Pom13: Porovnání verzí
Z Prirucky
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Stanoví se '''vyměřovací základ sociálního pojištění zaměstnance'''. | Stanoví se '''vyměřovací základ sociálního pojištění zaměstnance'''. | ||
'''Vynásobí se''' příslušnou sazbou - '''6,5%''' <small> nebo 3,5%</small> | '''Vynásobí se''' příslušnou sazbou - '''6,5%''' <small> nebo 3,5%</small> | ||
Výsledek je odvod sociálního pojištění zaměstnance. | Výsledek (po zaokrouhlení nahoru) je odvod sociálního pojištění zaměstnance. | ||
{|border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" | {|border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" | ||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
'''Sečtou se vyměřovací základy sociálního pojištění všech zaměstnanců.''' | '''Sečtou se vyměřovací základy sociálního pojištění všech zaměstnanců.''' | ||
'''Vynásobí se''' příslušnou sazbou - '''25%''' <small>nebo 26%</small> | '''Vynásobí se''' příslušnou sazbou - '''25%''' <small>nebo 26%</small> | ||
Výsledek je odvod sociálního pojištění společnosti. | Výsledek (po zaokrouhlení nahoru) je odvod sociálního pojištění společnosti. | ||
{|border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" | {|border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" | ||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
== Poměrná část odvodu zaměstnavatele k zaměstnanci == | == Poměrná část odvodu zaměstnavatele k zaměstnanci == | ||
Legislativní postup stanovuje '''jen výsledný odvod za zaměstnavatele'''; nestanovuje poměrnou část odvodu zaměstnavatele k zaměstnanci (jak je naproti tomu u zdravotního pojištění). Nicméně pro některé účely - jako např. stanovení superhrubé mzdy, převod do účetnictví, některé sestavy o nákladech na zaměstnance - je vhodné nebo potřebné stanovit tuto poměrnou část. | |||
V případě, že je požadavek na to, aby součet poměrných částí udával stejnou výchozí částku, pak tento '''zpětný postup (rozpad)''' získání částky za jednotlivce či skupinu (středisko) z celkové částky naráží na '''problematiku zaokrouhlování''', která může být v různých případech řešena různě. | |||
Příklady | |||
* [[Sociální pojištění (sestava)]] - neuvádí poměrnou část k zaměstnanci. | |||
* [[Souhrn nákladů na zam.]] - zaokrouhlovací rozdíl je na konci rozpadu přiřazen zaměstnanci s nejvyšším sociálním základem. | |||
* [[Export do účetnictví]] - různě; např. zaokrouhlovací rozdíl je přiřazen na předem stanovené středisko. | |||
* Superhrubá mzda - částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, tj. součet poměrných částí pak nesouhlasí s výchozí částkou. | |||
''U sociálního pojištění se pojistné za zaměstnavatele stanoví z úhrnu všech vyměřovacích základů se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Pro daňový účel je třeba stanovit sociální pojištění pro stanovení základu daně u každého zaměstnance samostatně. Částka povinného pojištění se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.'' | |||
== | == Odkazy == | ||
* [[Sociální pojištění]] | |||
* | |||
Verze z 13. 5. 2014, 12:02
Výpočet sociálního pojištění
Zaměstnanec
Stanoví se vyměřovací základ sociálního pojištění zaměstnance. Vynásobí se příslušnou sazbou - 6,5% nebo 3,5% Výsledek (po zaokrouhlení nahoru) je odvod sociálního pojištění zaměstnance.
| Sazba | Komentář |
| 6,5% | Zaměstnanec není účasten důchodového spoření. |
| 3,5% | Zaměstnanec je účasten důchodového spoření. |
Sečtou se vyměřovací základy sociálního pojištění všech zaměstnanců. Vynásobí se příslušnou sazbou - 25% nebo 26% Výsledek (po zaokrouhlení nahoru) je odvod sociálního pojištění společnosti.
| Sazba | Komentář |
| 25% | Standardní sazba. |
| 26% | Zaměstnavatel má průměrně méně než 26 zaměstnanců a tuto sazbu má oficiálně dohodnutou (schválenou). |
Celkový odvod
Celkový odvod je dán jako
- součet odvodů za zaměstnance
- plus odvod za zaměstnavatele
Legislativní postup stanovuje jen výsledný odvod za zaměstnavatele; nestanovuje poměrnou část odvodu zaměstnavatele k zaměstnanci (jak je naproti tomu u zdravotního pojištění). Nicméně pro některé účely - jako např. stanovení superhrubé mzdy, převod do účetnictví, některé sestavy o nákladech na zaměstnance - je vhodné nebo potřebné stanovit tuto poměrnou část.
V případě, že je požadavek na to, aby součet poměrných částí udával stejnou výchozí částku, pak tento zpětný postup (rozpad) získání částky za jednotlivce či skupinu (středisko) z celkové částky naráží na problematiku zaokrouhlování, která může být v různých případech řešena různě.
Příklady
- Sociální pojištění (sestava) - neuvádí poměrnou část k zaměstnanci.
- Souhrn nákladů na zam. - zaokrouhlovací rozdíl je na konci rozpadu přiřazen zaměstnanci s nejvyšším sociálním základem.
- Export do účetnictví - různě; např. zaokrouhlovací rozdíl je přiřazen na předem stanovené středisko.
- Superhrubá mzda - částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, tj. součet poměrných částí pak nesouhlasí s výchozí částkou.
U sociálního pojištění se pojistné za zaměstnavatele stanoví z úhrnu všech vyměřovacích základů se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Pro daňový účel je třeba stanovit sociální pojištění pro stanovení základu daně u každého zaměstnance samostatně. Částka povinného pojištění se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
