==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

'''Výpověď pro porušení léčebného režimu'''

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

Okruh nemocensky pojištěných osob se rozšiřuje o další výdělečně činné osoby, které dosud byly účastny pouze důchodového pojištění. Jde o '''společníky a jednatele''' společností s ručením omezeným a '''komanditisty''' komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a o '''členy družstva''', kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu. Dále vznikne nově účast na nemocenském a důchodovém pojištění '''členům kolektivních orgánů''' právnických osob, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů (např. členové představenstva či dozorčí rady akciové společnosti, členové výboru společenství vlastníků jednotek). Rovněž jsou nově pojištěni '''likvidátoři a prokuristé''', pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, a '''vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob''', které jsou v České republice zapsány v obchodním rejstříku.

'''Oznamovací povinnost'''

Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

[[Soubor:Ukolyzamestnavatelu_2010_web_cssz.doc]]

'''Výkon práce "namísto"'''

Na druhé straně tiskopisu "Příloha k žádosti" pouze z písmena e) vypuštěna ta část textu, podle níž zaměstnavatel uvádí, zda zaměstnanec v době vzniku pracovní neschopnosti má, nebo nemá sjednáno zaměstnání uzavřeném jen na dobu dovolené v prvním zaměstnání.

'''Změny týkající se práv a povinností zaměstnavatelů'''

* bude-li ukončena pracovní neschopnost po uplynutí 180 dnů od jejího uznání z důvodu, že zdravotní stav je stabilizovaný, a je předpoklad, že zaměstnanec nebude schopen vykonávat dosavadní zaměstnání, bude povinností zaměstnavatele požádat zařízení závodní preventivní péče o posouzení zdravotního stavu. Za nesplnění této povinnosti může OSSZ uložit pokutu až 20tis.Kč.
* zaměstnavatel může požádat OSSZ o sdělení výše nemocenského u zaměstnance, kterému je poskytována náhrada za ztrátu na výdělku.
*lhůta pro oznámení nástupu do zaměstnání malého rozsahu se mění, nebude již do 8 dnů, ale bude do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zaměstnanec poprvé účasten nemocenského pojištění.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Soubor:Ukolyzamestnavatelu 2010 web cssz.doc

2012-01-17T11:35:58Z

Tereza:

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T11:33:48Z

Tereza: /* Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

'''Výpověď pro porušení léčebného režimu'''

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

Okruh nemocensky pojištěných osob se rozšiřuje o další výdělečně činné osoby, které dosud byly účastny pouze důchodového pojištění. Jde o '''společníky a jednatele''' společností s ručením omezeným a '''komanditisty''' komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a o '''členy družstva''', kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu. Dále vznikne nově účast na nemocenském a důchodovém pojištění '''členům kolektivních orgánů''' právnických osob, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů (např. členové představenstva či dozorčí rady akciové společnosti, členové výboru společenství vlastníků jednotek). Rovněž jsou nově pojištěni '''likvidátoři a prokuristé''', pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, a '''vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob''', které jsou v České republice zapsány v obchodním rejstříku.

'''Oznamovací povinnost'''

Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

'''Výkon práce "namísto"'''

Na druhé straně tiskopisu "Příloha k žádosti" pouze z písmena e) vypuštěna ta část textu, podle níž zaměstnavatel uvádí, zda zaměstnanec v době vzniku pracovní neschopnosti má, nebo nemá sjednáno zaměstnání uzavřeném jen na dobu dovolené v prvním zaměstnání.

'''Změny týkající se práv a povinností zaměstnavatelů'''

* bude-li ukončena pracovní neschopnost po uplynutí 180 dnů od jejího uznání z důvodu, že zdravotní stav je stabilizovaný, a je předpoklad, že zaměstnanec nebude schopen vykonávat dosavadní zaměstnání, bude povinností zaměstnavatele požádat zařízení závodní preventivní péče o posouzení zdravotního stavu. Za nesplnění této povinnosti může OSSZ uložit pokutu až 20tis.Kč.
* zaměstnavatel může požádat OSSZ o sdělení výše nemocenského u zaměstnance, kterému je poskytována náhrada za ztrátu na výdělku.
*lhůta pro oznámení nástupu do zaměstnání malého rozsahu se mění, nebude již do 8 dnů, ale bude do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zaměstnanec poprvé účasten nemocenského pojištění.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T11:33:34Z

