Pom23: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
''Příklady výpočtů'' | ''Příklady výpočtů'' | ||
== | == Kratší pracovní doba == | ||
=== Pracuje 3 dny v týdnu === | |||
<i> | |||
<b> | |||
Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek - má sjednanou kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce. Pracuje pouze po 3 dny v týdnu. Má právo na dovolenou v rozsahu 4 týdnů? | |||
</b> | |||
Zaměstnanec má samozřejmě právo na 4 týdny dovolené, pokud splní podmínky stanovené v § 212 zákoníku práce. Skutečnost, že pracuje po kratší pracovní dobu, se promítne až do čerpání dovolené - podle § 213 odst. 4 zákoníku práce mu přísluší v jednom týdnu čerpání dovolené tolik pracovních dnů dovolené, kolik by jich v tomto týdnu odpracoval. Pracuje-li tudíž například jen v pondělí, úterý a středu, představuje pro něho týden dovolené tyto 3 pracovní dny. | |||
</i> | |||
<small> Jakubka J., Špundová E.: Dovolená a její aplikace v praxi, ANAG 2007, str. 43 </small> | |||
Pozn. Zajímavý je odkaz na § 213 odst. 4 ZP, který se týká zaměstnanců s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou. Tento zaměstnanec má ovšem rovnoměrné rozvržení pracovní doby. | |||
=== Dovolená za kalendářní rok === | === Dovolená za kalendářní rok === | ||
''Nárok na dovolenou je ve společnosti 4 týdny. Zaměstnankyně pracuje 1 den v týdnu (8 hodin). Kolik činí její nárok na dovolenou ve dnech?'' | ''Nárok na dovolenou je ve společnosti 4 týdny. Zaměstnankyně pracuje 1 den v týdnu (8 hodin). Kolik činí její nárok na dovolenou ve dnech?'' | ||
Verze z 28. 8. 2020, 10:03
Příklady výpočtů
Kratší pracovní doba
Pracuje 3 dny v týdnu
Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek - má sjednanou kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce. Pracuje pouze po 3 dny v týdnu. Má právo na dovolenou v rozsahu 4 týdnů?
Zaměstnanec má samozřejmě právo na 4 týdny dovolené, pokud splní podmínky stanovené v § 212 zákoníku práce. Skutečnost, že pracuje po kratší pracovní dobu, se promítne až do čerpání dovolené - podle § 213 odst. 4 zákoníku práce mu přísluší v jednom týdnu čerpání dovolené tolik pracovních dnů dovolené, kolik by jich v tomto týdnu odpracoval. Pracuje-li tudíž například jen v pondělí, úterý a středu, představuje pro něho týden dovolené tyto 3 pracovní dny. Jakubka J., Špundová E.: Dovolená a její aplikace v praxi, ANAG 2007, str. 43
Pozn. Zajímavý je odkaz na § 213 odst. 4 ZP, který se týká zaměstnanců s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou. Tento zaměstnanec má ovšem rovnoměrné rozvržení pracovní doby.
Dovolená za kalendářní rok
Nárok na dovolenou je ve společnosti 4 týdny. Zaměstnankyně pracuje 1 den v týdnu (8 hodin). Kolik činí její nárok na dovolenou ve dnech?
Celoroční nárok = 20 dnů * 1/5 = 4 dny.
- 20 dnů - celoroční nárok pro ("standardního") zaměstnance pracujícího 5 dní v týdnu.
- Zlomek 1/5 vyjadřuje podíl 1 dne pracovního v týdnu dotyčné zaměstnankyně a 5 pracovních dní týdne "standardního" zaměstnance.
Všimněme si, že čerpání 4 dnů dovolené znamená v konkrétním případě pro zaměstnankyni volno v délce 4 týdnů. Je tedy zachován její nárok na dovolenou vzhledem k osatním zaměstnancům.
(4) Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
