Pom32

Stravenkový paušál 2021

Legislativa

609/2020 Sb., který mění 586/1992 - ZDP následovně

§ 6

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,

---

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

§ 24

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť; výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy122),

2. pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu132) a rekvalifikací zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele,

4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo na peněžitý příspěvek na stravování. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu110a), bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu23b). Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,

Poznámky

MF ČR - Co přináší stravenkový paušál od ledna 2021 (22.12.2020)

Nezahrnuje se do exekucí!

Diskuze

portal.pohoda.cz - připravovaná novinka na rok 2021

Diskuse k článku Jitule 5. 1. 2021 14:55:01 Já našla na internetu toto: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/dane/danova-a-celni-legislativa/2020/informace-k-nabyvani-ucinnosti-danoveho-40358, já si to vyložila tak, že budu poskytovat paušál jakoby zpětně... Hlášení závadného obsahu Denisa 5. 1. 2021 13:56:24 Dobrý den, přesně tak.... myslím, že nás to řeší vícero.... hledám po internetu a nikde jsem nenašla odpověď. Hezký den Hlášení závadného obsahu Dana 5. 1. 2021 12:11:25 Dobrý den všem, mám úplně stejný "problém" jako "Kateřina". Aby byla stravenka daňovým nákladem, musela být vydávána předem, ne zpětně za odpracované dny. Jak tedy vyplácet paušál? Bude daňovým nákladem částka vyplacená AŽ v únoru ve mzdě za leden vypočítaná přesně podle odpracovaných dní (směn)? Děkuji. Hlášení závadného obsahu Kateřina 4. 1. 2021 12:40:01 Dobrý den, prosím o názor. Stravenky jsme museli vždy dávat na začátku měsíce z důvodu daňové uznatelnosti. Jak bude teď probíhat vyúčtování paušálního stravného? Měla bych počátkem měsíc poslat zaměstnancům nárok na leden ponížený o dny nepřítomnosti za prosinec? A jak následně proúčtovat rozdíl mezi vyplaceným stravenkovým paušálem a skutečným nárokem? Děkuji za názory. Hlášení závadného obsahu Přidat nový příspěvek do diskuse

Důvodová zpráva - sněmovní tisk č. 910

1 Zhodnocení platného právního stavu

1.3.1 Příspěvek zaměstnavatele na stravování V současné době zaměstnavatelé (vsouladu se současnou právní úpravou daňového a pracovního práva) poskytují svým zaměstnancům příspěvek na stravování vzásadě dvěma způsoby, ato buď formou stravenek, anebo zajištěním zvýhodněného závodního stravování. Celkový počet zaměstnanců vČeské republice dosahuje vroce 2019 přibližně 4,4milionů. Z toho přibližně 1,8milionu má kdispozici závodní stravování apřibližně 1,5milionu dostává stravenky. Daňově zvýhodněný příspěvek na stravování tak dnes nemá kdispozici více než 1milion zaměstnanců. Podle současného znění zákoníku práce je možné přispívat zaměstnancům na stravování také vpeněžní formě, tato varianta však není daňově zohledněna (zvýhodněna), aproto ani není zaměstnavateli využívána.Daňový režim poskytování stravenek je dnes upraven ve dvou ustanoveních zákona o daních z příjmů. V § 6 odst. 9 písm. b) tohoto zákona je na straně zaměstnance zakotveno osvobození příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování. Na straně zaměstnavatele je pak v § 24 odst. 2 písm. j) bodě 4 zákona o daních zpříjmů tento příspěvek zohledněn jako daňově uznatelný výdaj. Ani stravenky však nejsou zcela optimální variantou, ato především kvůli nákladům spojeným sprovizemi stravenkovým společnostem. Tyto společnosti, často sídlící mimo Českou republiku, pak své zisky odvádějí do zahraničí, čímž dochází knežádoucímu odlivu zisků zČeské republiky. Tyto společnosti rovněž prosperují zomezené platnosti stravenek. Hodnota takto zneplatněných stravenek totiž nezůstává zaměstnanci, ale stává se příjmem stravenkových společností.Stravenky ani přes administrativní náročnost atransakční náklady nezaručují, že budou využity na stravovací službu nebo uhrazení nákupu potravin. Apokud je za ně pořízena stravovací služba nebo potraviny, nezaručují, že budou konzumovány zaměstnancem, kterému byl příslušný příspěvek na stravování poskytnut (např. „rodinné nákupy“). Rovněž nelze vyloučit, aby obchodník, který přijímá stravenky, tyto následně dále nepoužíval k úhradě svých nákupů. Využití stravenek kpravidelnému stravování zaměstnance prostřednictvím restaurační služby mnohdy naráží na problém, že stravenky nelze použít vkaždé restauraci. Jiné způsoby využití stravenek, např. domácí příprava stravy nakoupené za stravenky adonášení do práce, pak mohou narážet na jiné problémy na straně zaměstnavatele (nedostupnost ledničky nebo kuchyňky apod.)

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení její nezbytnosti

2.3.1 Příspěvek zaměstnavatele na stravování

Hlavním principem navrhované úpravy zákona o daních zpříjmů je umožnění daňově zvýhodněného stravování itěm zaměstnancům, kterým zaměstnavatelé vsoučasné době žádný příspěvek na stravování neposkytují, ato převážně zdůvodu vysokých transakčních a administrativních nákladů zaměstnavatelů na poskytování stravenek. Lze mít za to, že právě tato skupina zaměstnavatelů by vpřípadě daňového zvýhodnění poskytovala svým zaměstnancům příspěvek na stravování právě formou peněžního příspěvku, jelikož ten je spojen snižšími transakčními aadministrativními náklady. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné zajistit jednotný daňový režim, tj. totožné daňové zvýhodnění pro peněžitý příspěvek, jaké podle stávajícího znění zákona o daních zpříjmů platí pro stravenky. Peněžnípříspěvek se proto na straně zaměstnance navrhuje osvobodit do výše 70% horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5až 12 hodin stanoveného pro zaměstnance odměňovaného platem, na straně zaměstnavatele bude tento příspěvek nově daňovým výdajembez omezení. Spojenínižších transakčních aadministrativních nákladů a daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatele by mohlo přestavovat kombinaci motivující právě ty zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům doposud na stravování nepřispívali, resp. přisp ívat nemohli.Pro úplnost se uvádí, že stávající daňový režim nepeněžního plnění vpodobě stravenek a daňový režim závodního stravování zaměstnanců, včetně osvobození od sociálního -49-a zdravotního pojistného, zůstává nedotčen. Zda ustávajících zaměstnavatelů poskytujících příspěvek na stravování formou stravenek dojde kpřechodu na novou alternativu, nebo ne, by mělo záviset na svobodném rozhodnutí zaměstnavatelů na základě jednání se zaměstnanci. Nově navrženou alternativu vpodobě peněžitého příspěvku na stravování si zaměstnanec tudíž nebude moci jednostranně nárokovat u svého zaměstnavatele. Je však možné poskytovat zaměstnancům na jednom pracovišti jinou formu stravovacího benefitu než zaměstnancům téhož zaměstnavatele na jiném pracovišti.