Tereza: /* Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN. */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

'''Výpověď pro porušení léčebného režimu'''

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

Okruh nemocensky pojištěných osob se rozšiřuje o další výdělečně činné osoby, které dosud byly účastny pouze důchodového pojištění. Jde o '''společníky a jednatele''' společností s ručením omezeným a '''komanditisty''' komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a o '''členy družstva''', kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu. Dále vznikne nově účast na nemocenském a důchodovém pojištění '''členům kolektivních orgánů''' právnických osob, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů (např. členové představenstva či dozorčí rady akciové společnosti, členové výboru společenství vlastníků jednotek). Rovněž jsou nově pojištěni '''likvidátoři a prokuristé''', pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, a '''vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob''', které jsou v České republice zapsány v obchodním rejstříku.

'''Oznamovací povinnost'''

Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

'''Výkon práce "namísto"'''

Na druhé straně tiskopisu "Příloha k žádosti" pouze z písmena e) vypuštěna ta část textu, podle níž zaměstnavatel uvádí, zda zaměstnanec v době vzniku pracovní neschopnosti má, nebo nemá sjednáno zaměstnání uzavřeném jen na dobu dovolené v prvním zaměstnání.

'''Změny týkající se práv a povinností zaměstnavatelů'''

* bude-li ukončena pracovní neschopnost po uplynutí 180 dnů od jejího uznání z důvodu, že zdravotní stav je stabilizovaný, a je předpoklad, že zaměstnanec nebude schopen vykonávat dosavadní zaměstnání, bude povinností zaměstnavatele požádat zařízení závodní preventivní péče o posouzení zdravotního stavu. Za nesplnění této povinnosti může OSSZ uložit pokutu až 20tis.Kč.
* zaměstnavatel může požádat OSSZ o sdělení výše nemocenského u zaměstnance, kterému je poskytována náhrada za ztrátu na výdělku.
*lhůta pro oznámení nástupu do zaměstnání malého rozsahu se mění, nebude již do 8 dnů, ale bude do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zaměstnanec poprvé účasten nemocenského pojištění.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T11:33:23Z

Tereza: /* Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN. */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

'''Výpověď pro porušení léčebného režimu'''

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

Okruh nemocensky pojištěných osob se rozšiřuje o další výdělečně činné osoby, které dosud byly účastny pouze důchodového pojištění. Jde o '''společníky a jednatele''' společností s ručením omezeným a '''komanditisty''' komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a o '''členy družstva''', kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu. Dále vznikne nově účast na nemocenském a důchodovém pojištění '''členům kolektivních orgánů''' právnických osob, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů (např. členové představenstva či dozorčí rady akciové společnosti, členové výboru společenství vlastníků jednotek). Rovněž jsou nově pojištěni '''likvidátoři a prokuristé''', pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, a '''vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob''', které jsou v České republice zapsány v obchodním rejstříku.

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

'''Výkon práce "namísto"'''

Na druhé straně tiskopisu "Příloha k žádosti" pouze z písmena e) vypuštěna ta část textu, podle níž zaměstnavatel uvádí, zda zaměstnanec v době vzniku pracovní neschopnosti má, nebo nemá sjednáno zaměstnání uzavřeném jen na dobu dovolené v prvním zaměstnání.

