https://prirucky.ksprogram.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Dovolen%C3%A1_21_%28FAQ_-_08%2F2020%29 2026-10-17T04:44:12Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.37.2 https://prirucky.ksprogram.cz/index.php?title=Dovolen%C3%A1_21_(FAQ_-_08/2020)&diff=41524&oldid=prev 2021-04-29T10:19:00Z

<p>Založena nová stránka: FAQ &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;Proč zmizelo krácení dovolené za neodpracované dny? (Za 100 dnů o 1/12 nároku a za každých dalších 21 dnů o další 1/12)&#039;&#039;&#039;&#039;&#039; : Dovolená ve dnech p…</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>FAQ<br /> <br /> '''''Proč zmizelo krácení dovolené za neodpracované dny? (Za 100 dnů o 1/12 nároku a za každých dalších 21 dnů o další 1/12)'''''<br /> <br /> : Dovolená ve dnech přiznala (po odpracování 60 dnů) nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Ale v případě většího množství neodpracovaných dnů zaváděla krácení.<br /> : Dovolená v hodinách staví na opačném principu. Přiznává dovolenou vždy jen v té míře, která je úměrná aktuálnímu množství odpracované doby (od začátku roku). Tedy úměrně s narůstající odpracovanou dobou (měřena v hodinách) v průběhu roku se zaměstnanci navyšuje i nárok na dovolenou. <br /> <br /> <br /> '''''Co se stane na konci roku?'''''<br /> : Nový rok začne počítání zase od začátku - tento princip je samozřejmě stejný pro původní i nový systém; každý rok je posuzován samostatně a uzavírán jako dokončená záležitost s jednou výjimkou: přenos zůstatku dovolené do nového roku.<br /> <br /> '''''Jak to bude s rozhodnutím dle parametru DOVOL_NOVE_NAST (sk.2)'''''<br /> <br /> '''''Jak ovlivní nárok datum nástupu a výstupu v průběhu roku?'''''<br /> :Dovolená ve dnech. Byla přiznávána poměrná část:<br /> :: &lt;small&gt;''Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.''&lt;/small&gt; &lt;small&gt;(§ 212, odst.2)&lt;/small&gt;<br /> <br /> :Dovolená v hodinách. Tento princip již není potřebný vzhledem k principu vzájemné úměry odpracované doby od začátku roku a nároku. Tak zaměstnanec nastoupivší až v průběhu roku (nebo končící) odpracuje za stejných podmínek méně doby, než zaměstnanec pracující pro zaměstnavatele celý rok.<br /> <br /> <br /> '''''Budu nadále přiznávat zaměstnanci nárok za měsíc, v jehož průběhu nastoupil do zaměstnání? Například dnem 2.1. či dnem následným po ukončení pracovního poměru u jiného zaměstnavatele?'''''<br /> : Ne. <br /> : Dovolená ve dnech. ''Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.'' &lt;small&gt;(§ 212, odst.2)&lt;/small&gt;<br /> : Pole ''Návaznost zaměstnání'' (nevyplněno, Ne / Ano) v záložce ''Dovolená'', [[dov_nar_nastup (sk.2)]], [[dov_nar_vystup (sk.2)]]<br /> <br /> : Dovolená v hodinách. Nezná poměrné části za kalendářní měsíce.<br /> <br /> <br /> '''''Liší se metodiky výpočtu dovolené za kalendářní rok a poměrné části dovolené?'''''<br /> : Předpokládáme, že nikoli. Tedy že i dovolená za kalendářní rok chápe odpracovanou dobu stejně jako při posuzování poměrné části dovolené, tj. z odpracované doby a ne např. z rozdílu dvou kalendářních dnů (např. 1.1. a 31.12.) přepočtených na týdny. Pak by výpočet dovolené za kalendářní rok byl jen podmnožinou výpočtu poměrné části, neboť:<br /> 52 odpracovaných týdnů * 1/52 [[StanTydPr]] * výměra dovolené = (odpovídá) = [[StanTydPr]] * výměra dovolené<br /> Nahrává tomu i ustanovení &lt;small&gt;(§ 213, odst. 5)&lt;/small&gt; o navyšování dovolené při odpracování více než 52 týdnů.