný vojenský správní úřad (Ministerstvo obrany).

ELDP

• Neplacené volno v této souvislosti se nepovažuje za vyloučenou dobu a nevykazu je se do sloupce v ELDP / Vylouč. doby.
• Od 1.6.2016 není možné u civilního zaměstnání dobu výkonu služby považovat za dobu vyloučenou, dle § 16 odst. 4 písm d) zákony č.155/1995 sb.
• ELDP vedou podle obecných zásad příslušné útvary, v niž je služba vykonávána, a po skončení účasti na pojištění je zasílají ČSSZ prostřednictvím příslušné OSSZ.