'''Změny týkající se práv a povinností zaměstnavatelů'''

* bude-li ukončena pracovní neschopnost po uplynutí 180 dnů od jejího uznání z důvodu, že zdravotní stav je stabilizovaný, a je předpoklad, že zaměstnanec nebude schopen vykonávat dosavadní zaměstnání, bude povinností zaměstnavatele požádat zařízení závodní preventivní péče o posouzení zdravotního stavu. Za nesplnění této povinnosti může OSSZ uložit pokutu až 20tis.Kč.
* zaměstnavatel může požádat OSSZ o sdělení výše nemocenského u zaměstnance, kterému je poskytována náhrada za ztrátu na výdělku.
*lhůta pro oznámení nástupu do zaměstnání malého rozsahu se mění, nebude již do 8 dnů, ale bude do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zaměstnanec poprvé účasten nemocenského pojištění.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T10:51:26Z

Tereza: /* Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN. */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

'''Výpověď pro porušení léčebného režimu'''

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

'''Výkon práce "namísto"'''

Na druhé straně tiskopisu "Příloha k žádosti" pouze z písmena e) vypuštěna ta část textu, podle níž zaměstnavatel uvádí, zda zaměstnanec v době vzniku pracovní neschopnosti má, nebo nemá sjednáno zaměstnání uzavřeném jen na dobu dovolené v prvním zaměstnání.

'''Změny týkající se práv a povinností zaměstnavatelů'''

* bude-li ukončena pracovní neschopnost po uplynutí 180 dnů od jejího uznání z důvodu, že zdravotní stav je stabilizovaný, a je předpoklad, že zaměstnanec nebude schopen vykonávat dosavadní zaměstnání, bude povinností zaměstnavatele požádat zařízení závodní preventivní péče o posouzení zdravotního stavu. Za nesplnění této povinnosti může OSSZ uložit pokutu až 20tis.Kč.
* zaměstnavatel může požádat OSSZ o sdělení výše nemocenského u zaměstnance, kterému je poskytována náhrada za ztrátu na výdělku.
*lhůta pro oznámení nástupu do zaměstnání malého rozsahu se mění, nebude již do 8 dnů, ale bude do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zaměstnanec poprvé účasten nemocenského pojištění.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T10:51:03Z

Tereza: /* Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN. */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

'''Výpověď pro porušení léčebného režimu'''

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

'''Výkon práce "namísto"'''

Na druhé straně tiskopisu "Příloha k žádosti" pouze z písmena e) vypuštěna ta část textu, podle níž zaměstnavatel uvádí, zda zaměstnanec v době vzniku pracovní neschopnosti má, nebo nemá sjednáno zaměstnání uzavřeném jen na dobu dovolené v prvním zaměstnání.

'''
Změny týkající se práv a povinností zaměstnavatelů'''

* bude-li ukončena pracovní neschopnost po uplynutí 180 dnů od jejího uznání z důvodu, že zdravotní stav je stabilizovaný, a je předpoklad, že zaměstnanec nebude schopen vykonávat dosavadní zaměstnání, bude povinností zaměstnavatele požádat zařízení závodní preventivní péče o posouzení zdravotního stavu. Za nesplnění této povinnosti může OSSZ uložit pokutu až 20tis.Kč.
* zaměstnavatel může požádat OSSZ o sdělení výše nemocenského u zaměstnance, kterému je poskytována náhrada za ztrátu na výdělku.
*lhůta pro oznámení nástupu do zaměstnání malého rozsahu se mění, nebude již do 8 dnů, ale bude do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zaměstnanec poprvé účasten nemocenského pojištění.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T10:33:47Z

Tereza: /* Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN. */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

'''Výpověď pro porušení léčebného režimu'''

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T10:29:16Z

Tereza: /* Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN. */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

'''Výpověď pro porušení léčebného režimu'''

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

Od 1. 1. 2012 jsou účastny důchodového pojištění, za předpokladu, že výdělečná činnost svým rozsahem zakládá účast na nemocenském pojištění následující výdělečně činné osoby:

zaměstnanci v pracovním poměru,
příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky, vojáci z povolání a státní zaměstnanci podle služebního zákona,
členové družstva v družstvech, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce
zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, pokud jim byl v kalendářním měsíci zúčtován příjem v částce vyšší než 10 000 Kč
soudci,
členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,
poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu
prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv,
dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,
osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazení do práce,
pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,
členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů,
likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona od daních z příjmů
vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státe, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v České republice.