<br /> <br /> '''''Jak mohu na začátku roku stanovit zaměstnancům nárok na dovolenou, když se bude v čase v průběhu roku dynamicky vyvíjet?'''''<br /> : Stejný problém řešila i dovolená ve dnech. Aplikace poskytovala volbu prostřednictvím parametru [[DOVOL_NOVE_NAST (sk.2)]]. Většina společností (s nadsázkou můžeme říci, že i většina společnosti) zachovávala obvyklý úzus, kdy zaměstnanec již na začátku roku viděl na svém výplatním lístku, že má nárok na letošní dovolenou v délce 20 (25, apod.) dnů dovolené. A to přesto, že do konce roku nemusel splnit všechny podmínky a nárok by se mu snížil, či krátil, nebo byl počítán jiným způsobem. Hodnota parametru se tak neměnila a byla na ''a''.<br /> <br /> : Dovolená v hodinách XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXx - bude to chtít také nový parametr. Hodnoty stejné, tj. a/n. Při hodnotě a by se dle mého vycházelo z předpokladu, že všechny plánované směny od teď (aktuálního období) až do konce roku dle aktuálního přiřazení kalendáře zaměstnanci budou započteny jako odpracované pro stanovení počtu odpracovaných hodin.<br /> <br /> '''''Jak se vypočte počet odpracovaných týdnů?'''''<br /> : Zákon hovoří o počtech odpracovaných týdnů, ale nedefinuje, co se pod pojmem &quot;odpracovaná stanovená týdenní pracovní doba&quot; &lt;small&gt;(někdy pojmenovaná zkráceně: týdenní odpracovaná doba)&lt;/small&gt; skrývá či jak se přesně počítá. Předpokládejme, že ve všech případech, kdy je tento pojem použit, měl zákonodárce na mysli stejnou veličinu se stejným výpočtem. Tedy pro následující případy:<br /> * 1 násobek (při určování počtu týdnů)<br /> * 4 násobek (podmínka pro nárok na poměrnou část)<br /> * 12 násobek (podmínka pro započtení částečně započitatelných náhradních dob)<br /> * 20 násobek (limit započítání částečně započitatelných náhradních dob)<br /> <br /> Počet odpracovaných týdenních dob by bylo možno určovat mnoha různými způsoby. Až výklady určí doporučený (či nutný) postup.<br /> : Dle kalendářních dnů. Mohlo by se jednat o rozdíl v kalendářních dnech podělený 7. Tedy dny od 1.1. do 31.12. resp. od data zahájení do ukončení pracovního poměru (pokud připadnou na daný rok) resp. od data zahájení do ukončení práce v daném modelu stanovené týdenní pracovní doby.<br /> : Dle pracovních hodin. Toto uvádějí stávající prameny (přednáška JUDr. Šubrt v létě 2020). Pokud platí pravidlo (výše) o shodnosti významu, přednost by připadla této variantě, a to vzhledem k potřebě započítávat určitým způsobem nepřítomnosti (např. nemoci) a k praktičtějšímu způsobu při zpracování mezd. Pak například<br /> počet odpracovaných týdenních dob = počet &quot;odpracovaných&quot; hodin / [[StanTydPr]]<br /> Můžeme pronést výrok:<br /> Nárok na dovolenou v '''hodinách''' je závislý na počtu odpracovaných '''hodin''' v kalendářním roce.<br /> <br /> == Změna stanovené týdenní pracovní doby v průběhu roku ==<br /> '''''Jak počítat nárok při změně stanovené týdenní pracovní doby v průběhu roku?'''''