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T09:57:09Z

Tereza: /* Změny v zákoníku práce */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

'''Výpověď pro porušení léčebného režimu'''

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T09:56:57Z

Tereza: /* Změny v zákoníku práce */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

'''Výpověď pro porušení léčebného režimu'''

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T09:56:41Z

Tereza: /* Změny v zákoníku práce */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

'''Výpověď pro porušení léčebného režimu'''

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T09:54:52Z

Tereza: /* Změny v zákoníku práce */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

'''Dovolená'''

Nově je upravena i problematika čerpání dovolené. Bylo vypuštěno ustanovení o povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je nově povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže by mu v tom bránily provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance.

Není-li čerpání dovolené určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je přitom zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na jiné době oznámení. Novelou bylo rovněž vypuštěno původní ustanovení § 218 odst. 4 zákoníku práce, které představovalo faktický zánik práva na čerpání nevyčerpané dovolené.

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T09:54:07Z

Tereza: /* Změny v zákoníku práce */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T09:53:50Z

Tereza: /* Změny v zákoníku práce */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

'''
Odměňování, zvláště přesčasové práce'''

V ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce se zavádí možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas. To pokud jde o soukromý sektor. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve státní a veřejné správě a službách, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Zaměstnanci ve státních a veřejných službách a správě, zařazení do 13. a vyšší platové třídy, si budou moci sjednávat se zaměstnavatelem tzv. smluvní plat, tuto možnost zakotvuje ust. § 122 odst. 2 zákoníku práce.

'''Konta pracovní doby'''

U konta pracovní doby došlo novelou k omezení, na základě kterého lze konto pracovní doby zavést vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace. Tam, kde odborová organizace působí, bude možno konto pracovní doby zavést jen kolektivní smlouvou. V jejím rámci bude nově možné sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby v kolektivní smlouvě sjednaném vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může být v rozsahu nejvíce 120 hodin započtena do pracovní doby, ovšem jen v bezprostředně navazujícím vyrovnávacím období.

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T09:42:08Z

Tereza: /* Změny v zákoníku práce */

==Změny v zákoníku práce ==

'''Zkušební doba''' (změny v § 35)

Dosavadní jednotnou maximální délku sjednané zkušební doby pro všechny zaměstnance (nejdéle 3 měsíce) bude možno nově v případě '''vedoucích zaměstnanců sjednat až na 6 měsíců'''.
Sjednanou zkušební do bu nelze dodatečně prodlužovat. K prodloužení zkušební doby může dojít jen ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušení doba se tedy '''prodlužuje o tolik pracovních dnů''', kolik jich zaměstnanec v důsledku překážky v práci nebo dovolené ve zkušební době neodpracoval.

Nově se stanoví, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Jestliže se tedy uzavře pracovní poměr na dobu určitou v trvání např. 4 měsíců, nesmí být zkušební doba delší než 2 měsíce.

'''Pracovní poměr na dobu určitou ''' (změny v § 39)

Od 1.1.2012 je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami '''až na dobu 3 let''' a tato doba může být '''ode dne vzniku prvého pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát'''(za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlužování). V praxi to znamená, že maximální doba opakovaného trvání pracovního poměru na dobu určitou může dosáhnout až 9 let. Pokud však pracovní poměr sjednán na dobu kratší než 3 roky (např. 6 měsíců), může být prodloužen nebo znovu sjednán již jen dvakrát na celkem 2x až 3 roky. V takovém případě může tedy celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou činit nejvýše jen 6,5 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky '''uplynula doba 3 let''', k předchozímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
'''Současně se však ruší dosavadní rozsáhlé výjimky.'''

'''Odstupné'''

Namísto odstupného (ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr (viz ust. § 56 zákoníku práce k důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance), náležet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (viz nové ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období jejich splatnosti, nikoliv termínu splatnosti.

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn (tzv. organizačních výpovědních důvodů) je nově odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení: p'''okud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku.'''

Zákoník práce zavádí v ust. § 67 odst. 1 písm. d) speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období – odstupné bude činit součet zmíněných částek (podle doby trvání pracovního poměru) a k tomu ještě trojnásobku jeho průměrného výdělku.

== Dohody o provedení práce a pojistné ==

Jednou z nejzávažnějších změn je podrobení odměny z dohody o provedení práce odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Novela zákoníku práce umožňuje na základě dohody o provedení práce konat práci '''až v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce'''.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoliv výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1.1.2012 se '''pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce''', která v kalendářním měsíci '''dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč'''. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.

Z tohoto důvodu bude za těchto podmínek také zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce '''příslušet náhrada odměny při DPN zaměstnavatele.''' Pro nárok na tuto náhradu odměny, jakož i eventuálně na nemocenské (od 22.kalendářního dne DPN) po celou dobu DPN je rozhodující, jestliže podmínky pro vznik tohoto nároku byly splněny v měsíci, v němž je zaměstnanec pojištěn. A to i když při pokračující DPN v následujícím měsíci již příslušnou podmínku zaměstnanec splňovat nebude, ačkoliv dohoda stále trvá.
Z uvedeného důvodu bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn tak, jak to činí u DPČ.

''Příklady:''

'''Dohoda o provedení práce a důchod'''

Jak to bude nadále s důchodci, kteří z těchto dohod neplatili sociální a zdravotní pojištění?

Pro důchodce nebyla v roce 2011 stanovena žádná výjimka a není stanovena ani od roku 2012. Nově platí při překročení částky 10 000 Kč sociální a zdravotní pojištění všichni, tedy i důchodci.

'''Dohoda o provedení práce a studenti '''

Jsem studentem VŠ a pobírám sirotčí důchod. Při dotazu na ČSSZ za jakých podmínek mohu při studiu jako příjemce sirotčího důchodu pracovat, mi bylo sděleno, že pouze na dohody, které nepodléhají odvodu pojistného. Platí i v takovém případě platí platová hranice 10 000 korun?

Hranice skutečně platí pro všechny. Řešením je více uzavřených dohod u několika zaměstnavatelů vždy v maximální odměně 10 000 Kč měsíčně, tak aby činnost nezaložila účast na důchodovém pojištění.

'''Dohoda o provedení práce při zaměstnání'''

Týká se i mne povinnost odvést pojistné. Jsem zaměstnaná na celý úvazek, ale v lednu 2012 budu navíc pracovat pro jinou organizaci na dohodu o provedení práce. V návrhu DPP, který jsem od druhého zaměstnavatele dostala, je napsáno, že se ze sjednané mzdy pojistné platit nebude.

Zaměstnavatel nemůže v návrhu ani v dohodě určit, že se pojistné platit nebude. Nezáleží ani, zda jste nebo nejste současně zaměstnaná. Od roku 2012 se ze všech uzavřených dohod s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč odvádí pojistné.

'''Více dohod u jednoho zaměstnavatele'''

Pracuji na brigádách u více firem zároveň. Daná hranice 10 000 Kč od roku 2012 platí celkem, anebo jako příjem od jednoho zaměstnavatele?

Od roku 2012 můžete odpracovat vždy maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Měsíční limit pro odvod pojistného od 10 001 korun se hlídá taktéž u jednoho zaměstnavatele. V případě, že by byly zúčtovány v jednom měsíci dohody dvě, pro účely pojištění se sečtou. Je tedy možné pracovat u více zaměstnavatelů, vždy v maximálním rozsahu 300 hodin ročně u každého z nich. Při nepřekročení stanoveného měsíčního limitu odměny u jednotlivých zaměstnavatelů, nebudou dohody podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

==Srážky ze mzdy==
S ohledem na změnu normativních nákladů na bydlení, která byla provedena na základě nařízení vlády 408/2011Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanový výše nákladů srovnatelných s nájemných, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů a také nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima se mění i výpočet srážek ze mzdy. Zvýšením uvedené položky došlo i k '''navýšení celkové částky životního minima jednotlivce na 8762 Kč''' . Při stanovení srážek ze mzdy se tedy zvyšuje základní nezabavitelná částka a zároveň hranice, nad kterou se srážky provádějí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

1. '''životního minima jednotlivce''', které se pro rok 2011 nezměnilo a činí '''3410 Kč.'''
2. '''normativních nákladů na bydlení jednotlivce''', tato částka je pro rok 2011 nově stanovena na '''5352 Kč'''

Součet částek 1. a 2. pro rok 2011 činí '''8762 Kč'''. Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží. Dále uvedená částka je odvozována z částky Aa.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

'''A. dvě složky základní nezabavitelné částky''', a to:
'''a)na osobu povinného''' - nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a
'''b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné''' přičemž '''základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,'''

'''B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení''' (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy)

''Příklad č. 1''

''Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2012 základní nezabavitelnou částku 5841,34 Kč + 4381,02 Kč (3 x 1460,34 Kč)= 10222,36 Kč a 10223 Kč po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.''