<br /> : Zde přicházíme k prvním řádnějším komplikacím navrženého systému. Zákon v první řadě neuvádí přesný algoritmus. Logický se jeví postup parciálního samostatného výpočtu pro každou [[StanTydPr]]. Ale nejasná jsou zaokrouhlování, rozpočítávání (celý počet odpracovaných týdnů určit ze součtu za jednotlivé [[StanTydPr]] či přísněji jednotlivě u každého), a jiné.<br /> <br /> '''''Existuje příklad pro variantu parciálního výpočtu pro každou stanovenou týdenní pracovní dobu?'''''<br /> : V této variantě se sčítá nárok na dovolenou za dobu před přeřazením do jiné týdenní pracovní doby a po něm. Příklady obvykle uvádějí následující veličiny (celkově za celý kalendářní rok):<br /> * hodnotu týdenní pracovní doby (v hodinách)<br /> * počet odpracovaných týdenních dob (desetinné číslo)<br /> <br /> [[Image: Zmena StanTydPr Priklad1.png]]<br /> <br /> Postup výpočtu (zlomky týdnů jsou určovány z pracovních hodin a [[StanTydPr]]):<br /> # Stanovení počtu &quot;započtených&quot; pracovních hodin pro každý [[StanTydPr]]<br /> # Určení počtu odpracovaných týdenních dob jako desetinné číslo<br /> # Stanovení celé části (s případným ohledem na zaokrouhlovací rozdíl vzhledem k výslednému součtu)<br /> # Výpočet nároku za každý [[StanTydPr]]: Nárok = Odprac.týd.doby * 1/52 [[StanTydPr]] * Výměra dovolené<br /> # Výsledný součet a zaokrouhlení.<br /> <br /> '''''Má uvedený postup svá úskalí?'''''<br /> : Samozřejmě. Vynoří se ve chvíli, kdy je potřeba rozhodovat o limitech. Součástí &quot;odpracovaných&quot; hodin jsou i částečně započitatelné překážky do limitu (20-násobek). Dejme tomu, že jsme dospěli k limitní hodnotě a navíc počet (hodin) započitatelných překážek je vyšší, proto nemohou být započteny všechny. Ke které části je přičíst? K první dle pořadí, pak postupně k dalším? Poměrně?<br /> <br /> {|border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;3&quot; cellspacing=&quot;0&quot;<br /> |+ &lt;small&gt;Příklad k problematice přiřazení započitatelných překážek přesahujících limi&lt;/small&gt;<br /> |- style=&quot;background-color: #eeeeee&quot;<br /> |StanTydPr<br /> |Typ<br /> |Datum od<br /> |Datum do<br /> |-<br /> |40 || Odprac.doba || 1.1.2021 || 10.2.2021<br /> |-<br /> |40 || Nemoc || 11.2.2021 || 23.9.2021<br /> |-<br /> |40 || Odprac.doba || 24.9.2021 || 30.9.2021<br /> |-<br /> |30 || Odprac.doba || 1.10.2021 || 18.10.2021 <br /> |-<br /> |30 || Nemoc || 19.10.2021 || 27.11.2021 <br /> |-<br /> |30 || Odprac.doba ||28.11.2021||31.12.2021<br /> |}<br /> <br /> '''''Je možno postupovat při výpočtu dovolené v těchto případech, respektive obecně, prostřednictvím ''průměrné délky stanovené týdenní pracovní doby''?'''''<br /> <br /> <br /> <br /> '''''Jaký je správný výpočet pro limity [[StanTydPr]] (4-násobek, 12-násobek, 20-násobek) při změně stanovené týdenní pracovní doby v průběhu roku?'''''<br /> : Zákon neuvádí - věc pro metodiku. Dovedeno do detailu jsou tyto '''komplikace''' již '''notné'''. Násobky jsou určeny pro celé období kalendářního roku. Je otázka, prostřednictvím jakých veličin se dobrat k průměrné hodnotě [[StanTydPr]] (poměr odpracovaných hodin, poměr délky kalendářních dnů) či zda nejít jinou cestou.<br /> <br /> == Odkazy == <br /> * [[Dovolená 21]]</div>

Petrm