''Příklad č. 2''

''U ženatého muže, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) činí tato částka 5841,34 Kč + 13143 ,06 Kč (9 x 1460,34 Kč) = 18985 Kč po zaokrouhlení.''

== Průměrná mzda v roce 2012==

Sdělení MPSV určuje průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda za uvedené období činí '''25 137 Kč.'''

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2012 se jedná o údaje za rok 2010 s tím, že VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.

Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2012“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou, po novele zákona o důchodovém pojištění zákonem č. 220/2011 Sb. je nazýván průměrnou mzdou i v zákoně o důchodovém pojištění.

Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2012, tedy údaje účinné od 1.1.2012:

všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.

Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.

== Zaměstnání malého rozsahu==
Zvyšuje se rozhodný příjem, tj. hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění, z 2 000 Kč na '''2 500 Kč'''. Za zaměstnání se sjednaným příjmem 2000 Kč až 2499 Kč se stává od 1.1.2012 zaměstnání malého rozsahu. V praxi se to týká zásadně '''dohod o pracovní činnost'''. V těchto případech je zaměstnanec účasten pojištění jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Avšak při přechodu DPN z jednoho kalendářního měsíce do druhého je třeba vycházet z toho, že nárok na náhradu mzdy či odměn vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku byly splněny v době pojištění (bez ohledu na příjem v následujících či předchozích měsících.)

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2011 činit 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 809 864 Kč.'''

==Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění==

V roce 2012 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného činit 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2012 činit '''1 206 576 Kč.'''

==Změna hranice pro účast na důchodovém pojištění==
Zaniká hranice pro účast jen na důchodovém pojištění, která v roce 2011 činila 6 200 Kč.

==Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN.==

'''Oznamovací povinnost'''
Osoby, které se od 1.1.2012 zaměstnanci z toho důvodu, že patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a jejichž činnost přechází z roku 2011 do roku 2012, je třeba rozdělit pro účely nemocenského pojištění podle podmínek, které s nimi byly sjednány, do 3 skupin, a to na zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním:

1. krátkodobým (zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů se u nových pojištěnců bude vyskytovat zcela výjimečně)

2. malého rozsahu (vznikne povinnost oznámit nástup do zaměstnání po kalendářním měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění

3. ostaním (povinnost oznámit nástup do 31.1.2012, dnem nástupu do zaměstnání je 1.1.2012. Je-li však zaměstnancem společník nebo jednatel s.r.o., komandista komanditní společnosti nebo člen družstva jako člen kolektivního orgánu družstva, který byl z této činnosti před 1.1.2012 účasten důchodového pojištění, a byl proto již u něho oznámen nástup do zaměstnání, zaměstnavatel již neoznamuje nově nástup do zaměstnání z důvodu, že je takový zaměstnanec od 1.1.2012 účasten zároveň i nemocenského pojištění.

Jako každý rok se mírně zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Ovšem dávka nemocenské se bude oproti původnímu znění zákona počítat stejně jako v roce 2011, tj. ze 60 % denního vyměřovacího základu.

'''Stanovení redukčních hranic pro nemocenské pojištění a náhradu mzdy'''

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných o důchodovém pojištění. Pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

'''Nemocenské pojištění:'''

první redukční hranice: '''838 Kč'''

druhá redukční hranice: '''1 257 Kč'''

třetí redukční hranice: '''2 514 Kč'''

Uvedené redukční hranice mají význam též pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu dle zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tato náhrada přísluší ve výši 60% průměrného výdělku s tím, že pro účely této náhrady mzdy se průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž se pro účely této náhrady příslušná redukční hranice vynásobí koeficientem '''0,175''' a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

'''Náhrady mzdy:'''

první redukční hranice: '''146,65 Kč'''

druhá redukční hranice: '''219,98 Kč'''

třetí redukční hranice: '''439,95 Kč'''

'''
Změny při vyplňování přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění'''

'''Rozhodné období'''

* skončí-li zaměstnání v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání je RO období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
* není-li RO 12 kalendářních měsíců alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů.
* není-li v RO kratším než 12 kalendářních dnů nebo v měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, alespoň 7 započitatelných dnů, stanoví se pravděpodobný příjem
* pravděpodobný příjem se stanoví tak, že předpokládaná výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v celém kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost se dělí 30 dny; tento postup platí pro zaměstnání, která nejsou zaměstnáním malého rozsahu
* pravděpodobný příjem u zaměstnání malého rozsahu se stanoví tak, že skutečně dosažený (zúčtovaný) příjem se dělí 30 dny
* ruší se, že za vznik nemocenského pojištění (za vstup do zaměstnání) pro stanovení RO se považuje den, v němž byl zaměstnanec uznán invalidním

'''Vyloučené doby'''
* do vyloučené doby se budou zahrnovat dny omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu neplaceného pracovního volna (neplaceného dovolené), na které nemá zaměstnanec nárok (např. doba péče o dítě do 4 let věku dítěte) nově se tedy zahrnují i nepřítomnosti za které nenáleží náhrada mzdy, a které není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jestliže nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2012 a do rozhodného období připadají též měsíce roku 2011, uvádějí se do vyloučených dnů i dny poskytnuté v roce 2011.

==Změny v zákoně o dani z příjmu==

Dle znění zákona č.346/2010 Sb. se za rok 2012 počínaje výpočtem měsíční daňové zálohy za leden 2012 použije opět původní '''sleva na poplatníka''' (základní) ve výši '''2 070 Kč''' měsíčně a pro roční výpočet daně za rok 2012 ve výši '''24 840 Kč'''.
V návaznosti na zvýšení DPH bylo '''daňové zvýhodnění na dítě''' v rámci zákona č. 370/2011 Sb. zvýšeno o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na dítě, a to z částky 967 Kč na '''1117 Kč'''.

== Změny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ==

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností se od 1.1.2012 změnilo zásadním způsobem platové tarify a způsob jejich určení pro pedagogické pracovníky a rozšířilo okruh zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif stanovený v příloze č. 4 k nařízení vlády. V souvislosti se změnou § 122 odst 2 ZP provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. bylo v tomto nařízení zrušeno ustanovení § 6a (smluvní plat).

== Povinnosti vůči Úřadu práce ==
Zrušením § 48 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, '''odpadla zaměstnavateli povinnost hlásit úřadu práce každé rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.'''
Změnou zákona o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb., '''odpadla v některých případech povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa.''' Zákon nyní uvádí možnost hlásit volná pracovní místa, nikoliv povinnost hlásit.
Pouze v případech, kdy zaměstnavatel zamýšlí na volná pracovní místa, která nemůže obsadit českými uchazeči nebo zájemci ze zemí EU, zaměstnat zaměstnance ze zahraničí a požádat úřad práce o udělení povolení zaměstnat cizince, nebo zaměstnávat cizince na zelenou nebo modrou kartu, zůstává zaměstnavateli povinnost hlášení volných pracovních míst.

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T09:27:54Z

Tereza: /* Průměrná mzda v roce 2012 */

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-17T09:21:19Z

Tereza: /* Změna maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění */

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-16T07:46:46Z

Tereza: /* Dohody o provedení práce a pojistné */

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-10T13:52:25Z

Tereza: /* Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN. */

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-10T13:36:06Z

Tereza: /* Změny v nemocenských dávkách a náhradách za DPN. */

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-10T13:10:32Z

Tereza:

Legislativa s komentářem 1.1.2012

2012-01-10T13:03:43Z

Tereza: /* Zaměstnání malého rozsahu */